ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Tak jedu na ten mejdan, držte mi prosím všichni palce. Nějak mě ta odvaha opouští. :(

no,to bych netvrdil...

no,to bych netvrdil...

do roka a do dne zapomeneš,uvidíš.

Běž tam, kam tě srdce táhne. Když to neuděláš, budeš toho nadosmrti litovat. Pokud ti jde opravdu o vztah, dobývej jen tu, kterou opravdu miluješ a s ostatními neztrácej čas.

Ahoj vsem. Asi tady budu za exota, neb jsem chlap, ale tezce se v tom placam. Pred rokem rozvod, pak prisel dalsi vztah. Pres vekovy rozdil (ja 35, ona 27) a obcasne dohady to fungovalo. Chemie tam je. Bohuzel ona neni asi vyspela a nevi co chce. Rozumove si rozchod vysvetlim, ale srdicko to ne a ne pochopit. Problem je ze spolu pracujeme a vidim ji denne. Poradte jak se z toho dostat... pls

nechci ti kazit iluze....ono mu to casem muze dojit (a je pak otazkou, jak na dlouho to bude) nebo taky nemusi, jak uz jsem psala, ja jsem z tohodle cekani a vraceni vystrizlivela, ale v lete jsem taky doslova cekala, kdy se ozve a bude me chtit zpatky:)

T: jseš si vědomá toho, že zrovinka tohle jsem číst nechtěla??? ;-)
kolegyně říká, že jsem do jeho života vtrhla jako bouře - že jsem taková živá a že moje živá povaha je pro něj dost velký sousto na přežvejkání. Je přesvědčená o tom, a není sama - je tu ještě jedna kolegyně, že se ke mě vrátí...
Rozhodně nejsou z těch, který by mi to říkaly, jan proto, že si to moc přeju slyšet

ja se na to divam tak, ze stejne driv nebo pozdeji mit nekoho bude.

hele, jedna teorie - kolegyně říkají, že když chlap řekne, že už někoho má - tak to prý není až tak pravda, že kdyby někoho měl, tak by se tím nechlubil.
Když to řekne ženská, tak to je pravda, ale ze strany chlapa ne - prý ať jí věřím, že to jsou životní zkušenosti.
Jak se na to díváte vy?

T: :)))

Neo: s těma kamarádama, to je vždycky na houby :(

Holky ja Vas pobavim, ted tu byla kamoska a az diky ni jsem si vsimla, ze ex ma tu oslavu az za mesic, ne zitra:)))

Ne napsala mě, že má přítele , tím to haslo, ale ani na Vánoce nanapsala ani na Silvestra a njhorší je,že se kamarádí z lidma s kterýma sem jí seznámil já a ty lidí jsou s ní víc než já s nima. :-(

Dnes je fakt smutnej den plnej vzpomínek. Co se týká toho,že bych měla ležet vedle něj? Ty jo, to si ani nedovedu představit. Naštěstí to je jen v hospůdce, takže domů můžu jít vždycky. Ale kdybychom někde přespávali, tak to bych asi takhle v pohodě (v souvislosti se společným setkáním) nebyla. Taky nehodlám už pak dál se s ním nějak stýkat.
JJ, touhle dobou před x měsíci bych v práci měla baťůžek s věcma na přespání u něj. Tak ho budu mít za nějakou dobu zase, no..Ale u jiného. Věřím tomu.

Posledni prispevek je muj...nejak mi vynechava jmeno..

Tak holky, uz zase bulim...kdyz to tady ctu, dnes jsem se zase rano probudila a taky mi moc chybi, sedimv kavarne a nemuzu s nim ochutnavat dobrutky, vjet mu do jeho hustych vlasu a dat mu pusu...Porad si rikam, ze svet nekonci, ale ten pocit druheho cloveka, ktery uz pro me neni je hrozny...:-(My jsme Valentyna neslavili, prave ze je to komercni svatek, ale i tak mi bude smutno, kdyz vsude vidim ta srdicka..

A to ze budete na spolecnych oslavach...ja byla ted o vikendu na opozdenem Silvestru na Sumave, bylo to naplanovano od podzima,prijeli kamaradi i z Moravy...pro me to byl ocistec, lezet s nim na pooji v manzelske posteli a aniz bych se mohla dotknout...des...takze ted konec kontaktu, protoze jinak bych se z toho asi nedostala:-(

Andarosa: nesnaž se na to přijít, prosím. Jen tím jitříš rány. Na to stejně nepřijdeš. Já to u sebe taky nevím a vědět to nechci. Taky jsem si myslela, že to bude navždy. Ale prostě to ještě nebyl ten, koho si vezmu a s kým budu mít miminko. Tak to beru.. Jinak bych se z toho zbláznila. (Btw. taky jsem hypnotizovala černé Octavie ;) a ještě dnes se po nich ohlížím)

víte, já to prostě nechápu, já se stále snažím přijít na to, čím jsem se v jeho očích tak změnila, že měl potřebu ukončit náš vztah.
Je to opravdu jako ve špatném snu. Jsem už jím tak strašně moc posedlá, že koukám na každý vlak,který jede kolem našeho baráku, jestli mě z něj třeba neuvidí... mě bez něj nic nebaví. nevidím na tom nic pozitivního, že jsem svobodná - jak mi každý říká, že jsem mladá, tak ať si užívám.
Já jsem chtěla, aby byl jediný přítel, partner mého života.

Andarosa: víkend po rozchodu znamenal dva roky, ne dva dny. Bylo to nekonečný. Ale přežiješ to, neboj. Ani se nenaděješ a bude tu pondělí. Víš, bylo to krušný. Přestala jsem dělat věci co mám ráda, kupovat svoje noviny, koukat na svoje pořady. Nečetla poštu, prostě konec. Apatie. Ale pak se člověk začne zvedat. Taky bych nevěřila, že sem budu dnes psát, že se hodlám rozmazlovat. Jen tomu dej čas...