Co je podle Vas, ta opravdova laska?

Martasovo Evangelium k dramatu "Submergence" ("Až na Dno", 2017) Wima Wenderse (Ne, 20. 10. 2024 - 15:10)

Dobrý, ale takoví už moc příliš křestanský, skutečná láska je splynutí a soulad a harmonie vždy s druhým partnerem, a to vyžaduje velkou oddanost, obětavost, pokoru, duvěru a trpělivost, lásce se musíme vždy navzájem učit, být si oporou v nejtěžších chvílích, to prověří lásku, kterou dáváme a očekáváme, že naše dobro bude vždy oplácené dobrem a pokud ne, pak jsme k sobě nenašly ještě cestu, čím více jsme si s druhým partnerem vzdálený a cizí, tím více bude i vzájemného neporozumění, našich hádek, záště a žárlivosti, zamilujeme se vždy do druhého partnera nejvíce až téhdy, kdy se v něm v něčem v jeho povaze už sami nejvíce vidíme, hledáme a nepřestáváme nikdy už hledat vždy i kus sebe sama v druhém partnerovy, a když nenajdem, odcházíme, opouštíme pak častěji i vztah - když se zamilujete, splynete s druhým a jste v souladu a harmonii, našli jste kus své vlastní povahy v druhém, v takové lásce si teprve pak začínáme skutečně sami sebe vážit a věřit ve vztah, že přetrvá navzdory už pak všemu špatnému v životě, co teprve pak i přijde, náš život právě i díky tomu už se nám nebude pak zdát natolik nevypočitatelný a nevyzpitatelný, takový vztah bude více než pouhou náhodou, bude pro nás našim pravým osudem, o kterém si chceme s partnerem rozhodnout vždy spolu, už společně, a taková láska předčí všechny naše obavy a strach ze smrti, co existuje, že ani ve smrti už nebudeme nikdy uplně sami.

"Pravda a Láska vítězí" (Václav Havel)

Lásky jsou různé, pominu ty abstraktní, jako láska k vlasti, k povolání ap. Také konkrétní lásku k rodičům, rodině, dětem, přátelům ap. Zaměřím se jen na tu partnerskou a jen jednu, manželskou, protože těch předchozích bylo víc. Zamilovával jsem se dost často, způsobem, pokus, omyl, úspěch. Dívkám jsm se většinou líbil, tak proč ne....

Tohle bylo jiné. Přišlo to jako blesk. Láska na první pohled. Věděl jsem hned, že je to ta pravá. Dalším důležitým pocitem bylo, že je nám spolu dobře a tak to je stále. Zpočátku jsme spolu jen chodili a poznávali se. Neměli jsme společné zájmy, ani koníčky, ale zjistili jsme, že se doplňujeme. Dalším poznatkem bylo, že jsme se v ničem navzájem nemezovali a vše si sdíleli se zájmem a respektem. V sexu už jsme byli dostatečně zkušení. Když k tomu došlo poprvé, nebylo to hned, tak mne potom dlouze obejmula a řekla, že už mne nikdy nepustí a žádné jiné nepůjčí. I sex jsme měli dokonalý a já se jí ve všem rád podřizoval. Věděl jsem, že tak to má být. Za více než rok jsme se vzali. Já ještě studoval a nebýval s ní. Ona se starala o domácnost a rodinu. Ani počáteční chudoba nám nevadila. Byli jsme si vzácní a vděční za každý společný okamžik. Pak se ze mne stal živitel. I když jsme oba pracovali, její plat nestál za řeč. Často jsme kvůli povolání byli od sebe a přesto spolu. Jsme navzájem tak propojení, že i stejně myslíme a mluvíme. Stává se že řekneme stejné věty unisono. Jedno tělo, jedna duše. Podobně to máme i s dětmi a nic nás nerozdělí. Nádhera. Děkuji bohu, že jsme se potkali a jsme svoji.

To je, podle mne, ta pravá láska.

"Duvěra, to je to jediné co vám člověk muže dát. Láska, to je to když člověk muže být už plně sám sebou před druhým člověkem a nemusí mít už žádné přetvářky ani masky, ani si už dávat pozor na to co druhým lidem říká. Chovat se mezi sebou nezištně a bezelstně jako malé děti, ale přitom milovat se svědomitě a zodpovědně pak jako už právě dospělí mezi sebou. Přátelství, to je to co by se nemělo nikdy už využívat. Přátelé jsou rodina, kterou si jednou vybereme. Mnohem častěji však většinou bohužel přicházejí už i lidé, kteří si na naše přátelé jen uspěšně hrají. Sebeláska, to je to co většina lidí už nemá, ale v životě potkáte jednou vždy nějakého člověka, který vám dá tolik, že si dokážete věřit a milovat pak i sami sebe..."

Ale i Shakira v klipu k písni "Waka Waka This Time for Africa" nás učí lásce, Shakiru nebo punkerku bych chtěl

Skutečná láska je obětovat se, bojovat a trpět pro svobodu a demokracii v zemi, nechtít jen druhé stále ovládat a neustále kontrolovat, žít a nechat také žít, už konečně bez nějaké xenofobie vuči etnickým nebo sexuálním menšinám, bez přehnaného vlastenectví, bez antisemitismu, rasismu či neonacismu, a samozřejmě i bez diktatury komunismu, a dnes také i nakonec bez zbytečného masového konzumu a zbytečného tlaku na nějaký vysoký výkon ve společnosti, PUNK je vždy dobrá cesta a právě němečtí Die Toten Hosen z Dueselldorfu ji upřímně znají a vyšlapaly od 80. let pro druhé nejlíp jak jen mohli, v politice by měl být vždy nějaký rozumný střed, ani moc napravo, ani přehnaně na levo, zlatá střední cesta je cestou k občanské neposlušnosti, a samozřejmě i nějaké té anarchii, ale PUNK je hlavně o hudbě a o lásce k rocku, to je a zustane, pro mě osobně už nějaký rapp a metal je pomalu už o konzumu a stejně o hovnu. Český rádoby PUNK kupř. Tří Sester bohužel už taky, není v Česku pomalu už kde brát.

Opravdova laska se casto prokaze v nemoci, kdyz uz clovek neni tak zabavny.

Láska a pravda, běžte dál, nebojte se a vzkvétejte, jsem tu pro vás