ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Ted nevim, jak dal...... ani nevim, jeslti ho chci videt, chci, ale stydim se za to co jsem dlouho delala, psychicky to nezvladla a uhanela ho, prosila...
Udelala jsem to nejhorsi, nedokazala byt jen kamaradka, i kdyz jsem vedela ze vic ted nedokaze, dohnala jsem to tak, ze me nesnasi...
Vim, ze se ozve, tusim to... Ale co mam ted delat? Vim jak dlouho sem to delala spatne i kdyz mi rikal, at prestanu a ja to nedokazala, moc sem ho chtela ziskat.... byla sem histerkou čislo jedna ...
chtela jsem ho moc mit jako chlapa pro zivot, tak co ted ... odmitnout jeho pozvani a treba za rok, vyplavat napovrch a doufam, ze se to muze vratit ? Ale ta pravdepodobnost je tak mala...... i mi rekl, ze to nepujde slepit, ze se toho mezi nami stalo moc a slo by to navzdy s nami... asi se bude navzdy bat me histerie :-(((
Stalo se toho opravdu moc a hodne jsem to prehnala, nedokazala se zklidnit....

Mrzi me, k cemu jsem to dohnala, budu kamaradka chlapovi, kterého miluju nejvic na svete ???
Doufat, ze se to muze za rok za dva vratit do krasnych chvili asi nema cenu... citila jsem jak moc mu na me zalezi, ale vsechno jsem to v nem udusila....... a i kdyz ted zmizim ze sveta, uz se to v nem asi nikdy neprobudi zpatky ......

Jaké máte zkusenosti vy :-))) ???

Ahoj vsem,tak jsou to neco pres dva a pul roku, co jsem mela s chlapem vztah/nevztah, vsechno to zaclo slozite, rozchody a zase vraceni, kamaradstvi nebo vztah, rikal, ze ma za sebou 10 let partnerstvi v kuse, nechce prejit do dalsiho vztahu a obetovat mu vse,ze si nejakou dobu chce vice uzivat volnosti, zaclo mi to vadit, rikala jsem mu to, pak uz jsme dosli k zaveru, kdy rikam,at me necha uplne byt, ze to tak nejde, ze vsechny nase nedorozumneni jsou proto ze kazdy to vidime jinak, on rekl, ze se ozve, az bude chtit vztah naplno a obetovat mu vse, rekla jsem, ze to je asi mnou, kdyz to nejde ted, nepujde to nikdy, to rekl, ze me nechce nikdy ztratit a ze chce byt semnou..... ovšem nechoval se tak uplne podle toho a citila jsem, jak ho "ztracena" volnost mrzi.... nase dohady plynuly dal, ja se ho ptala, jestli muzem byt vic spolu (nebydleli jsme spolu), jestli muzu jit s jeho kamarady, jestli pojedeme na vikend spolu, budeme spolu, proč jde radej na kafe s kamaradkou,nez abychom mohli jit spolu.......
Opustil me muj zdravy rozum a ja vycitala a ptala se, dohnala to moji "histerii" do zahuby.... chtela jsem po nem "normalni vztah" ale pro nej to bylo moc, rekl ,ze to ted tak nechce, ze volnost je pro nej vic nez ja, ackoliv je mu semnou nadherne....
Ze budeme kamaradi....... ale ja to nezvladla, nechovala jsem se tak, napsala jsem mu kvuli tomu miliony sms behem chvile, jak moc me to mrzi, ze to chce takhle, jak moc jsem to chtela jinak, volala mu a prosila ho, miliardakrat dokola.....
Ted me nechce vubec, uz ani jako kamaradku, totalne jsem zkolabovala a psychicky to nezvladla, chovala se jak totalni blazen....... zavislost ! :(((
Stihala jsem ho, rikal ze se ozve, ale musim toho nechat... rekla jsem mu ze to vim, ze me to mrzi, ze jsem proste takova, ale ze nechci aby si diktoval podminky, za jakych se muzem videt .......

Diano - jasně,když s odstupem času máš pocit,že se vlastně zachoval jako charakter,tak není co řešit. Přeju ti to,bohužel,já si tohle nemůžu říct ani s odstupem času 7-mi let.Takže "každopádně s ním kámoška nebudu".Nemluví ze mě žádná zášť nebo závist,dnes jsem 5 let šťastná,zamilovaná a mám toho nejlepšího muže.Nepřeju mu nic zlého to určitě ne,ale ublížil mi a ohrozil budoucnost našich dětí a to se nezapomíná.
Jirko - žiješ a užíváš si,to je dobře.Nevím,kde se v tobě najednou vzalo tolik energie,co způsobilo ten zvrat.Ale moc ti to přeju a ať ti to vydrží.Dovolenou si užij a hodně štestí...

Tak mi napsal, ze pry pujdeme ven v nedeli a vse si povime.No nevím upřímně já asi už ven jít s ním nechci.Strašně to bolí.Přemýšlím, že ho vymažu postupně ze své hlavy i srdce a začnu si žít nový život.Já takhle už nemůžu dál.

Ahoj vsem,

Jirko, cece, no ja nevim. Delat airbag nejaky holce co nevi co chce mi prijde docela blby. Chlape, narovinu, je to jak Di pise. Musim souhlasit. Navic pridam, ze zensky jsou peeeknyy heeerecky a clovek proste musi hrat podle nich a rezirovat to tak aby ony mely pocit ze to reziruji...

Je to tak damy, je to tak... Jinak nas sezerete o))

Zatim, pak si to tu proctu a hodim moudra.

LL

Ahoj vsem, potrebovala bych...ahoj Aurelie,i já mám podobnou zkušenost a dokážu si představit,jak ti je a jak to strasně bolí a člověka to strasně paralyzuje.obdivuju tě,že jsi dokázala se věnovat všem těm aktivitám.mě se nechtělo dělat vůbec nic a bylo pro mě těžké vůbec ráno vstát.ty jses opravdu na dobré cestě.bohužel nic ti nepomůže to urychlit ,clověk si tím musí projít,musí to prostě přebolet,byt je to šílený jak to člověkem mává.taky jsem zkoušela psychologa,ale ten mi nepomohl.pomohlo by si zákazat na něho myslet a pořád dokola nerozebírat co kdyby,ale to se moc jednoduše říká,ale velmi těžko dělá.

mjkk,

Leni, já vim :o( a nejhorší je pocit, že si to děláš sama...co na to říct, až budeš opravdu na dně, uvědomíš si, že na to se máš moc ráda a utneš to, uvidíš...

Dio je mi mnohem, mnohem hur.On se za celý den vubec neozval.Na moji sms zda to platí mi napsal, že má brusle v kufru auta a to je v servisu.Tudíž zda pujdeme v nedeli.Nemám sílu.A jsem úplně vyčerpaná.

Lana - jestli jsem rozumný to nevím :-) . Dneska zas volala. A mám obrovskou sílu. Směju se, vtipkuju, udělal jsem si výlet a plánuju za týden dovolenou. Je mi skvěle, ona volá, já jsem nad věcí. Miluju jí, ona to ví. Ale myslím že to zvládám. Budu se modlit abys v těch posledních větách neměla pravdu :-D

Lenko, nejsi trapná...a tady už vůbec ne! Stejně si jsem jistá, že jestli se ozve, tak půjdeš a to bez rozmyslu...a pak ti bude blbě...tohle je nepřenositelná zkušenost a každý to musí zkusit, bohužel :o(

Lano, no jo, ono je to v subjektivním vnímání celé situace...já totiž jeho rozhodnutí už dávno neberu jako podraz. Chtělo to hodně času, ale už to prostě takhle neoznačuju. Nelhal mi, nepodváděl, na nic si nehrál, řekl jen to, co cítí, tedy spíše necítí...byl to rozchod jak z učebnice, žádné házení špíny, scény...prostě se zachoval, jak v té situaci mohl nejlépe. Proto mi dělalo už tenkrát potíže se na něj zdravě naštvat...a tak bych si právě jako ta kráva připadala teď, když bych k tomu přistoupila...

Abych to upřesnila, postelové zážitky si skutečně nesdělujeme, to by skutečně nebylo normální, ale co kde dělali, kde byli, jak se zase rafli atakdále :o) to probíhá naprosto běžně a nevidím na tom nic špatného.

Samozřejmě cítím jisté zadostiučinění, obzvlášť když se z okolí dozvídám jisté podrobnosti o ní, ale pokud by to bylo naopak a měl div světa? No, jsem asi divná, ale pokud jsem já to slovo na š, které od jisté doby neříkám nahlas, tak to přeju i jemu. Fakt! Nemám tu proč lhát.

Pokud se něco vážného nepokazí, tak si troufám tvrdit, že jsme dopadli nejlépe, jak jsme mohli a že tu je další člověk, na kterého se mohu spolehnout, když mi bude ouvej...kolik takových člověk v životě najde?

Každopádně tvoje "rozhodně nebudu kámoška" ti neberu, každý jsme nějaký :o)

Diano - já si nemyslím,že to nejde,jen píšu,že si to neumím představit. Záleží hodně na povaze člověka,někdo se umí oklepat,jiný si své křivdy nese po celý zbytek života. Já se také umím po určité době oklepat,čas zahojí rány,ale nemohla bych mít za přítele-kamaráda někoho,kdo mě podrazil. Prostě bych mu nevěřila a nemohla si s ním tedy tak intimně povídat.Pominu-li fakt,že by mi to vadilo a přišlo i dost ujetý. Docela tě ale chápu,když píšeš,že tobě to nevadí,když expřítel není spokojený. A nevadilo by ti, kdyby básnil o tom jak je úžasná,krásná,chytrá,nejlepší ženská v posteli co měl,že mu ukázala sedmý(?snad jsem se nepřepočítala:-))div světa a podobné hlášky? Nepřipada by sis jako kráva? Když mi můj exmanžel vypráví o svých trápení a problémech,také mám takový pocit zadostiučinění,protože větší část viny na našem rozvodu nesl on,ale kamarádka s ním rozhodně nikdy nebudu.Udržujeme kvůli dětem velmi pěkné vztahy bez pomluv,navádění,vyřizování si účtů skrz děti apod. jenom proto,že nám na nich záleží. Ale já říkám : buďme každý trochu sobec a dělejme to co nám přináší potěšení....
Lenko - doporučovala bych nescházet se s expřítelem.Co oči nevidí,srdce nebolí. Ještě je brzy a znovu otevřeš ránu,která se pomalinku zaceluje. Ty brusle mu odřekni,že nemáš čas,máš jiný program. Třeba budeš pár minut šťastná,ale potom propláčeš spoustu dalších,bezesných nocí.
Jirko - jsi asi rozumný chlap a víš co děláš. Jestli se po setkání s ní necítíš totálně vyřízený,tak je to asi v pořádku. V tomhle jste zřejmě coby mužské plemeno jiní než my,ženy.Jde jen o to,aby se ti nezažrala víc pod kůži a ty pak z toho neměl depky. Někdy totiž člově na sobě nepozná jak moc ho může něco ovlivnit a poznamenat.Podvědomí si pracuje podle svého,nenechá se od tebe ovlivňovat. Tak na to bacha....

Dio, moc díky.On se zatím vůbec neozval a já mu nepíšu.Na to nemám.Bude li chtít ozve se, zkouším to brát takhle, i když bych mu moc chtěla napsat zda jdeme.Hrozně mě to trápí, ale přijdu si až trapná stále dokola to psát.Vážně mě to bolí.Všechno.

Lenko, Lano, opravdu je to možné - být kámoš s ex a i poslouchat vyprávění o nové partnerce. Jsem toho důkazem, mezi námi je to tak v pohodě, že už si můžeme navzájem vyprávět o partnerech...sranda je, že on si teda dost stěžuje, což je vzhledem k situaci velmi vtipné, ale k minulosti se VŮBEC nevracím, žádné rejpavé poznámky atakdále...to spíš on občas vypustí "tam jsi se mnou nikdy nebyla, tohle jsme nikdy nepodnikli", až se fakt někdy musím smát nahlas, že snad dostal ty kopačky on či co!!! :o)

Takže ano - není to lehké, chce to mnoho podmínek. Slušné okolnosti rozchodu, inteligentní přístup od obou, ale na druhou stranu - pokud toho druhého znáte tak dlouho a tak dobře, kdo jiný by mohl být lepší kamarád? Pokud se ten zhrzený dovede odpoutat od své křivdy, tak z toho může být PO UZDRAVENÍ SRDCE moc pěkný vztah v úplně jiné úrovni...a za tím si stojím.

Jo a Leni...je super, jak si plánuješ, co a jak mu řekneš...ovšem věř mi, že ve finále to bude úplně jinak...já se vždy sesypala a vydávala jen vzlyky a chtěla se mu zhroutit do náruče...takže bacha na to!!! Jdete na ty brusle dnes?

Jirko - znáš to o tom tonoucím, viď? Tvá ex má vše: tebe (milence, vrbu) a potenciálního partnera (toho druhého). On bude mít jí a ty? Ty nakonec ostrouháš :o( I když píšeš, že jsi rezignoval, tak promiň, ale nevěřím, pořád v sobě pěstuješ jiskřičku naděje a to je VELMI nebezpečný a stáhne tě to zpět tím hlouběji, čím déle ji v sobě budeš pěstovat...

Fakt jsem moc rád že jsem objevil tuhle diskuzi. Nemám v blízkosti někoho komu bych se s tímhle mohl svěřit. A tady se aspoň můžu vykecat ze všeho. Je to divný ale věřím jenom jí. Vždycky jsme si rozuměli, pak přišel ten měsíc temna a teď si zase rozumíme. Je z toho taky špatná, vidím to na ní, cítím to z ní. Bohužel jí furt miluju. Její přítomnost mi dává sílu. Ale zvládám to (teda myslím si to)

Jirko - kdybych ti měla vypovědět svůj "životní" příběh,tak bys taky nevěřil. Je to naprosto neuvěřitelné,kdybych to nezažila na vlastní kůži,tak bych stěží uvěřila. Je to úplná červená knihovna, Rosemunde Pilcherová je úplná babralka proti tomu. A na začátku toho všeho bylo trápení podobné tomu tvému a pochyby o lepších zítřcích. A možná,že si teď i trochu lžeš,děláme to ve svízelných chvílích všichni.Jestli ti to pomáhá,není na tom nic zlého a vystřízlivění nemusí ani moc bolet.

Lana - je to šílený, viď. Já to taky nikdy nezažil. A když jsem o tom někdy slyšel nebo to viděl ve filmu, nevěřil jsem že je to možný. Jo už jsem klidnější. Trápení šlo asi k někomu jinýmu. Snad se nevrátí. Já si s ní tak skvěle rozumím, i po tom všem, akorát mě to všechno mrzí. A asi je mi z toho všeho smutno. Jsem ale rád že jí můžu takhle vídat a myslet si že to zvládám. Snad sám sobě nelžu

Jirko - jak píšu. Hlavně,že se už netrápíš. Okolnosti vašeho vztahu znáš nejlíp ty, vyjádření na netu často vyzní jinak,když neslyšíš intonaci hlasu a necítíš emoce. Věřím, že je možné milovat součastně 2 partnery,svědčí to o chaosu v hlavě i srdci. Pro mě osobně to vyzní divně asi proto,že já ve svých citech mívám poměrně jasno a nikdy jsem něco podobného nezažila. Když ti to neubližuje,tak je to asi v pořádku.
Lenko - nabízet někomu přátelství,kdo očekává lásku je jako nabízet hladovému vodu. Nevím,kdo je autorem tohoto citátu a možná ani není úplně přesný,ale v tvém případě možná výstižný. Ty si dovedeš představit,že bys s ním mohla být kamarádka? Jak bys snášela,kdyby ti třeba vyprávěl o svých zážitcích s přítelkyní? Tohle si kamarádi totiž také někdy říkají. Mám dlouholetého kamaráda.Nikdy jsme spolu nechodili,ani to mezi námi nejiskřilo.Čisté přátelsví. Občas probereme téma : my a sex s partnerem. Chce vědět názor od ženy,já zase ráda vyslechnu co si doopravdy myslí muž. Představa,že by mi tohle vyprávěl kluk,kterého jsem milovala a on mě opustil....ne to si ani představit nechci.

Proč je Internet jako penis

1) Může být v provozu nebo mimo provoz. Když je v provozu, je s ním víc legrace, ale je obtížné přitom dělat jakoukoliv skutečnou práci.
2) Kdysi byl jeho účel předávat informace důležité k zachování lidského rodu. Někteří lidé si to myslí dodnes, ale většina jej používá hlavně pro zábavu.
3) Pokud nepoužíváte přiměřené ochranné protředky, můžete chytit virus.
4) Přiznáváme mu daleko větší důležitost, než je jeho skutečná velikost a vliv.
5) Jestliže nejste opatrní co s ním děláte, můžete se dostat do velkých potíží.
6) Jakmile si s ním jednou začnete hrát, nevíte, kdy přestat. Někteří lidé jsou schopni si s ním hrát celý den, když nemají nic na práci.

Lana: já si naděje nedělám.Jen uvažuji o tom, zda jsem, či nejsem schopna přijmout jeho přátelství