Agorafobie

Začnu asi nezvykle,ale z tvého popisu vyplývá,že se tvůj syn v tom utápí. To není dobré,asi to sama dobře víš. Popíšu ti svůj případ:Jednoho dne zničeho nic jsem se v práci "zhroutil" tlak mi vylítl trochu nahoru jinak nic,hrozná motolice. S těmito "příznaky" jsem chodil do práce asi ještě 14 dní,pak nastal zlom. Šel jsem k doktorovi s tím že mám asi blokovanou páteř. Samozřejmě vše ok. Po týdnu na neschopence jsem zjistil,že se mi dělá špatně při cestování. Jenže ono se to stupnovalo. Došlo to tak daleko že jsem nemohl vyjít ani nakrok, a doma sám to byl horor. Skončil jsem s hospitalizací v nemocnici,tam mi nezjistili nic,nemusím vykládat jaká vyšetření jsem absolvoval od RTG,EEG,Rezonance,CT,Echo srdce celodenní měření tlaku,až po testy na rakovinu.....Samozřejmě všechno negativní. Po odchodu z nemocnice se nic nezměnilo spíš naopak přišla ještě do toho šílená úzkost bolení hlavy pálení po celém těle,brnění,plachost na světlo a derealizace s deperzonalizací,bušení srdce,arytmie........Chodil jsem pak ambulantně na internu,kde mi asi po mých dvou "vyplašených" nocích,doktorka sdělila že mám agoraffobii spojenou s panickou poruchou. Samozřejmě při každé návštěvě mi dělala EKG s negativním výsledkem.Dostal jsem papír k obvodákovi který vše osvětloval a ten mne poslal k psychiatrovi. Samozřejmě čekací doba byla měsíc za tu dobu jsem myslel že zešílím. Rodina mi nabídla pomoc ve smyslu doprovodu. Při první návštěvě jsem dostal léky jak antidepresiva tak na zklidnění úzkosti.V té době neznalý jsem si představoval průběh jako u chřipky spolknu zapiju bude o něco líp. jenže po třech měsícíhc stav stejný. Rozhodl jsem se ukončit terapie. Další půl rok jsem sháněl informace na jiné doktory. Dostal jsem se do ruky psychologům u kterých jsem nechal skoro třicet tisíc bez výsledku. Nechal jsem se uschopnit a do práce jezdil s doprovodem bylo to o něco snesitelnější,ale jinak spíš se to stupnovalo.Doma musel pořád někdo být,měřil jsem si furt tlak..Po dvou letech se mi podařil sehnat kontakt na doktora.. spíš řečeno odvážil jsem se zase svěřit se odborníkům. Tomu vlastně předcházelo smíření se s mým problémem uvědomění si,že obtěžuji i své nejblížší a to takhle dál nejde.Doktor napsal zase antidepresiva a léky na zklidnění. Léky na sklidnění zabraly téměř do druhého dne. To byla největší úleva. Do třech měsíců jsem se sám rozhodl uskutečnit cestu do práce sám.. hrůza ale podařilo se. Zpatky přijel doprovod. Druhý den tam opět sám a zpátky také. Nebudu skrývat že mi bylo šíleně hrůza myslel jsem že nevystoupím necítil jsem skoro nohy (neposlouchaly mne) ale nakonec jsem vystoupil. Tenhle děs trval asi měsíc a půl pak ustupoval až se ztratil sice ne úplně ale je v takové míře,že mi nebrání cestovat kamkoliv ,být doma sám. Pro mne to je obrovský úspěch.Pro rodinu ještě větší,už nejsem na nikom závislý!!! A o to celou dobu šlo. Nevím jestli jsem to napsal dost výstižně ale je nutné mít odbornou péči neodmítat ji,vůle je hezká ale neznám nikoho kdo by to v takových případech zvládl vůlí.Důležité je si uvědomit co se v člověku děje porozumět a snažit se tomu čelit ale ne násilím,postupně pomalu ale pořád jistě dopředu,hlavně se nevracet zpátky..!!!!!!!!!!Libor

Ahojky co je s vami?Nikto sa tu uz dlho neozval.Dufam ze sa mate vsetci dobre a v pohode prezivate slnecne dni.Ak mate niekto nieco nove tak sa ozvite.pa-pa

Ahoj Peter.Gingo biloba je vytazok z listu z tohto stromu.Zlepsuje krvny obeh v celom tele hlavne v mozgu.Zabespecuje prívod kyslíka,zabranuje tvorbe krvnych zrazenin.Pomaha proti zavratom,zvoneniu v usiach a nedostatocnemu prekrveniu koncatin.Ja si kupujem Bio-biloba,je to sice dost drahe ale dobre.Mne dakedy hrozne piskalo v usiach ale je to lepsie.Ale neberiem to pravidelne,malo by sa to aspon 3 mesiace v kuse.Dufam som ti aspon trochu pomohla.Ozvi sa potom ci si to skusal a ako si bol spokojny.pa

čau gabika,čo je gingo?

400 km od Prahy? To je nějaká východní Morava nebo skoro Slovensko? Psychologové snad nejsou jen v Praze. Vím například o jedné v Lipníku nad Bečvou, ale ta zrovna teď pacienty nebere. Co Zlaté stránky?

Ano je potřeba ho tam dostat, to je také smysl této diskuze. Je mu 25 let, 187cm/90 kg. Normální chlap, který si myslí, že si poradí se svými problémy sám. Zdejší lékaři mu nepomohli. 400 km do Prahy. Potřebuji radu, jak ho přesvědčit, že se 'musí' jít léčit a mám na to vůbec právo? Když má dítě horečku, je to jasné. 1)Není dítě 2) Nechce o tom mluvit - brání se tomu, pravděpodobně mu to vrací vzpomínky na pobyt na psychiatrii ve voj. nemocnici, což jistě nebyl žádný med. Není to jednoduché ani pro zbytek rodiny. Ano, jako matka se na to dívám dost dlouho. Pajka je hezká přezdívka, ale kdo se za ní skrývá, teoretik, odborník, nebo rodič?

Ahoj Dorotka,dakujem ze si reagovala.Viem co prezivas,su to neprijemne pocity a hlavne vonku.Akoby som stala na vode a mala udrzat rovnovahu aj ked sa divam z okna von vsetko je akesy cudne.Je to psychika akoby som mala zuzene cievy co vedu do oci a mozgu.Aj hluky sa mi niekedy zleju do kopy na okamih a strpne tvar to su tie pocity ze nevies co sa deje.Aj beries nejake lieky?Ja nie.Skusala si gingo?

Ahoj Gabi,no přesně to co říkáš - poslední dobou se mi točí hlava(aspoň mi to tak připadá), nejsem ve své kůži.Taky mám pocit,že špatně vidím -hlavně venku na procházce.Pak zpanikařím a je to horší, mám strach a obavy co se to se mnou děje! Jak to překonáváš nebo jak to řešíš? HOdně mi pomáhá s někým o tom mluvit.

Osobně si myslím že se tomu moc věnuješ a psychicky si to zveličuješ-vím mél jsem to samé. Nejvíce mi pomohlo cvičení a kondice to mě zatím od toho odpoutalo a to byl začátek mě se sice vyskytly i jiné problémy a tak jsem si toho časem přestal všímat.pravděpodobně to je jen pocit a tak (ja)ho vždycky vypudím jiným pocitem představím si něco horšího než je můj problém a v tu chvíli mi to připadne jako blbost a mám klid.CHce to tréning...ps hodně štěstí

Tak je potřeba ho tam dostat. Zaklidnit léky, naložit do auta a přepravit. Nebo o co jde? Chcete se dívat celý zbytek jeho života, jak to s ním jde od desíti k pěti? Vždyť takové případy končívají tím, že okruh působnosti se zužuje až na dům, místnost, postel. Čím dřív se to bludiště rozetne, tím rychleji a s vynaložením menšího úsilí se z toho dostane. Psával sem kluk z Prahy, se kterým denně cestoval přes Prahu blízký člověk do práce a z práce, obrovská oběť okolí a jeho výčitky, že a jak jim je na obtíž . Ten kluk pracoval na vedoucím postu, ale nebyl schopen překonat trasu práce-domov sám. Po dlouhém vnitřním boji a zjištění, že sám se z toho fakt nedostane, se začal léčit, brát antidepresiva apod. a chodit pravidelně na terapii. Během krátké doby se jeho stav zlepšil natolik, že začal dojíždět sám a dnes se cítí prakticky zdráv a šťastný, že ten krok udělal. Je to cca 2 roky...

Ahojte vsedci!Tiez trpim tak ako vy.Velmi dobre viem ake je to hrozne zit takto a byt zavisly od inych.Prosim moze mi niekto napisat ake ma pocity vonku?ja mam pocit ze zle vidim ale zrak mam OK a pocit ze neprejdem ani par krokov bez pomoci,miha sa mi vsetko.diky pa-pa

Ano, je to tak, bydlíme na malém městě a to je vpodstatě jeho působiště, dál není schopen zajet.

Pochopte, není schopen tam fyzicky dojet, když se pohybuje cca 1,5 km kolem domova.

Majo, proč se bráníš hospitalizaci? Je to špičkové pracoviště. Podívala ses na www.diagnozy.cz? Tam o tom mluví právě Praško... Nemá zatím rodinu ani práci, může čas věnovat naplno svému uzdravení!!! Neboj se toho, není to blázinec, tak jak ho mají lidé většinou v podvědomí. Je to odborné specializované pracoviště, běžte do toho!!!

Tak jsem opět zde. U Dr. Praška jsme nepochodili - doporučil nám hospitalizaci v Praze (???). Tudíž prosím, kdo by věděl o nějakém dobrém Dr. v okrese F-M napište mi, třeba na můj mail. Ještě jednou děkuji. Maja

Díky za rady, doufám, že MUDr. Praško poradí i na dálku, až se posuneme dál, ozvu se.

Majo, takže tohle už se agorafobii podobá. Může být jedním z příznaků panické poruchy. Zkus se podívat na www.lundbeck.cz "pro veřejnost" "čím se zabýváme" "deprese a úzkost" tam se dovíš víc, ještě odkazhttp://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/Trpite%20zachvaty%20panicke%20uzkosti.pdfNa "doktorku" už psalo moc lidí, kteří měli jako hlavní příznak agorafobii a uzdravili se. Bez léků a terapie to asi nepůjde, aspoň o nikom nevím... :( na druhou stranu to není vážná nemoc, ale porucha, zvýšená úzkostnost a přecitlivělost. Na internetu jsou taky stránky ČT www.diagnoza.cz, kde je celkem dobře zpracováno téma agorafobie. Mluví tam odborník na úzkostné stavy MUDr.Praško a kdybych Ti měla poradit, tak bych na Tvém místě dala syna na intenzivní terapii do jeho centra v Praze. O něm jako o autorovi se více dovíš např.na www.grada.cz. Je to opravdu odborník na slovo vzatý, který má za sebou kvanata uzdravených lidí.Přeju Ti, abyste se oba se synem z té depresivní stagnace pohnuli směrem kupředu...

Je to trochu jinak a přece pořád stejně - nevím co se tenkrát stalo, měl na vojně nějaké problémy až skončil v psych.léčebně na 3 týdny, pak modrá knížka a doma pak pokračovala ambulantní léčba na odd. v místě bydliště. Dr mu doporučila skupinovou terapii, ale tam kvůli té blokádě nedojede. Funguje prostě asi tak 2 km kolem domova, výtahy, poschodí, automyčka nedokáže (nemůže,nechce). Přijel takhle z vojny domů a malinko se to zlepšilo,že už přejde most a neřeší to jako dřív. Je to několik let. O agorafobii mi řekla Dr tady na netu po mém dotazu. Dřív jsem to chápala jako labilitu atd. Je to tak 50 na 50. Je to složité. Já mu práci nemohu najít, když bude chtít každou odmítne nebo se bude chovat tak, že ho nebudou chtít přijmout. A za ručičku ho vodit nehodlám. Takže žádný apríl, ale starost.

Majo, jak víš, že má agorafobii? A vůbec co o agorafobii víš? Kdyby bylo 1.dubna, nereagovala bych vůbec a považovala Tvůj příspěvek za pokus o apríl...Agorafobie není o tom, že se necháš živit. Agorafobie je opak, jsi nešťastná ze závislosti na druhých.Agorafobik se úzkostí klepe někde v koutku a moc nemá chuť ani vyžírat ledničku ani koukat na video,naotž vyjít z domu - to je problém největší. Takže tenis a rande a jen tak se tak toulat to teda už naprosto ne!!!Možná má fobii, ale podle toho, cos napsala opravdu jenom a pouze z práce.

uvědomuji si, že moje reakce asi bude zlá, ale já to vidím takhle: co sis vychovala, to máš. A to ho stále živíš? V 25 letech? To je snad dost na to, aby byl vykopnut z baráku, a ať se živí jak umí...