alkoholismus

Nedas si do konce roku ani hlt alkoholu , koupim ti krasnou dovolenou na Slovensku v 5* hotelu se vsim vsudy na tyden! To myslim vazne.

napis toto za mesic...Každý čistý den je malý úspěch. Velký úspěch se skládá z malých.

napis toto za mesic...

práci jsem dala ...

a nepiju .

jsem tu a v pohodě ..... !!!!!!
těším se na zítřek .. na práci ...

Kudzu jsem neznala. Až...Hlavně konečně něco s pitím dělat.Antabus, terapie, AA, a abstinovat!Nevymlouvat se, neoddalovat tu abstinenci, nebrečet, nelitovat se.

kudzu je přírodní kořen ...Kudzu jsem neznala. Až nedávno díky téhle diskuzi jsem si o tom něco přečetla.
Já myslím, že se tím nic zkazit nedá, není asi nic proti ničemu, tohle vyzkoušet.
Lepší než nedělat nic.

AD je asi problematičtější, ovšem ve srovnání s chlastem je to balzam na játra i mozek. :-)

kudzu je přírodní kořen ...ha ha ha
je to doplněk ne lék ...

neni návykový a v cizině se běžně používá a dost úšpěšně ....

ale nechlastat je praktičtější a levnější atd....
pokud to jde...
to je fakt....

p.s. na AD ale taky nevěřím ..měla jsem jich hafo a k ničemu .. už je nechci ..
proto mně zajímalo co Tomáš vlastně napíše...????????

Magda

a tím myslíš konkrétně co ?

Nenávykové přírodní AD ,,,už tu byla řeč o kudzu ale o ničem jiným konkrétně ne ...
mně kudzu načas pomohlo ...
Magda.

ahojky všem ....

mezi řádky je tady skoro vše podstatné řečeno dohromady od nás všech ...

napíšu po zítřku .....

pa .

Magdi, pročítám to tady...Ono přestat pít je docela obdivuvhodný čin , který člověk neznalý až tak neocení . Ano , nejhorší není přestat , nejhorší jsou ty stavy bez alk. šílené deprese , úzkost , delírky .... a právě v tom pomůžou antidepresiva nenávykové , netoxické. Sám to člověk dokáže jen ten nejsilnější a je jich hrozně málo , maličko spíše výjimky ale existují. Asi bych to úplně sám nedokázal , ale s pomocí druhých nejbližších to šlo a jde to už 7 let. Kdyby došlo k recidivě , tak je lepší nežít nebo se propadnout do země ... u mne by to byla jistá smrt...

Jano to ti i věřím již...Magdi, pročítám to tady při ranním kafi před začátkem práce...a co můžu jen udělat, je poslat pozdrav a přání mnoha sil a motivace.
Měla jsem to štěstí, že se mi to povedlo přestat napoprvé, tedy napoprvé, co jsem se OPRAVDU rozhodla. Jinak znám ty denodenní sliby sama sobě-"už nikdy", ty hnusné kocoviny, při nichž jsem musela pracovat (dobře mi tak) a nadávala si, že mi to za to nestojí, a za pár týdnů, pak už jen dnů, to bylo zas...
Taky ty výčitky, že mám své blízké, přece mi o ně jde, ale bylo to silnější než já.

U mě to bylo snazší přestat, až když se to dozvěděli všichni, a hlavně jsem si uvědomila, CO tím vlastně zapíjím.
Sice nastoupila dlouhá cesta léčby (ani ne tak z alkoholizmu, jako spíše z deprese a úzkosti, které k chlastu vedly).

Velmi pomáhá sdílet, alkoholik.cz jsem taky navštěvovala, na AA jsem neměla, tam jsem to nedávala psychicky. Na to jsem moc narcistická.Upila se mi kamarádka, bylo jí pětatřicet. Nechala tu 2 děti. to co nastalo po její smrti mnou otřáslo. Tohle jsem svým blízkým nechtěla provést.

Držím pěsti. Moc. Zejména, je-li tu ještě někdo milující a podporující, je to velké plus, je kam se vracet. Jinak tohle člověk ale stejně musí udělat kvůli sobě. Pro sebe.

Ahoj, taky jsem...mas Davide nakroceno primo do pekla. Nebude to dlouho trvat a klesnes ve spolecnosti na dno ... Dokud si to ted jeste uvedomujes , tak se pokus o skoro nemozne , prestat!

Ahoj, taky jsem závislý,
vydržím bez alkoholu jeden den, další je absťák. Dnes jsem myslel, že vydržím další den, ale kdepak, závislost se ozvala, musel jsem do nočního baru na 6-7 piv... ach jo..

myslela jsem samozřejmě...Chlast je past.

jsem nepochopila,že to bláhově zkoušíš v naději,že to nepřežiješ.Ale to je jedno. A málo psychicky odolná,tak to tedy jsem také,to bych se musela upít.No mám zase jinou berličku,při každém problémku si zapálím cigárko.

ona každá ženská je...myslela jsem samozřejmě "slabá" ve smyslu málo psychicky odolná. Jinak ta stopka, o které píšeš, ta se právě s nástupem závislosti ztratí, ztratíš nad svým pitím kontrolu, ale nejhorší je, že ne vždycky - pětkrát se opiješ do nálady a po šesté je z toho průšvih a okno. Takže to dál bláhově zkoušíš v naději, že "dneska to nepřeženu".

ona každá ženská je slabá.Tím myslím,že nesnese tolik co třeba chlap.Jinak je pravda,dřív jsem si dávala malé pivo,dnes už si dám rovnou velké.Nebo jsem dřív pila Jelcina,dnes si dám ferneta,ale vždy s tonikem,samotný tvrdý alkohol mi nechutná.Myslím si,že je to o té stopce,vědět,kdy mám dost a to já sama na sobě poznám,jak už jsem v náladě,tak končím.

pije chlap,tak je to něco...stát se závislým je jako ruská ruleta. Pijou skoro všichni, ale někdo na to prostě dojede. Taky jsem začínala jen občasným pitím s přáteli, nikdo nezačíná pít s tím, že si přeje stát se těžkým alkoholikem a ztratit všechno na čem mu v životě záleží. Ale myslím, že nějaké "vrozené dispozice" existují - především je špatné, když se alkoholem (nebo jakoukoliv jinou látkou) řeší nalomená psychika, já jsem si alkoholem zpočátku dodávala zcela podupané sebevědomí (týrání v dětství), otupovala jsem tu hroznou bolest, kterou jsem v sobě měla, zapíjela jsem nešťastné lásky (a určitě nebyla náhoda, že jsem žádný šťastný vztah nepoznala) atd. atd. Nejdřív mi bývalo blbě, stejně jako mým kamarádkám, ale pak to přešlo, někam zmizela ta "záklopka", začalo přibývat průšvihů a doby mezi nimi se zkracovaly.... Prostě klasika. Nejhorší je, že tohle se dělo v průběhu tak patnácti let, takže člověku to nejdřív nedochází (nebo si to spíš nechce přiznat) a pak je pozdě. A stejně si myslím, že i kdybych si třeba po pěti letech mírně problémového pití uvědomila, že to už problém je, v té době bych nedokázala přestat. Alkohol mi strašně dlouho "dával" aspoň trochu příjemné pocity, útěk od reality, která pro mě byla nesnesitelná, těžko se to vysvětluje... ale třeba to někdo pochopí, to je jedno, lidské osudy jsou různé a lidé mají různý práh toho, co dokážou snést, já jsem prostě slabá, někoho jiného by to třeba nepoložilo.

Anonymko, víš co, jdi se kouknout na telenovely.