ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

No tak to je u nás to samý. Brácha je s ním kamarád, ale prej by byl naštvanej, kdybych se k němu chtěla vrátit a naši nechápou, jak s ním můžu teď vůbec kamarádit. A to samý, co říkáš ty... - že prej mám na lepšího!
Ale jestli si mysleli, že pro mě není dost dobrý, proč mi to neřekli dřív? Nechápu je a vadí mi, že se do toho tak motají. Vím, že tohle si musím vyřešit sama. Ostatní mi můžou radit, držet mě, pomáhat, ale tohle si musím vyřešit sama.

Renčo, všude je to stejný, taky dělám podle svojí rodiny všechno špatně, proto jsem ráda, že to můžu říct tady vám. Naši, včetně bráchy, ho už odepsali, a to ho měli všichni moc rádi, jak mě zradil a jak proboha se k němu můžu chtít vrátit!!! Připadám si před nima jako ta největší blbka, pořád opakují, jak to nemám zapotřebí, zrovna já, blablabla, přesně tenhle postoj mě dostal tam, kde jsem. Moc jsem si o sobě myslela.

Dnes je to pro tebe přesně týden? Pro mě přesně 2 měsíce.

Di,já pořád nevím, jestli jsem k tomu došla úplně, ale tak nějak mi to začíná hlodat v hlavě. Kor když vidím, jak on si z toho doopravdy nic nedělá, je v pohodě, chodí s kamarády ven a ke mně se chová jak k dlouholeté kamarádce. Od našeho rozchodu (dneska je to přesně týden)jsme se viděli úplně každý den (i když jen na chvilku) a každý den jsem viděla ten jeho postoj. Ani se mě nezeptá, jak mi je... Mám ho pořád moc ráda (spíš ho pořád miluju), ale nemůžu stát na jednom místě! Šijí do mě i naši, i brácha ať už se vzchopím, začnu normálně jíst...
Radíte mi, abych mu nepsala, ale já občas napíšu, abych ho nevídala, ale já ho vídám... Dělám všechno úplně naopak. Sice to pořád bolí a každý den padají krokodýlí slzy, ale vidím, že se pořád někam posouvám.

Gábi-tak intuice, jo? Díky, doufám, že to neříkáš proto, že víš, v jaký jsem pr***i. A o tom, kam se chceš dál posouvat, si rozhoduj jen ty sama, do toho ti nikdo nemá co mluvit. Jinak s těmi zadanými kamarádkami a kamarády, mluvíš mi z duše, po celou dobu, co jsem byla crazy in love jsem utěšovala a dělala vrbu desítkám známých...a teď, když jsem v tom sama? No jistě, jsem v tom opravdu sama! Jedinej kámoš je bez holky, jedinej! Takže samý rozesmátý obličeje okolo mě, plány na svatby, miminka, nebo přímo svatební oznámení v mailu a ve schránce a do toho řeči typu: "vždyť vy dva jste se k tobě TAK hodili" :o(

Rybo, souhlas s tím "zařídím, abychom se viděli", taky mi to nějakou dobu trvalo, ale člověk nemůže spoléhat jen na něco nahoře, musí se snažit sám. S tvým ex-to je ta největší odpornost, jakou mohl udělat!!! Už jsem za tebe doufala, že budeš mít fakt klid, tahat do toho malou, to je ale hajzl. Co chceš dělat? Díky za poklonu a neboj!!! Jestli tě to potěší, tak si vždycky vzpomenu na tebe a to, co prožíváš a krotím se :o)

Renčo-to myslíš vážně? Tý jo, jaks k tomu po týdnu dokázala dojít?

Jinak dnes se uvidíme před dovčou naposledy, holky, mám z toho pěknou depku, takhle dlouho jsme od sebe byli naposledy někdy před 4 lety a ano, jsem si vědoma, že spolu oficiálně nejsme, ale stejně...vím, že je to pro dobrou věc, ale...bude mi STRAŠNĚ chybět. Blbá, já vím.

Tak jsem sem dlouho nenapsala,ale ctu si to.
Renco,prave pises mi z duse.Ja ho taky v mysli stale chtela..Ale jak se to jakoby vratilo do starych koleji,tak jsem uz zase chtela byt bez nej.Zni to blbe,ale jakoby kdyz jsem si ho "ulovila",tak jsem dosahla sveho a videla jsem opet ty chyby co byly...
Je to hodne o tom vztahu celkove.Ja proste vzdy rozumem vedela,ze on rozhodne NE,ze bych byla blazen.Ale srdicko poroucelo jinak.Ted uz je to fakt za mnou a taky mi to hodne pomohlo i tady.Ale uplne nejvic mi pomohlo to,ze jsme se VUBEC nevideli.On me vzdy kontaktoval kvuli necemu.Preci neprizna na rovinu,ze me chce videt...ALe kazdym sebemensim kontaktem jsem v podstate delala kroky zpatky.Ted na telefony nereaguji.KDyz neco chce,tak ho odkazuji na ty jeho "skvele" slecny nebo kamarady,o kterych tak rad vypravel.Tenkrat to vzdy bylo bodnuti do srdicka....
Moc se mi libi prispevky Diany.Podle me chce jeji situace cas,ale to s temi ruzemi bylo skvely.
Takze piste sve pribehy a sva bolistka.Je to tu fakt na urovni, zadne napadani atd.
Myslim,ze clovek,ktery se trapi doma,tak je rad,ze podiskutuje s nekym kdo ho rozhodne nebude jeste vic srazet.

Já se včera asi někam posunula... Je to pro mě obrovský posun, ale zároveň jsem si něco hroznýho uvědomila...
Tomáš, který se se mnou rozešel, vždycky říkal, že nezná slovo pauza, že když něco v tom vztahu habruje natolik, že se ti 2 nemůžou už snést, tak má přijít rozchod. No a já si včera uvědomila, že stejně tak já neznám slovo návrat. Tomáš mi ho sice nenabízí, ale kdyby jo, tak já to asi nepřijmu! Je hrozně těžký si to teď doopravdy přiznat, ale asi to tak mám. Snažím se ze všeho dostat a stojí to hodně sil a takhle bych se akorát dostala zpátky, úplně na začátek. I když ho pořád miluji, asi bych ho už nechtěla jako přítele. I když teda když ho vidím, nemůžu z něj spustit oči a nejradši bych mu skočila kolem krku. Včera jsme si vyjasnili, že chceme zůstat dobrými kamarády. Pro něj je to samozřejmě lehčí, já si na to budu muset zvykat.
Ach jo, bude mi chybět!

Renno, Gabčí, s tím ne-sebevědomím jsem to taky tak měla, zvlášť po tom, co jsem se několik měsíců hrabala z něčeho, co se nepovedlo, kdy se na mě vykašlal člověk, se kterým jsem už začala počítat... Ale pak jsem se zařekla, že stejně nemám co ztratit, a když jsem pak potkala někoho, kdo se zdál, že by mi s ním mohlo být dobře - tak jsem to holt zařídila tak, abychom se potkali znova a pak znova a ještě, a najednou se to pomaloučku lepšilo. Začal mi dávat pocit, že k nízkýmu sebevědomí nemám důvod. Ale stejně je pro mě jako zázrak, když někde spolu jsme nebo za mnou přijede a mně je s ním DOBŘE, pořád jako bych tomu nemohla uvěřit... :) Nech tomu volný průběh, netlač na pilu. Člověk se asi po rozchodu nesmí bát být nějakou dobu sám, ale ani dát šanci něčemu novému.

A jen přidám další díl k dřív započatému seriálu "co rozhodně nedělat"... Dnes mi volala mamka, že mé malé ségře (7) došel dopis (tedy: ne psaný dopis, obálka) z organizace, kde pracuje můj bývalej přítel... Pro ty, co to nečetli: rozešli jsme se loni v létě a on to pořád ještě nebyl schopný akceptovat, nedávno se mi zas ozval, že by se chtěl vidět, ale po mém slušném, ale důrazném vysvětlení, že nic vrátit zpátky už nejde, se neozval. Tak jsem doufala, že je klid - a vida, není, on to zas zkouší přes malou ségru a posílá jí časopisy se zvířátkama, který jí dřív po mně posílal. Malá samozřejmě celej svůj život viděla, že jsme byli spolu, tak to pro ni bylo jako samozřejmost, tak jí mám zas po x-tý vysvětlovat, že jsme se rozešli..? Jak mi ho dřív bylo spíš líto, když se neustále dokola ponižoval doprošováním a žadoněním v dopisech, mailech, smskách etc, tak teď už jsem měla fakt vztek, co si to do háje dovoluje, využívat malý děcko... Holky, co se tu trápíte - pokud byste viděly, že fakt už není šance (a já jsem to tomu svýmu bývalýmu řekla a napsala už mockrát), k něčemu takovýmu se nikdy nesnižujte, pokud nechcete, aby vás někdo, od koho chcete, aby vás zase miloval, nezačal místo toho nenávidět...

Držím všem palce, a Diano, klobouk dolů před odvahou k takovému husarskému kousku :) Jenom opatrně, ta hranice, kdy je něco takového druhému nepříjemné a spíš to odrazuje, se dá snadno nechtěně překročit.

text

text

Gabčí, úplně vím, jak ti je! Taky to tak mám. Někdo se mi líbí a vidím, že třeba on na mě taky sem tam koukne, ale nedokážu udělat první krok. Mé sebevědomí se ani nedá nazvat sebevědomím!

divy spis samozrejme v jeho v hlave,muzes mu zacit mnohem vic chybet,neuvidi te kazdy den,muze mu spousta veci dojit,a tobe samozrejme taky.vis ja mam takovy intuice,a mam pocit ze vy dva se k sobe stejne vratite.
for renca:hmmm,to znam ale porad lepsi,nez kdyz jdes na pivo s kamoskou ktera ti rika jak ma strasne fajn vztah,jak byli vcera na veceri a to potom je spis ubohej pohled na me!
jo a s tim mladetem(to je muj nick pro toho osmnactiletyho klucinu),ja asi nic neudelam,byla jsem odmitnuta mym byvalym pritelem,coz je sice neco jinyho ale asi bych po tak kratkym casovym intervalu,nezvladla dalsi "odkop",bych si pak prisla strasne menecenna,a my sebevedomi ktery je uz tedka nekde na houbach,by s stratilo uplne.toho se moc bojim.

už to budou 2 měsíce co jsme se rozešli,už po 3.Chodili jsme spolu 4 a půl roku.Byla jsem docela v klidu,možná proto,že už to bylo potřetí.Pak mi začal psát,že mu chybím,párkrát jsme se sešli bylo mi s ním fajn.Minulý týden mi řekl,že by si mě vzal.Ale dozvěděla jsem se,že se vyspal z jednou pičou v tu dobu co jezdil za mnou,ani nevíte jak mi,je trápím se jak kachna.A říkal mi,že se se mnou rozešel,kvůli práci,ale hned si našel babu,vlastne se s ní zná už dlouho.JE mi z něho na blití,myslela jsem si,že on je ten pravý.A ono hovno.Ještě si má ke mě přijed pro nějaké věci,nevím jak to zvládnu.JE mi hrozně!

Kdybyste věděli, co jdu dneska řešit... Od kamaráda odešla holka, nechala mu na stole jen papírek se vzkazem. Tak mu jdu dělat psychickou oporu. Já, která bych sama potřebovala utišit. Sejdou se 2 depkaři a to se k nám chce ještě přidat kamarád, kterýho odmítla holka a taky to těžce nese. No představte si ten pohled na nás 3.

Jak to myslíš, Gábi, jaký divy? Už teď mi chybí a to je pořád tady. Nebo myslíš, že mu budu chybět já? No to bych si moc přála :oD

vy jste blby.ja mu obcas naisu jstli se nechce stavit a tak a vetsinou neodepise.ale kdyz ho potkam,moc dobre se casto setkavam s jeho ocima ,atd.....vazne myslim ze to moc neznamena kdyby mel zajem asi by mi todsl najevo vic.ja moc v tomhle neumim prebirat iniciativu a kdz si dam panaka vetsinou placam pekny blbosti.
no kazdopadne vim ze ho ted stejne dlouho neuvidim,protoze bych muela za nim do hospody ...nevim,proste neumim balit kluky.
kazdopadne diky rence vim ze nic neni nemozny a asi nejde o neaky vek,ale o vzajemny porozumneni coz se s mym bycalym pritelem ktery byl o 5 let starsi moc nedelo.hlavne ty renco,moc nezoufej je to strasne cerstvy a nemuzes tedka vedet jak to bude dal,kluci se vetsinou narozdil od holek rozchazej ukvapene a pak je to mrzi,tad nesmis udelat zadnou blbost,ukaz mu ze si rozumna a ne na nem zavisla,jeste do muze dopadnout jinak(boze mluvit ady jak neaka doktorka mezilidskych vztahu,pritom ja kdyz jsem byla v tv situaci udelala jsem samy chyby,neustalej kontakt,doprosovani,brek.....no aspon vis ze tudy cesta fakt nevede)
a ty Dianko,pockej po ty dovce chvilkova absence toho druhyho muze udelat divy!!!!

No vidíš! I Renča! :oD

Ty jsi trubka :o) Proč trapas? Kdybych takhle tenkrát přemýšlela, tak jsem neprožila krásných skoro 8 let...vykašli se na trapasy i na řeči, jak se musíš nechat dobývat. No jasně, stíhačky nikdo nemusí, ale dát mu to hezky najevo...co je na tom špatnýho? Dej si panáka a jdi na to.

Gábi, já byla o 4 roky starší než Tomáš! Když jsme se potkali, jemu bylo 17 a mně 21... Bála jsem se, že to nebude fungovat, ale byl to nádherný vztah, který trval 2 a půl roku. Zkus to, za pokus to stoji :-)

co blaznis:-)ty trupko,jestli tady nekdo hraje v diskuzi tak mozna ja a to uz asi 3 mesice a rozhodne jsem neprestnu chodit.nezacina vubec nic.myslim ze ten mladej klucina,ma svych problemu dost,a me bere jako kamosku s kterou neco probehlo.alespon mi to tak prijde.jeho gesta jsou moc nenapadny,kdyby ale za mnou neprisel tak se spolu asi nebavime.neumim si predstavit za nim prijit a rict hele veci se maj tak

co blaznis:-)ty trupko,jestli tady nekdo hraje v diskuzi tak mozna ja a to uz asi 3 mesice a rozhodne jsem neprestnu chodit.nezacina vubec nic.myslim ze ten mladej klucina,ma svych problemu dost,a me bere jako kamosku s kterou neco probehlo.alespon mi to tak prijde.jeho gesta jsou moc nenapadny,kdyby ale za mnou neprisel tak se spolu asi nebavime.neumim si predstavit za nim prijit a rict hele veci se maj tak