Nikdo me nechce - PROC?

Pawliku, nevěřím ti ani za mák, že tě nikdo nechce. Trochu jsem se na tebe mrkla, dávals tady na jiné diskuzi adresu na svý stránky. Seš fakt sympaťák. Třeba máš jen velký nároky? Dle toho, co jsem se dočetla, bych tě chtěla poznat. I Iva by tě brala. Tak co řešíš :o)

ještě jednu vec bych chtěl dodat. partneři by měli by se měli navzdory silné zamilovanosti smířit s tím, že je normální občas se pohádat. Naopak nenormální je se těmto konfliktům za každou cenu vyhýbat a snažit se vždy vyjít partnerovi vstříct a tzv. mu všechno odkývat. Tohle totiž ještě dál snižuje vaší cenu v očích partnera. Když je člověk zamilovaný tak má ještě kromě strachu z hádky taky obavy co se stane až skutečně udělá nějakou chybu, třeba tím, že se k partnerovi zachová nefér (byť neumyslně nebo z hlouposti). Většinou se začne přehnaně omlouvat a sebeobviňovat a trápit se výčitkami svědomí. Bohužel tím se zase jenom situace zhorší. Snad by mohla stačit stručná omluva a uznání chyby. Takže nebojte se pohádat a když uděláte chybu tak to neberte jako konec světa. Pokud má mít vztah perspektivu tak ho nějaká hloupá hádka nebo pochybení nemůže zničit. Budťe v pohodě.

kdyz je clovek zamilovanej, tak neumi bejt vypocitavej, proste veri, ze cim hodnejsi bude, tak tim vic ho bude mit ten druhy rad, o to vic boli poznani, ze obetovanim se a vsemoznym snazenim akorat ztraci cenu v ocich partnera, ne kazdy ma to stesti ze mu partnerka vcas rekne "hod se do klidu, chovej se jako chlap a bud v pohode" ... Dulezity je probudit se a prestat na nekom doslova viset....vzdyt existuje hodne zpusobu, jak se chovat hezky k partnerovi a presto v jeho ocich neztracet svoji cenu ... nebojte se komunikovat, rict si co oba chcete a co vam vyhovuje.. zivot je prece krasny a da se pekne uzit ... kdo veri a hleda, ten najde, a hlavne budte stastni a spokojeni sami se sebou ... jen ten kdo se ma rad a vazi si sam sebe, zna svoji cenu, tak toho muze mit rad a milovat i nekdo druhy ...

Ano, Pawliku. A vis, v cem to je? Neumis se udelat zadoucim ale tezko dostupnym. Vis, ono to predved se a ignoruj ma do sebe opravdu hodne. Ty ukazujes holkam svy skvely stranky, o ktery ti ovsem nikdo nestoji. Sou to jen spolecensky vymysly, ze clovek ma byt citlivy, skromny, pozorny a ja nevim co jeste .No, ale jaksi pritazlivost a erotycno s tim dokupy moc nejde. Tak zkus zmirnit. Kdyby po tobe nejaka holka vyjela a povesila se ti kolem krku, rikala ti jak te miluje a kazdej den bys musel obdivovat skvelou veceri co ti udelala(i kdyby skvela vazne byla), taky by ses asi blahem nezcvok. Kdyz se usmeje a zavlni bokama a pak se otoci zady tak to bude o necem jinem. A nebo nebude?

Všem:nemám sebemenší zájem na tom vám něco dokazovat, ale mluvím ze svých skromných zkušenosti, je mi 23 :o)Je to tak, prostě máte něco vysněnýho z mládí, a čekáte, že někdo takový je, nebo že si takového člověka z někoho uděláte.Pravdou je, že když se splní sen, najde se někdo takový, zdá se vám najednou tak...normální, dosažený, že zase chcete něco jiného. Není to tak s každým snem?Přemýšlejte, než řeknete klukovi, koho a co v životě vlastně hledáte :o)

Pawliku, já bych tě fakt brala.Nevím, kolik máš roků, nevím, odkud jsi... Ale asi bys mě nechtěl ty. Nevěř tomu, že kluci jako jsi ty, se holkám nezamlouvají, naopak. Brala bych tě. J.

Ivě:To je přesně to, co jsem říkal. Ty tady něco řekneš, protože je to anonymní, ale kdybys mě poznala, a viděla na vlastní oči, že takový kluk může být, tak bys utekla...Beru, že do jisté míry takovýho chlapa chceš, ale jen do jistý míry, a ta míra je dost malá...Prostě si přiznejte, že chcete TAKOVÝHO, a přitom vás přitahují JINAČÍ, právě TI, o kterých tolik píšete, na který tak nadáváte :o)

to pawlik...no kdyby byl takovy chlap v jedne osobe, ale ve skutecnosti, ne jen ve virtualnim svete...tak bych urcite brala :))

A chcete znát můj příběh? Nejsem ošklivý, spíš docela hezký, nejsem stydlivý (na kecání určitě ne)...a mám se ne za úplného génia, ale chytrý jsem...a taky mě nikdo nechce.A víte proč? Konečně mi to bylo řečeno. Protože jsem fajn, protože milý a hodný, protože rozumím holkám, protože jevím zájem o jejich trable, a protože jsem slušný kluk, který nepodvádí.Je drzost chtít někoho na lásku, někoho na přátelství, někoho na tohle, někoho na támhleto...Tak si to přeberte, co vy holky vlastně chcete!!!

No, já jsem vzhledově lehce poprůměrná, jsem úplná slepice, ovšem nejen v inteligenční rovině ale i ve společenské, takže jsem nikdy nechápala, jak se muži balí nebo jak se jim dámy dvoří. Neumím se namalovat ani hezky obléci. Zájmů mám poskrovnu a neumím nic než blbě tlachat o všelijakejch nesmyslech, co jsem si kde přečetla. Všichní mí chlapi mě mají rádi a užíváme si spolu jak sex tak i jaksi mimotělní soužítí. Všichni jsou inteligentnější, rozumější a sečtělejší a obvykle umí i lépa vařit :o)) A na světě je mi moc krásně.

No já se podělím také o svůj příběh, je mi 21 a ještě jsem s žádnou holkou nechodil a ani jsem neměl žádnou rád, žádný polibek, žádná školní láska nebo tak něco (nejsem homosexuál to jsem si také ověřil, muži se mi nelíbí vůbec). Patřím spíš mezi ty nesmělé typy, takže v navazování vztahů nejsem příliš aktivní teda, nejsem aktivní vůbec :-/ jen si tak proplouvám žívotem. Vlastně jsem zjistil, že po žádném trvalém vztahu ani netoužím, nechce se mi s někým otravovat ještě v osobním životě. Jsem spíš pro schůzky za účelem sexu a trochu si zablbnout, ale nic víc. Mno asi jsem spíš případ pro nějakého psychologa.

Janičko, k těm náznakům mě ještě napadá že ti může pomoci když budeš mít s sebou něco na co se dá zeptat či použít jako námět k rozhovoru bez toho aby ten nesmělý kluk musel na první pohled dát najevo že tě chce sbalit. Klasická je kniha, čím víc neobvyklá tím líp - tím mu dáváš možnost se zeptat co to čteš atd ...Mě se jednou stalo v cizině že jsem jel ve vlaku a luštil tam české křížovky, a nějaká holka - cizinka - se mě zeptala v jakém jazyku to je ...určitě viděla poprvé v životě křížovky v češtině ....

to : Oliver Cromwelljá bych měl blbý dotaz - co se myslí těma "mosaznýma koulema" nebo jak bych to přeložil - viz tvůj příspěvek pro desperádajinak mě tak napadá, jak jsi tam psal o té mluvě atd. pravdou je, že rétorika je důležitá, chce to mít určitý všeobecný přehled, aby řeč nestála a je to někdy dost těžké. ale na druhé straně - víš co ženských válčí s compy, dneska se tomu dá taky už dost těžko vyhnout, a vítají, když jim s tím někdo pomůže? samozřejmě na ně nesmíš nahrnout spoustu technických termínů bez ladu a skladu, to opravdu vezmou nohy na ramena, ale kdo se to naučí vysvětlovat polopaticky, laicky a má navíc trpělivost, je ceněný. takže pro desperáda další námět ke zvážení. to janicka : však nic ve zlým, jen mě to tak napadlo...:) do tý třicítky se ještě dá říct, že je to furt dobrý, ale pak se to zlomí, pro ženskou to musí být obzvlášť frustrující, myslím že to chápu. mě to s bejvalkou taky vyšumělo hlavně proto, že jsem se nedokázal na její vkus dostatečně rychle "rozhoupat"... jenže problém byl i na její straně, jak už to bývá. jaksi mě svými činy nepřesvědčila, že by náš vztah byl dlouhodobě funkční, spíš naopak......ještě koukám na jeden tvůj příspěvek, tam co píšeš, že v dnešní době už nestačí jen naznačit... já si myslím, že stačí, ale přijde na to jak, když to není dostatečně jasné, pak to většinou nestačí. abych to nějak osvětlil - nejlepší je příklad. před lety jsem jel na přijímačky do Žiliny, pospával jsem a někde u Prostějova jsem se vzbudil a ve druhém rohu coupé seděla dívčina, sympatická, hezká, vyměňovali jsme si kradmé pohledy, ale samozřejmě pro mě natvrdlého duba tohle nebyl dostatečný signál, navíc jsme tam nebyli sami, takže pro mě další potíž. pak jsme v Olomouci vystoupili, já tam měl asi 15 min. na přestup, tenkrát jsem jěště kouřil a šel jsem si dát před nádraží jedno - a znova jsem ji uviděl, nastupovat do tramvaje, stoupla si do druhého vozu k zadnímu oknu a když byla tramvaj asi 50m od budovy, tak na mě zamávala - to už byl jasný náznak, jenže přišel jaksi pozdě... a i několikrát potom se mi stalo, že se osud proti mě spikl a prošvihl jsem nějaké příležitosti... no nic, dneska je mimořádně hezky, jedu se mrknout na přehradu, jestli už by se do toho nedalo vlézt.

Hrozná zkušenost to opravdu byla. Ale já měl na mysli situaci kdy vztah už je na té úrovni že se jde na kafe atd a ty jsi měla tu odvahu mu říct že se ti líbí. To jsem zkoušel taky - nejdřív se kamarádit - ale pak je právě ten problém co dál. kdy je ta pravá doba to říct že se mi líbí atd ...Tvůj přítel měl asi podobný problém ale ty jsi to vyřešila za něj a proto ti náleží můj obdiv.

Hm, tak to musela byt hrozna zkusenost, asi by me to hodne zdeptalo. Ale asi jsi to vzal moc zhurta. Nemusis hned druhemu vykladat, ze ho mas rad. Staci jenom rict neco na styl: jsi prima holka, dobre se s tebou povida, nechces nekdy zajit na kafe apod.

Aspoň vidíš Janičko, že jsem měl pravdu když jsem říkal že nesmělí kluci to mají těžší. Já jsem jednou - už je to dávno - řekl holce v tanečních že ji mám rád a výsledkem byl totální trapas, naprosto mě zesměšnila. A po takové zkušenosti se ti nebude chtít to zopakovat.Ale jinak máš můj velký obdiv že jsi mu to dokázala říct že se ti líbí.

xb1: tak necekej az ti to nejaka rekne, udelej to ty. Aktivita by mela vzejit od kluka.

Tak to máš dobrý kamarády ... Jinak to co mi popisuješ je mi moc dobře známo, až na to že mě nikdy žádná neřekla že jí líbím jako jsi to udělala ty, prostě se na mě vykašlala. A pokud jde o ten důvod rozchodu, možná nesouvisí s nesmělostí ale podle mě je vždy důležité kdo a proč vztah ukončí.

Myslim, ze pro nas nesmele je asi nejlepsi seznameni pres kamarady, je to takovy nenasilny.

xb1: seznamila jsem se s nima obouma pres kamarady, byla to nahoda. Mohli jsme se dobre poznat, nez jsme spolu zacali chodit. S tim druhym to byla fakt legrace, protoze on byl opravdu STRASNE nesmely. Nekolik mesicu jsme spolu chodili na kafe, do kina apod. a porad nic. Oba dva jsme totiz byli presvedceny, ze se jeden druhymu nelibime!:-)) Strasna situace. Jednou uz jsem to nevydrzela a rekla mu, ze se mi libi. Cekala jsem, ze se totalne ztrapnim, ale on vyskocil ze zidle a rekl mi, ze se mu strasne libim od zacatku, ale myslel si, ze ho nechci!! Pak jsme se tomu nekolik let smali. Konec tech vztahu nemel nic spolecneho s nesmelosti, byly tam proste jine duvody, jak to tak byva.