Panická porucha PP7

Dáši, když ona to možná ani není PP jako klimaktérium, když se to tak pravidelně váže na cyklus. Má opravdu moře podob, jak o tom hezky napsal ten chlapec. Vždycky to přijde trochu jinak a odjinud...
Zkrátka zase pár dní přetrpím a bude zase líp.

Oli, víš, vzhledem k délce Tvojí samovazby, pokládám za zázrak, že sama vyrážíš, nenaříkáš a bojuješ. Nejen to, vychutnáváš si to, o co ses roky připravila. Jako slepec, kterému vrátí zrak. Moc Ti přeju, aby to bylo už jen lepší a lepší a lepší až to bude úplně dobré :-)

Jejda NIKO , chudáčku, to jsi tedy dopadla s tím hnusným práškem :(
No a co naše Berounská nemocnice ?Byli tam na Tebe aspoň hodní?
Je to sice smutný ale naše nemocnice je široko daleko vyhlášená jako naprosto nemožná :(
No hlavně , že už jsi ok a ten Valetol už nikdy více.Arychle si dojdi k zubaři ať zbytečně netrpíš

PAJKO, Tvoje Pepča je koukám pěkně neúnavná potvora.Ale opět jsi zvítězila Ty, když jsi se stejnak oddala i přes potíže plavání, tak SUPER!!!!

OLGO, jsi čiperná a strašně pracovitá holka, tak ať se Ti zítra pěkně bílí :o))

VŠEM PŘEJU KLIDNOU A PĚKNOU BEZPEPKOVOU NOC

Tak holky kocour pozorován na veterině hahaha...................prdla mu infuzi,vzala mu krev,pronesla,že má zánět,že špatně dostává antibiotika,tak ho tam budeme denně vozit na píchaná,tím už končím,sám nežere,nacpala jsem do něj celý Nutridrink,chce se mazlit.Ale jinak to stojí za ,,,,,,,,,,,,,,,dnes také divný stav,proč nevím,rameno mě bolí,holky balí a já jsem z toho nervní......................

Pajko, opatrně zas s tou chválou, nezapomeň, že já kromě AD mám denně ten Neurol SR, ráno 0,5 a večer 1,0.
Já taky vyrážím s tím, že co ujdu, to ujdu ,a dneska to šlo pěkně, byla jsem ráno před sedmou, příjemný chládek a vánek, na polích strniště, trnky zralé, ale šípky ještě nejsou červené, vlašťovky mají manévry, už asi brzy odletí. Ale líbilo se mi to.
A tu vosu bych asi nevylovila, vos a sršňů se bojím, včelu, tu jo, ale vosu ne.

Niko, hlavně, že jsi zase v pořádku!!!

Marti, ani já nevnímám náš boj jako marný, ale zvonka tak to može vyzerať... niekedy aj zovnútra...

Oli, ano, mě ten chlapec fascinuje tím, jak a co všechno píše, o čem a jak přemýšlí. Jakoby mi setkání s ním někdo poslal za odměnu. Je velice pokorný, laskavý, přemýšlivý...
A Ty jsi šikulka, udělalas obrovský pokrok a pokračuješ dál. Nedokázala bych to, co Ty!!! Jsem srabík, s berličkou Neurolu... :( i když: díky za to, že je a že mi pomáhá.

Dnes jsem měla teda zase pěknou krizi. Poledně narvaný supermarket jsem zvládla s přiměřenou hladinou úzkosti, ale představa návštěvy koupaliště, tak důvěrně známého, ve mně vyvolávala hrůzu. Kromě toho se nalepila depka, slzy, samé mínusy. Myslela jsem, že to nedokážu. Venku slunce, jásává příroda a ve mě černý flór. Vím proč, vždycky mi takhle jednou za měsíc vyšilují hormony. No, posílila jsem se Neurolem, klidně mě odsuzujete, ale bez něj bych nikam nešla, trápila se doma, měla slabošské výčitky a pocit beznaděje. Takže jsem se uklidnila, smutek nepřešel, ale vyrazila jsem s tím, že co uplavu, to uplavu a dala jsem zase ty své 2 km. Voda byla nádherná, lidí málo-není horko, barvy tak jasné a krásné, větřík čeřil hladinu, to mám ráda-vlnky, které připomínají malinkaté pisčité duny, ale vyvedené v blankytné modři. Vždy, když jsem plavala naznak, na nebi se bělostně míhaly různě silné stopy po letadlech a když se dívám na stříbrné tečky letadel, přemýšlím, kdo v nich asi sedí a kam cestuje. Nad tímto regionem přelétají všechna letadla mířící např. na Řecko i zpět, vede tu hodně leteckých koridorů a nebe bývá počmáráno křížem krážem. Pak jsem uviděla letět něco bílého, docela nízko, jako když někdo pouští draka, vypadalo to jako kapesník, který má v rozích uzlíky, tak jak se kdysi nosil na hlavě proti slunci. Byla to ale bílá igelitka, taková ta nejjednodušší a relativně malá, bylo zvláštní, jak ji vítr někde nadzvedl a vynesl tak vysoko, že plula po nebi nad městem. Vznášela se nad koupalištěm a pak ji vítr odnesl bůhvíkam... Z bazénu jsem vylovila vosu, přestože jsem na jejich píchnutí alergická, bylo mi líto, že by se měla v tak krásném dni zbytečně utopit. No a jsem docela v pohodě. Asi mi to nevydrží, ale zase se nějak poperu, jo, prádlo jsem taky poprala :-), vyžehlím ho a snad i psychiku, peču kuře a odmítat péct s PP. Ona je ale dotěra a nechce se mě vzdát...

Tož se mějte co nejpěkněji bez úzkosti i smutku...

Ahoj všichni,
hlásím, že jsem celá, vápno jsem trochu dolila vodou a zamíchala, už se tváří klidně, tak zítra ten sklípek vybílím, není to velké, tak 2x1,5m a vysoké asi 150 cm, tak si vezmu brejle a gumový rukavice a bude to.
Jinak dnes ráno jsem jako každou sobotu šla do krámu a cestu si prodloužila, zopakovala jsem si ten okruh, co jsem minule udělala navíc a přidala ještě jeden malý, takže jsem venku byla skoro hodinu a prohlédla si spoustu krásných domů a zahrad. Dnes to šlo dobře, musím zaťukat, ale protože mě od dlouhých procházek bolí nohy /mám příčně plochý obě dvě/, tak jsem si vzala hůlku a tašku na kolečkách a měla jsem pěkný zážitek.
Dopoledne jsem prala, pekla na zítřek koláč a potom jsem čistila ty jahody a sázela na nový záhon odnože , přijel mi do toho návštěva, takže jsem měla docela nabitý den .
Pajko, ani se mi nechce uvěřit, že to napsal kluk, je to velice citlivě podané.
Hani, držím palce, aby ti bylo líp.

Dášendo, dělej víc takových překlepů....
Zatím ahooooooj

Niko ty jsi si vzala ten hnusný Valetol?No já ho přímo nesnáším.Holky to je život,kocour už je opět na veterině na pozorování.Doktorka prohlásila,že má dobrou péči,že je to vidět.No to fakt potěší,ale,že se sám nenažere.............to nepotěší.Jinak ,aby bylo veselo mám zánět ramenního kloubu pravé ruky,v noci to bolí nechutně,tak uvidíme.Zažívání rozharašený a mám všeho dost.Mějte se všechny fajn

Ahoj
Dášendo, nebo kdo jste to z Berouna, včera jsem měla tu čest poznat Vaši nemocnici, strávila jsem tam noc:-) Cestou z Prahy do Plzne sem si dala na zuby zaručenej lék - no sice pomoh, ale protože to byl opravdu drasták, po 15minutách mi bus z dálnice odbočoval na berounskou benzinu, přítel volal záchranku a už mi vezli - slušnej šok na to, jak ten prášek byl silnej:-)nemohla sem dýchat, křeče takový, že jsem nemohla dát prsty od dlaně, měla sjem je uplne zkroucený, síla. myslela jsem, že je to moje poslední hodinka, do toho samosebou přiletela Pepka, no prej sem vypadala hodně zle. Mazec:-)Ale tak snad jsem přežila, a ted už budu ok, přítel mi před chvíli dovezl, byl tam chudák se mnou celou noc, krásně se o mě staral. Na to, že se známe chviličku si se mnou pěkně užil, alespon jsem poznala, že je skvělá opora.
No nic jdu spát, protože jsem v noci nezamhouřila oka, a zub samosebou stále bolí..:-)

Pajko,
k POCITU MARNÉHO BOJE
jen dodávám, že jsem si myslela, že marně bojuji prvních pět let mého utrpení, pak přišel zlom a MARTNOST jsem vytěsnila z hlavy, přestože jsem se snažila dál.

DÁL JSEM SE SNAŽILA DALŠÍCH pět LET DENNÍ PRACÍ NA SOBĚ A PŘIŠLA DO ŽIVOTA VELKÁ SPOKOJENOST, KT. ZAŽÍVÁM UŽ 2. ROKEM.

Kamarádovi syna velmi dobře rozumím, mám stejný názor. Lékařům nejde ze setrvačnosti o léčení, ale o peníze a O hnusnou RUTINU, aby se zbytečně nenamáhali!! ... vzpomněla jsem si teď, jak začíná válčit LILY.

Hezky , moc hezky to Pajko napsal kamarád Tvého syna, je vidět , že to s těmi mladými neni většinou tak "ztracený jak se někdy traduje :o))

ZUZKO, musíme my co jsme pp prodělali počítat stím , že někdy může nastat i ta ataka, zvlášť při větším stresu , který jsi teď mělaa taky musíme počítat stím , že jak říká Pajka, že panika zkouší nývrat "ztracené cérky:o))
Asi myslím , že stím všichni i počítáme , ale pak když opravdu Pepča znovu zaútočí , stejnak nás to dost zaskočí v tom je ta ZASRANOST , ZÁLUDNOST , TÝTO NEMOCI:(
ALE BOJUJEM DÁL:O))
TAK ZUZKO HLAVU VZHŮRU A ZAS BUDE VŠE OK:O))

Rozhodla jsem se s vámi podělit o něco, co mě docela včera dojalo. Napsal mi kamarád o syna, občas si teď píšeme, velice zajímavý chlapec to je. Syn v rámci studia napsal nějakou seminárku na mě a mou PP a ten chlapec ji přečetl, aniž by věděl, o kom je, až pak se dovtípil. Omluvil se synovi a teď i mně, ale kdo mě tu déle zná, ví, že se zlobit v tomto případě rozhodně nemůžu. A pak zajímavě pokračoval:

"Malinko si tu Vaši poruchu asi dovedu představit. Myslím, jakou má formu. Ale co si asi dovedu představit přesně, aspoň myslím, je takový ten pocit marného boje. Když člověk zažívá pekelná muka, pak je mu trochu lépe, má třeba pocit, že už ví, jak to ovládnout, hledá a přemýšlí, co to vlastně spustilo, co je ten spouštěč. Má pocit, že to třeba objevil, a tak trochu vyhrál jednu malou bitvičku. A prásk, ono to příště přijde z jiné strany, a zase jsou tu pekelná muka a pocit marného boje...trefil jsem to, trošku? Joj, tak tuhle větu jsem napsal byste se jmenovala Trošek. Pardon. No, a lékařům člověk nevěří, takže i kdyby byly nějaké cesty jak to zvládat s jejich pomocí, tak je člověk prostě nevyužije. Stačí jedna špatná zkušenost a je tu blok. Taková intimní a osobní věc jako je psychika se nedá svěřit jen tak někomu, kdo třeba nebere člověka vážně, nebo nemá důvěru... Vy jste na to sama? No, nemyslím teď pomoc Vašeho přítele, protože s ní tak nějak počítám..."

Napsala jsem to proto, abyste si uvědomili, že i lidé "zvenčí" mohou být velice empatičtí a plní pochopení i lásky k bližnímu... A to bez zvláštní osvěty... Je to otázka povahy, charakteru, je člověku dána nebo ne. Nelze mít však za zlé těm, kteří ten dar nemají.
Vlastně mě-Troška :-) k tomu trošku vyrovokoval Zuzčin příspěvek. Spousta lidí tu teď má po období klidu, problémky... prostě patří k PP... Tak se držte, ten boj není marný, v tom se hoch mýlí, ale pocit marnosti zaplavuje občas nás všechny :(

Zuzko, u Pp to tak už chodí, že někdy zkouší návrat ztracené dcerky. V takové chvíli je třeba ataku pokořit, třeba i pomocí léků a hlavně!!! neupadnout na mysli, nesebelitovat, vzít to jako směšnou epizodu, vždyť víme, o co jde... Jakmile nastoupí sebelítost a ztráta naděje, je to nejlepší podhoubí pro to, aby zase vykvetla. Možná máš špatné období a objeví se jich víc, ale nezoufej, v podstatě jsi ji už pokořila. Mně se taky někdy chce nebojovat a "oddat" se vyšilování, ale něco ve mně vždycky znovu povstane a jdu se rvát za jasný a klidný pohled na svět. Zatím se mi to daří a je to tak, že s každým vyhraným bojíčkem, PP slábne a já sílím. Tohle, na rozdíl od jiných momentů jako příčiny, projevy, léky atp, máme, řekla bych, všichni společné. ak Ti přeju dohně síly a víry ve zdraví!!! A kočence obratem k lepšímu!!!

Ahoj. Všechny vás zdravím. Trávím teď zbytek prázdnin na chalupě. Takže jsem jen na skok doma. Taky jsem si naivně myslela, že PP jsem už definitivně PŘESRALA, ale ve čtvrtek ataka jak blázen. Přepadla mě k večeru. Snad to bylo tím, že manžel přilétal z ciziny a já o něho měla podvědomě strach?! Jak mi bylo hůř, začala mi naskakovat myšlenka, že se mu určitě něco stalo a já jsem na něj napojená...Neulevilo se mi ani,když poslal sms, že šťastně přistál ani, když už byl u mě.Po dlouhých 4měsících klidu a snížení AD na půl jsem zase ležela, jak uzlík nervů, s bušícím srdcem, pocity na omdlení a cpala do sebe Lexaurin. Ach jo!!! Kdyby všichni chlapy byli tak věrní, jako tahle svinská PP, to by bylo, co?
Jinak stav mé kočky se nelepší, ba řekla bych, že se spíš zhoršil. Myslela jsem, že jí prospěje změna prostředí. Je pravda, že venku je veselejší, aktivnější než doma, ale hlavu má v podstatě jeden mokvající strup.Vidím, že nejsem sama, co má starosti s kočkou. Včera mi v pet shopu dal prodavač kontakt na LIDOVÉHO LÉČITELE pro kočky!! Napsala jsem mu mail, no zatím mlčí.
Tak užívejte zbytek prázdnin a mějte se fanfárově!!!

Dáši, díky Tobě a celé rodině včetně pejska :-) taky...

Pajko aha tak to se omlouvám :o))a přeji Ti prima den a prima koupání :o))

Jinak všem přeji pěkný a klidný víkend, tady je překrásně. Čisťounké nočním deštěm vyprané ráno. Právě sice sedím už více než hodinu v práci :( (nemusím, ale mám nějaké restíky), brzy vypadnu k pračce, plotně a koupališti, tedy doufám...

Dášendo, vím, že má Michalku a Šimonka a Ty Markétku a Andulku. Markétka se však taky jmenuje nedávno osiřelé děvčátko z Míšina okolí :( Proto jsem se ptala...

AHOJ VŠEM

BEROUN hlásí jasno , chladno

PAJKO , hezky jsi to napsale Olze:))s vápnem fakt neni sranda, měla štěstí že se jiani kočičkám nic nestalo.
Moje pův.profese byla provozní chemik, ale už je to 20let :o))dávno jsem skoro všechno zapomněla, ale to vápno ne :))

Mě se moji pp zatím PŘESRAT podařilo
:o))tak doufám že napořád

Jo a Pajko Markétka neni Míšina , ale moje , Míša má Mišku :o))

VŠEM KRÁSNÝ VÍKEND

Jinak ahooooooj Míšo:-))

Ahoj všem:-)
Hanko, tak to už mi připadá jako hodně blbej vtip... to si ten veterinář dělá kozy, ne? No jsem fakt zvědavá co Ti po tom pozorování řekne.
Holky, já už se z toho picnu..jak to nakonec okomentoval manžel..ke mně si chodí zvířata pro poslední pomazání. Kolegyně šla vyvenčit svého psa a za chvíli se vrátila a ode dveří na mě volala ať jdu ven. Na silnici byl holub, vypadal jak totál zfetovanej, chodil pořád dokolečka a když jsem mu nastavila nohu, tak se o ní zastavil a kroutil jen hlavou. Takže jsem si vzala rukavice a sebrala ho, byl na kost hubený a úplně mimo. No tak jsem mu pomohla od trápení. Já snad opravdu přitahuju nemocná a handicapovaná zvířata.