Reklama

Dá se odpustit nevěra?

jana (Po, 31. 3. 2014 - 11:03)

Ahoj jsem vdaná manžel mi byl také nevěrný 2 roky .Přečetla jsem mu sms od ní nemohla jsem tomu uvěřit bylo to stašné . Dnes je to rok co sní není ,ale pořád mám podezření nevěřím mu ,taky nevím jak se s tím vyrovat mám to pořád v hlavě nemužu na to zapomenout .Děti máme dvě 8a 15 let.

odpustit (Po, 6. 5. 2013 - 15:05)

ANO ale zapomenout NE!

andílku zlatý (Po, 6. 5. 2013 - 15:05)

Nu mám jednu zkušenost,jsme...každá rada drahá. Když hodně miluješ tak hodně odpustíš. Poslouchej svoje srdíčko.
Možná že ti bude bez něj lépe tedy s někým jiným. Ale možná že taky ne. Navíc nejste manželé. Máte děti? Jestli ne tak vás nic tak mimořádného neváže. Jestli chce jinou tak s tím nic nenaděláš.
Miluna

andílek (Po, 6. 5. 2013 - 13:05)

Nu mám jednu zkušenost,jsme s přítelem skoro tři roky jsme oba mladí.Ale už dva roky spolu bydlíme.Mě začalo hodně problém, který on nechápal. A místo toho aby mi pomohl tak si našel jinou. Podezdřívala jsem ho ale stále jsem si říkala že by mi to přeci neudělal.Přišla jsem na to.Nejdříve se vymlouval, že to byla jednorázová záležitost ale trvalo to tři měsíce pk jsem nato přišla.Snažím se mu to odpustit ale stále to nejde. Nechci o něj přijít ale ta holka bydlí dvě ulice od nás a teds i začal psát s další prej mu jen napsala a napsali si jen ahoj ale věřit?chová se ke mě moc hezky ale stále to nemůžu překonat rada?

hana (Čt, 20. 2. 2014 - 05:02)

Můj názor je, že si u vás nechává otevřeny zadní vrátka.

Katka (Čt, 20. 2. 2014 - 04:02)

Taky teď řeším zda odpustit nevěru,která trvá 2 roky, bohužel je zde roční dítě. Manžel tvrdí,že mě moc miluje a nikdy mě nechtěl opustit, jí si našel kvůli sexu a nějak se to zvrtlo a ona si dítě chtěla nechat. Nevím co mám dělat, protože tohle se svazek s ní napořád a kdyby s ní nic už neměl bude se sní vídat už jen kvůli dítěti.Jsme spolu 20let, máme 18 a 13 let děti a manžel tvrdí,že nás miluje a nechce opustit, tak co mám dělat, protože vím, že i k ní jako matce svého dítěte něco cítí,možná míň než ke mně(tvrdí to), ale cit tu je...,tak já nevim, protože ho miluju a moje city se nezměnili.

Ester (Čt, 13. 2. 2014 - 13:02)

Paní Ireno, vy to...Dušane, jistě máš pravdu v mnohém. Ale je dobré dopustit to co pan Josef vůči sobě samému? Trápit se 50 let života a zdevalvovat si jej? Vím, jaké to je, nad každou radostí jakoby ležel stín a nic už není jak bývalo. Jenže u mně platí, že čas zhojí každou, nebo téměř každou ránu v duši. Jizvy už pak nebolí a všechno zlé nás svým způsobem posiluje. Podvedený je přesvědčený, že ho záletný partner už nemá rád, přece kdo miluje, tak tohle neudělá. Nemusí to být až tak zákonitá pravda, to je třeba mít na paměti. Mně daleko víc, než představa, že už mně manžel nemá rád bolela změna mého vztahu a citu k němu, to bolelo nejvíce. Že mně vzal iluze, pocit, že mám po boku výjimečného rovného muže a mou lásku k němu-a úctu, tu stačí mít v mnohaletých vztazích, aby fungovaly. To, že jsem prošla citovým ochladnutím mně bolelo nejvíc, že už ho nemohu milovat ani mu věřit, že je někým jiným, než jsem doufala a s kým jsem zplodila děti. Je nutno se s tím smířit, nebo to minimálně přijmout. Mně jeho konání dnes už nezavazuje k jistým ohledům a mohu si řídit i já svůj život podle své představy. Vždycky je nutno jít dál a žít tak, aby to stálo za to, jsme tu jen na návštěvě na tomto světě. A dnes už vím, že přece můj život nestojí na mém partnerovi. Jsou tu děti, práce, povinnosti, zájmy, koníčky, přátelé, krásná přírody, to, že vidím, slyším, mohu se hýbat, pracovat, dýchat vzduch se sluncem nad hlavou a radovat se ze zdánlivých maličkostí. Tohle si přece nesmíme nechat kýmkoli doživotně pošlapat.

Dušan (Čt, 13. 2. 2014 - 12:02)

Paní Ireno, vy to zlehčujete. To je zřejmě člověk, který miluje až za hrob a nedokáže zapomenout. To je silný citový muž. Takový nedokáže jít dál a hledat nové štěstí. Věřte mi, není jediný.

Dušan (Čt, 13. 2. 2014 - 12:02)

Paní Ireno, vy to zlehčujete. To je zřejmě člověk, který miluje až za hrob a nedokáže zapomenout. To je silný citový muž. Takový nedokáže jít dál a hledat nové štěstí. Věřte mi, není jediný.

Irena (Čt, 13. 2. 2014 - 12:02)

Nedá! Já už se o to...Moc to prožíváš a zbytečně se užíráš,hoď to za hlavu,prostě je to dávno a život šel dál.Je nesmyslné truchlit nad rozlitým mlékem.

Josef (Čt, 13. 2. 2014 - 11:02)

Nedá! Já už se o to snažím více jak 50let. Jsem stále zdrcen.

Ester (Čt, 13. 2. 2014 - 11:02)

Mělo být ne bok po boku.

Ester (St, 12. 2. 2014 - 11:02)

Na nevěru někteří...Poprvé před lety jsem to plavat nechala, ale to podruhé už jaksi na mou trpělivost bylo moc. Žiju po svém, jak mně vyhovuje. A po dětech se mám na prvním místě. Už to jinak nejde. Důvěra i vztah je pryč, jsem dva, co zajišťují potřeby dětí, rodiny. pojí nás stejný cíl, ale každý už k němu jde jinou cestou nebo bok po boku. I tak jde žít.

Naďa (St, 12. 2. 2014 - 10:02)

Taky jsem byla ta podvedená....Na nevěru někteří partneři reagují nepřiměřeně.Zbytečně se význam nevěry zveličuje.Pokud nejde o promiskuitní jednání partnera a úlet je vyjímečný,je hloupost vyvozovat nějaké závěry.Je lepší záležitost taktně přejít a nereagovat.

Ester (Út, 11. 2. 2014 - 22:02)

Taky jsem byla ta podvedená. Totálně mně to nejprve odrovnalo, šlo o společnou kolegyni.. a pak jsem šla do druhého extrému, aniž jsem to plánovala. Nejprve oddaná, dobrá matka, manželka, svědomitá, zodpovědná, pak zklamaná a zraněná plácající v nicotě a ponížení a dnes ta, která po dětech vidí samu sebe, své potřeby, zájmy. Ten vývoj tak šel, mimo mně...

p.jojo (Út, 11. 2. 2014 - 20:02)

No jasně, když je chlap...Neni to jen o neschopnosti muze byt superman v milovani a stejne mu muze zena zahybat s chlapem ktery je zoufalec.

to mluvíš (Út, 11. 2. 2014 - 16:02)

To už je pak jen a jen vztah...z vlastní zkušenosti nebo to máš vyčtené.?
Kdo nevěří že je to možné tak to holt nezažil neboť si třeba v minulosti něco posral. Není to tak?

Ivan (Út, 11. 2. 2014 - 15:02)

Když v životě postavíš...Máš pravdu,láska sex,peníze jsou potřebné pro život ale nemusí se nutně míchat dohromady.Protože svoji ženu miluji,nedělám případ z toho,když se někdy nechá" obsloužit " některým kolegou.Je to jen moje manželka,ne můj majetek a to by si každý kdo uzavírá manželství měl uvědomovat.Pokud by to tak všichni brali nedocházelo by ke zbytečným nedorozuměním a výčitkám.

dan (Út, 11. 2. 2014 - 13:02)

Když v životě postavíš chalupu a zařídíš jí, vytvoříš si hnízdo a to kolem, nemáš sílu to hodit za hlavu a být potom ve stanu někde pod mostem. To ať ta druhá polovička líhá vedle v pokoji. Hmotné statky a rozum dost často převyšují nad láskou...

Tina (Út, 11. 2. 2014 - 13:02)

To už je pak jen a jen vztah...S láskou to určitě nemá nic společného,je to setrvačnost a jistá pohodlnost.Takových vztahů je skutečně poměrně dost.

Reklama

Přidat komentář