Deprese, můj příběh, plánuji sebevraždu

Jani, to, co píšeš, je...Ano, cítím to stejně jako ty.
Jen bych chtěla dodat, že se mi taky mockrát nechtělo žít, ale pak jsem vždycky byla ráda, že žiju, protože to vždycky NĚJAK dopadlo.
Tím chci Janě říct, že každý den může přijít nějaký zázrak.
Dum spiro spero.

Já mám taky šílené...Jani, to, co píšeš, je strašné.
Zachvěju se, když v létě, krásných dnech, když je nebe modré, svítí slunce a zpívají
ptáci a představím si, jak hrozně někdo trpí. Slabá "útěcha", viď? Co ale napsat, co jen napsat...?

Já mám taky šílené deprese, stavy paniky a strachu, horší se to stále, ale já mám opačný problém, já se strašně bojím smrti, takže bych si nic neudělala. A tak trpím sama, nemám pro koho žít. Já jsem naprostá nula.

Zdravím vás.Rozhodl jsem se...Je to už dávno, první příspěvek z r.2005 !
Přečetla jsem ho teprve teď, kdy jsem poprve navštívila tuto diskusi. Nemám sílu prohlížet všechny příspěvky, jestli jsi se tam ještě někdy objevil nebo ne, ale zajímal by mne velmi tvůj další osud. Psal jsi sem pod "ÚPLNÁ NULA" a mne to nesmírně dojalo a zaujalo natolik, že píšu tato slova. Jak žiješ a jak to jde....?

Jednou mi kámoš napsal do...To je fajn,přeju vám všem hodně sil a štěstí,tahle doba je zlá mrcha,neviňátek,které ji neustojí bude přibývat,tak to zkrátka je,každá rada je drahá.

Jednou mi kámoš napsal do památníku."Až tě svět omrzí a stane se ti peklem, skoč pohlavě do hajzlu a přikrej se deklem."To jsme byli ještě děti, mockrát jsem to chtěl udělat, prostě to skončit, ale jsem tu pořád a jsem za to rád, že jsem ty temné chvíle ustál.

všechno je drahý,lidi sou svině k sobe,chodím do práce každý den12hodin,stejně si nikdy nekoupím co k životu potrebuji,všichni me štvou a lezou na nervy,nic me nebaví,nemám žádné radosti,každý jen něco chce a když pro mě udělá něco co je lidsky normální,stejně to chce oplatit,nebo zaplatit protislužbou,roky už mi nikdo neudělala radost,psa taky nemůžu mít,těším se až přijde poslední minuta...čau

ono je tu pěkně pokud má...Souhlasím s Acharys, když není pro co žít, je
na světě zle!!!

tez premyslim o sebevrazde kazdy den.mame dluhy manzelka nema zamestnani aja jsem tezce nemocen C.M.P.je to paradox ale insolvenci nam neudelaji protoze na to nemame dostatecny prijem..kdyz ten prijem budeme mit tak to nebudeme potrebovat,nerozumim tomu.za vse muze nas stat a nase lehkomyslnost.davejte si vsichni pozor.nikdy nevite co a hlavne kdy vas co potka.pak uz je pozde neco resit.v tomto state vam nikdo nepomuze.

ale to se leckdy snadno napíše ,ale prožívat Deprese ...toho se každý bojí ,jak čert kříže...co ???

Vím očem je řeč.Můj...ono je tu pěkně pokud má člověk motivaci pro co žít...?A to může být cokoli ...ne jen někdo blízký i zvíře...nebo činnost koníček...cokoli

Martine, vím, že je to... Vím očem je řeč.Můj švagr říká toto:
"ALE STEJNĚ JE TADY NA TOM SKURVENYM SVĚTE PĚKNĚ." A je to pravda.

Martine, vím, že je to velice opožděná odpověď. Snažím se neustále věřit, že váš život stále pokračuje...
Víte, co mě nejvíce mrzí? Že Vám nikdo za celý život neukázal jednu jedinou cestičku, a to k psychologovi. Na první pohled si člověk řekne, vždyť nejsem žádný "blázen"(jak se v dnešní době používá). Měla jsem několikanásobně lehčí život, jak Vy a přesto navštěvuji psychologa i psychiatra. Neví o tom moc přátel, rozhodně by to na venek nikdo neřekl. Jenže záleží co je u vnitř člověka. Možná máte blbý názor na psychiatra, ale to jsem ze začátku měla taky. Když po půl roce se konečně našli léky, které mi pomáhají a chodím ještě k psychologovi na pohovory, tak je hned život jinačí. Kdyby jste si toto přečetl v součastnosti, moc prosím navštivte psychologa a dělejte přesně to, co Vám řeknu. Jste skvělej člověk, moc Vás chápu, ale vážně jen toudle cestou se dá všechno změnit. Můžete si tak změnit celý život, chce to jen čas a trpělivost, bude zase skvěle, nebojte!!! Hodně štěstí do života, ať Vás strážný andílek ochrání.

Kdo nezažil těžkou...Martine, naprosto chápu.
Navenek vše může vypadat tak dokonale, ale uvnitř duše je hluboký žal. A nikdo nevěří.
"Vždyť nemáš proč", říkají.
Ale deprese se neptá, jestli máme proč.
Pro depresi nemůsí být důvod.
Ona prostě přijde. mrcha. A sedne si tam, kde se jí zachce.

a nebo mladou kočku ta ti rozfofruje prachy a uvidíš žadna deprese nebude, to mi věř

Kdo nezažil těžkou...Martine si toho máš moc a nemáš čas relaxovat. Pokud žiješ v neustálém napětí, aby ti fungoval firma, aby ti nezkrachovala banka, aby ti manželka nebyla nevěrná, aby děti nedělali problémy. Člověka to může nalomit.
Nauč se uvolňovat, kup si knihy o relaxaci.

Kdo nezažil těžkou depresi, nepochopí. Já s ní "žiju" už šest let, mám všechno, peníze, manželku, děti, firmu... Stejně ale trpím a přemýšlím o sebevraždě.

určitě zajdi k...No to nevim jestli si ten pan zajde jeste k psychiatrovi,kdyz to psal pred 6 lety tak jestli uz neni spis mrtvi.

určitě zajdi k psychyatrovi. Nicméně i já jsem neměla fajn dětství, domácí násilí jako dítě jsme měli s matkou- otec psychouš, trápil nás fyzicky a psychycky, vyhrožoval, že mě zabije, honil nás s noži. Mlátil mě do krve atd. Nicméně už nežiji tím co bylo, ale co je teď, tak se taky dětstvím už netrap. Zanechalo to na tobě stopy a psychyatr ti pomuže. Dej se do pořádku a uvidíš, že život je fajn. Přeji to to! A to že je ti 31 a nemáš děti... to nic neznamená, uvidíš, že lásku najdeš. Ale nejdříve se musíš dát do pořádku.

jo a tady kdyžtak odkaz: http://www.uloz.to/2512418/autobus-sebevrahu-zip