ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ahoj lidičky, možná máš pravdu s tím srazem Diano, já mám také za sebou rozchod. Je mi,jakoby ve mě něco umřelo.Proč, nedůvěřovala jsem partnerovi(nepodvedl mne), ale jiným lidem.Nevěděla jsem komu a čemu mám věřit a tak jsem mu i nadávala pořád jsem se domáhala nějakých odpovědí a pravd:-( Nakonec jsem slyšela tu pravdu jedinou. Že je konec.

Jo, je to přesně tak jak říká Dianka, Lucko, termíny si nejde dávat, prostě přicházejí samy... ale taky jsem kdysi měla v hlavě ten měsíc... u nás se nakonec opětovné setkání zhruba za ten měsíc odehrálo, ale čistě náhodně...
U mě to bylo o neustálém sváření pocitů nechat mu otevřená zadní vrátka a zároveň se dívat dopředu a jakoby nebyl... šlo to dost těžko, ale pomohli mi hodně lidičky tady na netu... asi jsem ušetřila za odborníka... :-) za což vám všem samozřejmě děkuju a díky za vás!

Lucko, na termíny se fakt vykašli, každýmu to trvá jinak a HLAVNĚ, opravdu to není o čase, postupně zjistíš, jak se k tomu druhej staví a co je ještě lepší, že i tobě dojde trpělivost a začneš pociťovat nechuť klesat níž a níž pod svojí hranici důstojnosti. Uvidíš! Jo, dietka je to dobrá, já v první fázi shodila 5 kilo, z toho 2 už mám zpátky, ale stejně...padají ze mě džíny a v krámě sahám po menší velikosti. Aspoň nějaký pozitivum i když doma mě za to peskujou.

Diano, docela me pobavilo jak jsi psala o tom jidle...slusna hubnouci kura takovej rozchod, ze?
Ja jsem od soboty nebyla schopna pozrit ani sousto krom 2 jablek a kousicku masa (meli jsme v nedeli jeste spolecnou veceri a me bylo trapny nic nejist), sice nemam krece v brise, ale proste neni hlad, kousu do jablka a je to jako bych jedla vatu.
Mno ale pokud zhubnu jen mi to prospeje :-) budu hezci, pritazlivejsi a to pro me muze byt jedine plus!

Martine, to jsem nevěděla. No třeba budu za chvíli ve stejné situaci jako ty, nebude žádná "pauza" ale rozchod kvůli té druhé.

To tě obdivuju že jsi jí dokázal nabídnout přátelství já bych to nedokázala vůči člověku, který odešel za jiným, možná po čase, ale hned ne. Je to lehce sado-maso vůči tobě :-)
Já mám pořád ještě nejakou vnitřní naději, protože to nevyřešil radikálním řezem a chce přemýšlet. Ale taky se snažím se na to neupnout, proto ty "termíny" jinak bych taky mohla čekat do smrti než se rozmyslí.

Pro MM, výmluva pro kontakt to nebyla, já jsem se rozhodl, že už jsem udělal pro návrat dost, teď je to už jen na ní. Fotky jsem chtěl protože sice nějaké mám, ale na počítači jich má daleko víc a předtím prostě bylu u ní, já je nechtěl, protože jsme se na ně dívali společně. Ted je chci mít taky, tak jsem si prostě o ně napsal. Na začátku rozchodu, kdy mi docela hrabalo, jsem ji prosil at z ní mám asponě nejlepší kamarádku, to mi dokonce sama nabídla, že mi pošle všechny fotky které spolu máme, najednou mi je nějak poslat nechce, nevím proč a prosit se ji o to nebudu. Pro lucku, ona chlapa má, to byl důvod rozchodu, našla si někoho, už je to dva měsíce, po necelých 6 letech.

Martine, pozor na to, MM to myslí dobře, že jí na tobě ještě záleží, ALE NEUPÍNEJ SE NA TO! Já dodnes poslouchám žárlivý poznámky na kohokoliv mužskýho pohlaví, s kým se např. jen kamarádím nebo chodím do ročníku, někdy je to dost drsný, např. jak mu "rozbije hubu". A jak už víš, NIC to nezměnilo. Je asi přirozený, že po TOLIKA letech 6 nebo 8, to už je srovnatelný), jim na nás záleží, ale je rozdíl v té setrvačnosti a ve skutečných citech. Nenech se tím zmást, prosím. Tady už žádná logika neplatí, bohužel.

MM-to zavedl on, já bych se neodvážila, hned první pracovní den po rozchodu jsem přišla do kanclu, zoufale nešťastná, jak to přežiju a on ke mně přišel, usmál se na mě, řekl, ať se na něj nemračím a dal mi pusu na tvář...celou dobu jsem to brala jen jako takovou berličku, ale musela jsem si už konečně uvědomit, že 2 pusy na tvář denně mě ničím nevytrhnou a jen mě to brzdí. Jo, vážení, tvářil se fakt překvapeně, spíš šokovaně, mlel něco o tom, co tak najednou a jak je to podlý, blablabla a nechci tu z toho dělat drama, ale myslím, že jsem zahlídla i malinko zvlhnutí očí. Ale hned se odklonil, tak nevím.

No Martine myslím že jí fakt nejsi lhostejný, protože jinak by nerejpala kvůli fotkám, to ti říkám za nás ženský. Kdyby jí to bylo fuk nebo měla jiného chlapa tak ti pošle fotky a neřekne ani popel, ani nebude dělat drahoty jako že "neví kdy pošle" a tak. No jo ublížili jste si a jsou tam city, což je na jednu stranu fajn, protože pokud tam už city nejsou, návrat nehrozí.

Pro Gábu: je to hrozně, strašně, šíleně těžký neukázat bolest a zraněný city, ale prosím zkus to alespoň chvíli vydržet. Budeme se vzájemně podporovat ano? Já mám dneska druhý den kdy jsem sama, strašně málo, ale udělala jsem si prostě trhací kalendář a tak jsem si napsala, že každej den mi bude o 1% lépe a on má měsíc na to, aby se mi ozval. To jsou moje mezní limity, nějak jsem si to dala dohromady od Diany (psala že 3 měs. nejistoty jí stačily k rozhodnutí že NE). Tak uvidíme. Pokud se to měsíce neozve, asi není něco o.k. a pokud do 3 měsíců nepadne nějakej výsledek, snad už budu mít taky v srdci jasno zda ještě čekat nebo už ne.

Di, přeju hezký den, jsi moc šikovná holka, žes začla s tím NE, taky bych si přála vidět, jak se tvářil... :-) Upřímně řečeno ale je to pro mě celkem překvapivé, že jste něco takového "praktikovali" ještě i po rozchodu (myslím to líbání na tvář), já se takhle ale vlastně vítám jen s velice málo lidma...

Martine, tak to je zajímavý vývoj u Tebe, že si myslí, že máš jinou a štve ji to, to nejspíš znamená, že jí vůbec nejsi tak lhostejný, jak by se asi ráda tvářila, ne? Jo a proč jsi chtěl vlastně ty fotky? Byla to výmluva pro to, abys ji mohl kontaktovat?

Lucko, to jsi udělala skvěle, určitě to v srdci bolelo, ale dokázala jsi, že jsi ta která vypadá v pohodě, to ten druhý totiž nechápe. Moc gratuluju. Pro Gabču, to je strašně hrozné co se ti stalo, mám chuť tu ani nepsat svoje problémy, protože to je proti tomu úplně směšné, my spolu byli skoro 6 let a nemáme děti. Myslím si že Lucka má pravdu hlaně ho nekontaktovat a nepodlejzat, kontaktovat jen v případě syna to ano, ale nic víc po něm nechtěj, neukazuj bolest, říká se to lehce, ale je to hnus já vím, já to zpočátku taky podělal, podlejzal jsem, ale už to neudělám. Přeju hodně, hodně štěstí a síly. Diano super krok, chtěl bych vidět jeho výraz v obličeji, to se ti moc povedlo. Ještě malý přídavek, někdy před týdnem jsem ji žádal, ať mi pošle fotky z dovolených, dala mi jasně na jevo, že neví, kdy to bude, že už skoro doma není. Včera mi poslala na mail 4 fotky,(docela hodně, a na těch fotkách je ona) tak jsem ji psal, proč poslala, jen 4. Napsala mi, že na mail se jich více nevleze, že mi další pošle potom, nevím kdy. Ještě se mě zeptala, proč je tak rychle potřebuju mít, AT JI PREJ UKÁŽU TY CO MÁM DOMA, ŽE JI TO MUSI STAČIT. Dobré, že, ona si myslí, že někoho mám a asi ji to štve, já to nechápu. Co si o tom myslíte? Díky.

Gabčo, je mi tak strašně líto, jak se k Tobě a synovi zachoval, že to ani neumím napsat...
Ta Tvoje situace zní úplně šíleně, DRŽ SE, dýchej, zkus trochu jíst, spát, prostě základní životní potřeby...
Co se týče syna, tak tam by Ti ten prevít měl být schopen jasně říct, jak to hodlá dělat dál, jestli se úplně distancuje, nebo jak bude probíhat péče, ať můžeš synovi začít dávat nějaké odpovědi... v tom bys asi měla na jeho tatínka tlačit...
Jaks psala, že půjdeš na potrat, tak to vypadá, že jsi už pevně rozhodnutá... netuším, jak bych se zachovala já, ale myslím, že pokud cítíš sebemenší touhu si to dítě nechat, tak bys do potratu asi jít neměla, protože pak už to nepůjde nikdy vrátit a třeba bys toho strašně litovala... nakonec jsi to stejně nejvíc Ty, kdo si musí ujasnit, jestli bys ho mohla milovat, postarat se o něj bude určitě těžké, ale půjde to... bylo by to hlavně Tvoje dítě, bez ohledu na neuvěřitelné chování jeho otce...
Nevím, v Tvé situaci bych asi hledala pomoc u blízkých, kamarádů a možná i u odborníků (psychologů...), protože to zní vážně kriticky...
Gabčo, držím Ti palce, abys tohle všechno zvládla!

Dobré ráno všichni,

kde začít, dneška jsem se hodně bála, protože bychom právě dnes měli 8. výročí. Nemůžu tomu uvěřit, ale normálně jsem spala, ráno se i nasnídala (!), žádný křeče v břiše, žádný pocity na zvracení, dojela v pohodě do práce a tady si dala ten nejkrásnější dárek k "výročí", po více než 3 měsících jsem odbourala pusy na tvář na uvítanou a na rozloučenou. Přála bych vám vidět výraz v jeho obličeji, když mi řekl, co že je to za blbost, že se mě nebude ptát (ha,ha,ha), přiblížil se ke mně a já se odtáhla a důrazně řekla: NE. Pohled pro bohy, zásek do jeho 100 % jistoty. Cítím se dobře, uf, další krůček na dlooouhý cestě.

Alice-takhle PŘESNĚ si ty pokusy o seznámení představuju, to ale není moc k smíchu, že? :oD

S tím srazem, fakt myslíte, že je to dobrej nápad? Neztratí to tu pak to kouzlo anonymity, kvůli kterýmu sem spousta lidí chodí? Já nevím, co myslíte...

Gabčo-TOHLE je fakt síla, kam se hrabou naše problémy, jsi "vítěz" :o( Nezbývá než popřát strašně moc sil, protože jak vidím, tak pánové se nezastaví opravdu před ničím.

Lucko-dělej, jak myslíš, stejně ti to nikdo nevymluví, mně to taky nikdo nedokázal vymluvit. Přeju ti, abys byla výjimka a vyšlo vám to. Měsíc je fajn, já čekala tři, ale není to o čase, spíš o pocitu, že už toho máš dost.

pto Taťánu, jak to myslíš s tím přáním? Přeci je fajn když si něco přejeme a ono se to splní. Můžeš to nějak osvětlit?Děkuji

Gabčo, to je mi strašně moc líto. Vidím, že moje problémy jsou proti těm tvým malichernost...to co píšeš je strašný, nedokážu si představit tvou bolest, protože já s tou svou i tak sotva funguju. Musíme se obrnit trpělivostí, že ti naši chlapi, kterým jiná zatměla mozek, poznají, že to je jen zatmění. Hlavně nekontaktovat, za tím si stojím. Počkat, až se jako první ozve on a zkusit být příjemná, milá, bezstarostná. Je to strašně těžký, ale snad to zvládneme.
Gabi prosím nevolej mu, tím to jen děláš horší, on ví že jsi z toho v háji a je mu jasný, že tě má jistou a ještě si říká hmmmm v pravidelných intervalech přilejzá tak to je fajn. Ke mě si včera přijel přítel odstěhovat věci tak jsem ho suše pozorovala a na konci mi sám řekl, že "proč jsi mě tak rychle vypakovala?" bylo vidět že by nejraději šel ještě nahoru ale to už jsem nechtěla. Při loučení se mi pokusil dát pusu na pusu ale já to nedokázala přijmout. Řekla jsem mu před tím, že ho miluju, respektuju jeho vůli odejít a urovnat si myšlenky v hlavě, on mi řekl že to nemám brát jako rozchod tak jsem mu řekla že mu věřím a neberu to tak. Možná jsem udělala chybu, ale dala jsem na své srdce. On má zmatek, potkal někoho jiného, ale ja zadaná a on ani neví, se kterou z nás chce být.
Tak jsem mu řekla, že čas je to co potřebuje, že ho nechám ať si vše v klidu rozmyslí a až to bude mít v hlavě jasné, ať se mi ozve. Ať už jakkoli. Je to hrůza, bolí to, ale chci aby věděl, že tu jsem a budu. Buď si to uvědomí, nebo ne. Ale připomínat se mu nechci, to ne. Dala jsem si měsíc na rozhodnutí, pokud se mi do měsíce neozve s řešením, začnu to brát spíš na tu špatnou stranu a čekat rozchod. Teď nečekám nic a je to tak nejlepší.
Gabí, mám taky spoustu koníčků, psa, práci a vím, jak je to težké i když se zabývám něcím jiným stále myslím na něj. Srdce by se mu asi v dohledné době ozvalo, ale rozum varuje. A já to nechci zkazit.

Ahojky všem, mám za sebou rozchod po 11ti letech, je mi 31.Ze vztahu mi zůstal chlapeček 6tiletý.Zítra mne čeká potrat, s tímhle partnerem, který si druhé miminko už nepřeje, neboť má jinde dlouhodobý vztah.Našel si holku s dítětem a jezdí za nimi. Mě říkal,že má moc práce. Jsem na dně,nic mě nebaví, má strach co bude.Malý se pořád ptá kdy přijede táta,nemám už sílu říkat, že má moc práce,je mi ho tak líto.Mám pořád slzy v očích,navíc to druhé, které nosím v sobě a nemohu si ho nechat.Musím chodit do práce,navíc nevydělávám moc,tak se budu mít co oháně.Mám tendenci mu volat, že s ním chce malý alespoň mluvit, vím, že se shazuji, ale nevím jak dál. To opravdu úplně ztratil zájem? Chápu tedy, že o mne, ale že by i o malého? Strašně na něm visí, pořád na něj čeká, snažím se ho jak to jde zabavovat, ale ta každovečerní otázka- Přijede táta? mi drásá srdce. Prosím poraďte mi někdo, mám spoustu koníčků, dítě, psa,mám se k čemu uchýlit, ale nedokážu se přes to přenést. Pomooooooc

Tak vidím, že už se partička na sobotní akci pomalu sbírá... :-)

Martine, asi si budeme muset udělat nějakou svoji "moravskou" verzi... :-)

Alice, jestli Ti nesedí okurka-okurek, tak myslím, že by ses vůbec nechytla u nás v nějakém malém obchůdku, kde by na Tebe vybalili něco v našem místním nářečí... :-)

Sobota Palackého nám. ve 14h klidně :-)

Pro Taťánu: znám přesně pocit o kterém mluvíš...knedlík v krku, srdce na rozskočení a slzy nikde, i když víš, že by pomohly.

Pro Martina: Marťo já hovězí dobytek si taky říkám to samý, že na něj počkám co se mu v tý hlavě vylíhne. Na druhou stranu, ten čas bude nejlepší lék na to vše a bůhví, jestli nezacelí ránu tak, že žádná náplast v podobě návratu už nebude potřeba.

Alice, neříkej mi, že si jela pro okurky na Moravu, to jsi určitě kupovala, někde u Vás, to se na Moravě určitě nemohlo stát. Táňo, ty mě hrozíš, já si řek, že nějakou dobu na ní budu čekat a kdyby se náhodou vrátila, tak se budu neskutečně snažit, ale mám obavy, že další strávené roky, které budou k ničemu by mě asi odrovnaly.

Ahoj, asi vám to tu nepomůže, ale mám za sebou rozchod a pak návrat, spoustu nadějí, a pak další rozchod. Teď už jen lituju ztraceného času, protože jsme se rozešli ze stejného důvodu jako poprvé. Ztratila jsem další dva roky. Berte rozchod jako příležitost poznat něco nového, i když to bolí, tak to přebolí. Já se te´d trápím 2 x tolik, a je to pravda o tom knedliku v krku, slzy nejsou. Nevím, nad čím mám vlastně plakat víc, ten pravý to asi nebyl, tak snad nad těmi ztracenými roky. Jednou ztracená důvěra se totiž neobnoví, i když jsem se moc snažila, pořád to někde bublalo pod povrchem, a taky si myslím, že si mě přítel příliš nevážil, když jsem stála o návrat... je to prostě těžké. Dávejte si pozor na svá přání, mohla by se totiž splnit - a to je prý pro člověka největší neštěstí:-)

Martine, to je fakt, na Moravě jsou kluci jiný, hlavně někdy jim ani nerozumím, pro mě byla okurka vždycky okurka, tak jaký okurek mi to prodávají :-D