Psychické zhroucení

jo čas, ale jak dlouho? jo já se snažím, změnila jsem účes, snažím se i sebe, ale nejde to jen tak všechno vyhodit, nábytek, změnit bydlení, tohle všechno bylo i mou součástí takže bych vyhodila kus sebe. A přestat doufat, že se někdy vrátí to zatím taky nejde. :( to zase bude víkend...

Ja vim, ze s timhle nemam zkusenosti, ale zkusila bych ze sebe udelat "jineho cloveka". Jakoby zacit znovu. Vyhazet darky od nej( a pekne si u toho vylit zlost!), vymenit satnik (a znovu vyhazet, co co je nejvice sentimentalni), zmenit uces, zkusit noveho konicka, pozmenit vyzdobu bytu, premalovat steny na jinou barvu a podobne. Ukazat sama sobe, ze i bez nej si poradim a budu sama sebou. Vzdy, kdyz neco pekneho konci, neco jineho pekneho (urcite jeste peknejsiho) zacina! Zmena je zivot a to, co bylo se nevrati, tak proc vzpominat a ublizovat si! To vse vam radim s tim, ze uz jste si byly pro "berlicky" u doktora. A souhlasim, cas je nejlepsi lekar!

To je můj problém,kam se podívám,všude mi ho to připomíná.Byli jsme spolu 23 let!To nejde vymazat.Nikdo mi neporadí,jak udělat,aby mi vypadl z mozku.Žádný doktor ani prášky.Asi to chce čas,jinak nevím.

Asi fakt nemá význam sem chodit každý den a stýskat si.Ale čím víc je to dnů je to asi ještě horší. On je prostě všude, všechno mi ho připomíná to nejde jen tak zapomenout.

Ahoj,nejsi sama.Já jsem také na dně.Dnes brečím od rána.Strašně se mi stýská.

Z bulimie se člověk dostane když chce za pomoci odborníků, ale nejvíce musí člověk proto udělat sám. Jsem vyléčená bulimička.
racice"seznam.cz

Ahoj tak vidím, že na dně jsem stále jenom já, neb sem skoro nikdo kvůli zhroucení nepíše. Ale s jedním se musím pochválit od té doby co jsem byla u léčitelky jsem nevzala cigaretu do ruky a to prosím jsem předtím dala krabičku za dva dny, o víkendu klidně jednu denně. Jsem moc smutná a projevuje se to u mě i fyzicky jsem nějaká celá nemocná, tak se snažme pa.

Ahoj, zkuste stránky www.pppinfo.cz
Tam najdete informace o poruchách příjmu potravy i zajímavé odkazy.

Lido,
Ja myslim, ze se musis zkontaktovat s lidmi, kteri maji podobny problem a zjistit jak ho resili. Urcite musi byt na netu i v realu diskusni skupiny a tak. Mamku tam asi hned tak nedostanes, ale urcite by ti poradili, jak se chovat, aby pochopila, ze ma problem a ty to s ni myslis dobre. Ona to sama nezvladne, to je jasne. Mam taky jednu dobrou kamaradku, co bulimii trpi, ale ona treba nikoho neobtezovala a sama prisla s tim, ze to musi resit a nechala si poradit od odborniku. Blue ma pravdu, muze to byt smrtelne :-( A jestli ma zvraceni "z nervu" tak preci taky musi k doktorovi! Ta bulimie je pry opravdu psychicka zalezitost, je dulezite to resit, aby byla zpatky vyrovnana a stastna ze zivota. Nechci mamu odsuzovat za jeji chovani, je to asi soucasti te nemoci. Ale byt tebou asi bych se snazila zkusit obratit jeji pozornost na tebe a sourozence, jestli by treba tu navstevu u psychiatra (kvuli zvraceni z nervu, ci jak to ona nazyva) neudelala pro vas. Rada bych pomohla, ale neumim :-(

Můj bratr se kdysi léčil v léčebně a tam poznal ženy nemocné tímto způsobem. Oni tam umírali, je to smrtelná nemoc, asi záleží jak u koho.
Sama jsem se s tím setkala ještě u bývalého přítele matky a sestry. Je to velmi nepříjemné a obtěžuje to okolí. Já když to zjistila tak jsem nechápala, proč to vůbec neřeší, ale pochopila jsem, že jejich otec je alkoholik a taky to neřeší. Zvláštní rodinné vztahy... kde se nic neřeší a nedělní obědy jsou happy...

Karkulko,

ona tvrdí,že nezvrací a když už,že to má z nervů z nás..jenže už i mladší bráška za mnou tuhle přišel,že máme na záchodě kohouta,že tam někdo "kokrhá"...S tím prokouknutím jsem to myslela tak,že ona si dost vymýšlí vlastní historky, dělá před lidmi chudinku a když se nemůže vyzvracet,tak je strašně vzteklá a je ochotná odejít z návštěvy dom nebo klidně na veřejný záchod,jen aby se mohla vyzvracet..pak se klidně vrátí na oslavu plná úsměvu,trochu trapného humoru...navíc je jí to silně cítit z úst,že už ani sourozenci jí nedávají pusu na dobrou noc

Blue,
Reknu to na rovinu. Precenit v tehle situaci sily muze znamenat v lepsim pripade prevoz do blazince a v horsim pokus o sebevrazdu a v nejhorsim smrt. Pokud je ti to jedno, mas depresi, bez k lekari, prosim, udelej to!
Co se tyce tveho drahouska. Vim o manzelovi (2 male deti) co se chudak potreboval "najit", no a chudak v naruci jine a chudak to vsechno musel probirat prave s manzelkou, ktere tim pusobil nevyslovnou bolest. Hajz sobecky to byl a nic jineho!!! Taky si byl tou manzelkou setsakramentsky jisty a taky tim, ze at ji provede, co provede, ona mu to i tak odpusti. S tim ja nemuzu souhlasit.

Lido,
Je mi to strasne lito. Skoda je, ze se mati nechce lecit. Ja taky byla pred mym zhroucenim dost agresivni, permanentne nespokojena, hadava a hlavne jsem svoje psych.rozpolozeni mela zazle vsem okolnim a hlavne manzelovi, protoze byl nejbliz. Kdyby me chtel v te dobe poslat k psychiatrovi, tak ho poslu nekam...Takze fakt nevim, jak bych ti poradila, snad jen kdyby se ukazalo, ze ty jsi na tom psych.spatne kvuli mamy, tak by ji mozna i doktori mohli prinutit se lecit. Dalsi vec, ktera se tyka psychickych onemocneni je dedicnost. U deprese ci maniodeprese se vlastne jedna o jakousi chemickou nerovnovahu v mozku, ktera vetsinou (pokud neni hodne velka) ani tak nevadi, ale pri psych. zatezi a stresech se projevi v plne sile. Takze se neni za co stydet, dostaneme to do vinku s geny :-( Vypada to, ze mamka ma velke problemy a je dost mozne, ze tim vylevanim si zlosti na vas (at uz jde o jidlo ci cokoliv jineho) "spusti" problemy u vas. No a ty se ted jeste ke vsemu strachujes o mladsi sourozence, takze prestoze ti to jinak v zivote vychazi, mas vlastne problemu az na hlavu. Verim, ze mas mamu rada a snad si da nekdy v klidu vse vysvetlit a pujde k doktorovi dobrovolne. Vzdyt by se ji tak moc ulevila a ona by byla po dlouhe dobe zase stastna! Lecila ona nekdy tu bulimii? Vi ona, ze se to na tobe tak odrazi? Co myslis temi lidmi, co ji "prokoukli"? To je preci dobre. Aspon vis, ze tvuj nazor neni subjektivni a u doktora ho muze potvrdit vice lidi. Ja slysela i dost strasne pribehy o tom, jak psych.nemocny narkne z nemoci partnera a ten se leci, misto toho, ktery by to vlastne potreboval vic! Hodne stesti.

Karkulko, s těmi 10 kily dole se léčím,přestaly mi fungovat některé orgány v těle,mým problémem ale není váha,spíš psychika a to,že to člověk vidí na svých mladších sourozencích.Já se už nějak bránit dokážu,ale oni to ještě moc nechápou a hlavně nevidí.Další průšvih je,že pár z lidí ji prokouklo,jak jim lže,že je z nás už na nervy,že kvůli nám přibrala,atd.atd.

zivot je nekdy nevypocitavej, ale zaroven kratkej na negativity, ke kterym patri i napr. psych.zhrouceni. Hlavu vzhuru.

no ani nejde o počet knedlíků ale dokud člověk není 3x tlustší než ta osoba tak ta osoba co vařila nemá klid.
K lékaři ano jsou stavy, kdy jsem na tom mizerně, ale snad to zvládnu... možná své síly přecením - těžko říci.
Přítel mi teď zase tvrdí, že se potřebuje najít což zase není až taková krávovina, akorát se mi vše hroutí pod rukama a já si říkám dýchej dýchej...

Lido,
Tak me napada. Co takhle chtit knedlik jeden? Ona by ti dala dva a spokojene by jste byly obe :-)) Jeste k tvym problemum, ja ti to nechtene hubnuti verim a bojim se, ze je opravdu znamkou nejake nemoci :-( Za optani u doktora nic nedas a jistota je jistota! 10 kilo za mesic je strasne moc. Jak dlouho chces jeste cekat?

blue
Asi jako Karkulka si myslím,že by jsi měla za doktorem zajít, já taky sbírám odvahu,akorát,že tam musím dostat nejdřív sebe a pak mámu.Zkusíme k tomu sebrat odvahu obě,co říkáš?

Karkulka
No,to máš pravdu,navíc,když ty chceš dva knedlíky,ona Ti jich nandá o dva víc..když to nesníš,tak začne brečet,že tu nemusí být, že stejně dělá jenom služku..když to sníš,aby jsi to nemusel poslouchat a odplazíš se od stolu,tak je na koni se slovy..no vidíš,žes to snědl,to bylo řečí..

Blue,
a jini, trpet sobecke chovani muze je chyba!!! Z laskou to nema nic spolecneho. Lecitel nepomuze, jdi prosim za doktorem, bojim se abys nepodcenila sve sily.

Lido,
Nejhorsi je, ze psych nemocneho k lekari nasilim nedostanes :-( Musi chtit on sam, nebo se chovat nepricetne. Ja jsem asi trochu vyjimka, nezdrahala jsem se jit i kdyz jsem nepricetna byla taky. Poradte se z doktory, vis ty psych.nemoci se vetsinou "bali" na sebe, treba alkoholismus casto jen zastira skutecny problem (deprese, bipolarni porucha). To vykrmovani je hrozne, potahne se to s nimi cely zivot (problemy s vahou). Zajdi za doktorem se svymi problemy (nechci strasit, ale ve hre muze byt i nador na mozku) a zkus probrat situaci mamy. Drzim palce a hodne stesti!

ahoj všem tak jsem nakonec u léčitelky byla, nechal mě odvést, můj stav je asi dost špatný. Ale pokusím se to zvládnout bez psychiatra dostala jsem nějaké podpůrné prostředky a v lednu znovu. Jo vezl mě on a choval se divně chvílemi mi vyčítal, chvílemi jak mě miluje - nadávámi ale nemůže se odmilovat, jsem z toho špatná.
Jinak tady to chování anorektiček/bulimiček matek nebo babiček to je fakt hrůza já se s tím setkala právě u budoucí tchýně stále nakupuje, peče, smaží žrádlo a nutí všechny kolem jíst a pak se jde vy.... je to hnus jediné co pomůže se ten člověk asi půjde léčit a je mi fakt líto lidí okolo protože to na ně nemá dobrý vliv.
Jinak jsem na tom ohodně líp než před pár týdny to jsem fakt myslela, že si hodím mašli ale teď je to horší v tom, že ta psychika je špatná, taky jím, ale hubnu, no uvidím, musíme žít!!!