jak se odmilovat ?

Holky nejste některá zvás z Tábora nebo poblíž?

Mirando, dlouho jsem...Mirku, vyjede po tobě, ne zostra, postupně, půjde na to chytře přes manželku, začnou kávovat, bude ji brát jako kamarádku a pak jí vrazí nůž do zad-jako u nás kdysi...

Je pravda co říká Mirek,...výstižné..

Mirku, Edito, ccc - vy všichni máte pravdu! Jen je problém na povel něco skutečně cítit, my s Barbarou asi jenom předstíráme. A lidské senzory jsou zřejmě neomylné.A ještě k tomu, co píše Edita. Lidská morálka v USA mi vždycky připadá tak trochu poťouchlá, násilné říkání pravdy mně, odkojené Plzákem, připadalo vždycky trapné a ubližující. Nevím, jestli by mi jako manželce nějak pomohlo, kdyby se sperma mého muže propíralo po celém světě v médiích. Vlastně vím - určitě ne.Edito, Clinton není špatný, ale měl si dávat lepší pozor.:-)

Je lepší smát se než plakat,zvláště když ani jedno, ani druhé nepomáhá

Je pravda co říká Mirek, že pokud z někoho vyzařuje pozitivní energie,ostatní to přitahuje chtějí být v jeho blízkosti, protože je to nevědomě nějak dobíjí.Řeknu jen případ za všechny, vzpomínáte si, jak zářil B. Clinton, když měl poměr z Lewinskou, pořád se usmíval měl nad vším nadhled, cítil se jako Pán tvorstva a na druhé tak i působil.V té době jsem se do něj zamilovala i já(jestli se to tak dá nazvat, prostě jak jsem o něm slyšela nebo jej viděla rozproudila se mi krev :-), a to jsem ho viděla jen párkrát pár minut, zářil jako supernova. Po té otřesné aféře, kdy se tam probíralo jeho sperma na jejích šatech a to jek všem lhal, spadl pro mne do role trapných komiků a když jej vidím, je mi spíš k smíchu než k čemukoli jinému.Takže, pokud jsme spokojeni, ostatní to jednoznačně odzírají a chtějí si taky kousek zobnout.

Mirando, věřím, že jednoho dne se probudíš a budeš přístupná jakýmkoliv změnám. Je hezké ponechat si vzpomínky, ale někdy, jako v tvém případě, je příliš zničující ve vzpomínkách žít. Vím, že je to pro tebe těžké a nezbývá ti, než čekat. Možná pokud bys chtěla, bylo by to čekání kratší.Barbaro, i u tebe pomůže čas. Zatím třeba můžeš zkusit zajít ke kadeřníkovi, koupit si něco hezkého na sebe, prostě si zvýšit sebevědomí. Hezky upravená žena, která se tak bude i vnitřně cítit a nemusí to být žádná supermodelka, určitě okolí osloví a třeba se začne něco nového rýsovat.

Nono, ale vůbec ses mě...Barbaro, jen pro tvou informaci - miluju ho sice 4 roky, ale už jsem ho rok a půl neviděla.:-)Pro něj to prostě skončilo a já jsem to odstonala. Neuzavírám se před světem, ani před muži, ale absolutně žádný mu nemůže konkurovat, a já nedokážu slevit. Ostatně, není z čeho slevovat, nikdo mě nepřitahuje a asi ani já nikoho. Jsem prostě jeptiška.Nevím, co bych poradila tobě, ale myslím, že ve tvém věku máš spoustu naděje, jednou prostě někoho potkáš. Jen se asi nejdřív potřebuješ uzdravit, stejně jako já.

Nono, ale vůbec ses mě...tvoje touha a oddanost k němu může trvat daleko déle než sedm let, může to být i dvacet let, vím, co říkám. Znamená to, že se nesmíš uzavírat před životem a nečekat, až to přejde. Je dobře, že on tě nemanipuluje že se nestýkáte, že nepočítáš s nadějí, o to to může být rychlejší. Radit ti, aby sis někoho aktivně hledala je zbytečné, ale aspoň se nebraň, kdyby něco přišlo samo

promiň, nechtěla jsem se...Nono, ale vůbec ses mě nedotkla... naopak - dala jsi trefně mířenou otázku ;-))Tohle je to co potřebuju, číst vaše odpovědi, co si myslíte. Ve svém okolí, jak jsem psala, o tom moc mluvit nemohu... kamarádky zadané, rodiče to odsuzují, už ani poslouchat nechtějí, naopak se musím přetvařovat, že je vše v pořádku, a to je taky vysilující... :(Tohle pomáhá, a čas... Jen nechci aby ho bylo moc a já promrhala kus života...Magdo, 5-7 let? Páni, to by byly špatné vyhlídky :(Mirando, i 4 roky jsou hodně, člověka to vnitřně uplně sžírá :(A taky si říkám, že se chovám normálně pro okolí, snažím se chovat mile, nemračit se, naopak se usmát, aby se mě ještě lidi jako zamračené nelekli, a i tak nic :( Nevyhledávám ale pohledem, neumím to. Nikdy jsem nebyla ten typ kokety, co dokáže mrknout a chlap se podívá. Vlastně nemám ani moc možnost někoho potkat, v práci razím, že co je v domě není pro mě, a navíc je to malá firma, ve fitness to taky neklaplo, kamaradky nemaji nezadane kamarady :( Uz si říkám, že mi nezbyde do někoho vrazit košíkem v obchodě nebo nabourat autem :-)) Hi hi, jak z reklamy :-)))Tím jsem to zlehčila, i tak mám pořad dost pesimistickou náladu, pohled na svět, ještě z toho onemocnět :( Zatím to kompenzuji sladkým, dneska ani nemluvim :(((

Než city jaksi zevšední...5-7 let? Hrůza!Vím o něm teprve 4 roky a celou dobu ho miluju, mám to hodně podobné jako Barbara.Barbaro, s tou karmou tedy nevím, ale všimla jsem si toho, že dokud jsem byla šťastně zamiovaná, tak jsem přitahovala i jiné muže, docela doráželi. A teď, když jsem už rok a půl sama a smutná, tak nikde nikdo. A přitom nedávám vůbec nic najevo, chovám se docela normálně, protože z mých známých a přátel nikdo neví, že jsem někoho měla. Musí to vycházet nějak neviditelně z mě a muži na to reagují nezájmem. Bohužel jsem ani já nepotkala nikoho, kdo by mě zajímal, mám to jako Barbara, jsem soustředěná jen na jednoho. Ale telefony, zprávy a fotky smazat nedokážu, pro mě by to bylo jako kdybych zahodila to nejhezčí, co mě potkalo.

Než city jaksi zevšední trvá to u většiny 5-7 let, do té doby je zřejmě marné se o cokoli pokoušet...

...že mě něco osvítí,...promiň, nechtěla jsem se tě dotknout. A reaguješ naprosto správně, ten vzta- nevztah nemá smysl a ty to víš. To, že si to sama uvědomuješ je první správný krok. Si tuace by taky mohla být horší, mohl by tě využívat a slibovat, vzbuzovat v tobě naději..To on nedělá, takže vlastně hraje trochu fér.na nešťastné zamilování je jeden stoprocentní lék. Je to čas. Věř mi, že to funguje. Jednoho dne se probudíš a uvědomíš si, že jsi na něj včera nepomyslela, že se ti o něm nezdálo.. Spousta nás to zažilo..jen každému trvá jinak dlouho, než ten den D přijde

a co tedy očekáváš, že......že mě něco osvítí, praštím se do hlavy, poznám někoho jiného... a nebo že si tady přečtu něčí příběh, nebo reakci na můj příspěvek jak vyřešil on svůj problém a něco se ve mně zlomí....

Děkuji vám za reakce a že...a co tedy očekáváš, že bude?

Děkuji vám za reakce a že jste mě neodsoudili...Ráda bych dodala, že jsem nikdy toho muže nechtěla tahat od rodiny, věděla jsem, že 90% z toho, jak si doma s ženou nerozumí a jak jsou spolu jen kvůli dětem jsou jen slova, ale přesto :(Jak píše pan Kožnar, tak to není můj případ, dětsví jsem měla dobré, nehledám materšký cit, nebo "otce". Je mi přes 30, mám za sebou nějaké dlouhodobé vztahy, ale je pravda, že mě vždy více přitahovali opravdu dospělí muži. Ano, mají už rozum, dané životní priority, atd... ale vždy něco navíc, buď závazky, manželku, nebo naopak už za sebou rozvod, problémy, atd. Můj problém je spíše v tom, že já se upnu na každého muže, ostatní pro mě pak uplně přestanou existovat a nemají šanci, mám oči jen pro toho jednoho, s tímto mužem je to bohužel nejhorší...U ostatních vztahů jsem si asi jako každý pár nocí probrečela, ale po nějakém měsíci bylo lépe a přešlo to, tady se v tom plácám :(Markét děkuji za Tvůj příspěvek, ale telefon si u většiny lidí pamatuji nazpamět, kort u něj, smazala jsem fotky, většinu sms, ale to nic neřeší. Přestěhovat se ani není nutné, on bydlí se svou rodinou asi 120km ode mne v jiném městě, když jsme se chtěli vidět, bylo to vždy někde po domluvě. Nejhorší je, že znám spoustu jeho přátel, v práci je shodou okolností a opravdu náhod můj šef jeho kamarad, takže zamotaný kruh.Už jsem přemýšlela i vycestovat do zahraničí, ale jsem na to asi srab. Spíš, nikdy jsem na to nebyla, nelákalo mě to.Vím, není mi moc co poradit, jen vyslechnout a třeba říct osobní zkušenost, ale kdybych veděla jak se toho ponižujícího pocitu lásky k clověku co jí odmítá zbavit, udělam pro to cokoli.Už si fakt myslím, jestli nemám na čele nějaký cejch, že jsem udělala špatnou věc, mám špatnou karmu, a muži to vycítí, proto se mi straní a nemám šanci ani navázat známost :( Asi už mě napadají blbosti.....:(

Nejhorší je, že mozek ví,...Milá Barbaro,já tě v tomhle chápu,ale chce to se vzchopit.Já prožívám něco obdobného,no citově jinak není ani ženatý ani nemá vztah,jen jsme spolu chodili a já se upnula.Smaž jeho tel číslo,všude..snad si ho nepamatuješ,nebo si ho i změn ty.Nevídej se sním a dělej něco Mysli na hezčí dny...mysli nato že na tebe čeká někdo,kdo tě bude milovat a ty jeho.Klidně se i odstěhuj..vím razantní,ale pakli jde o vztahy a o život jeto nejlepší rešení.

Pro Mirka - tebe nepřestanu obdivovat pro tvé sebeovládání a ohleduplnost, projevil ses jako naprosto dospělý, zralý a spolehlivý chlap.A pro Barbaru a J.Kožnaŕa - nikdy by mě nenapadlo, že je klíč k takovéhmu vztahu někdo v dětství - jsi psycholog?Barbara je podle mě normální mladá holka, která se nezdravě upnula k muži, ve kterém možná částečně hledá otce (pokud s ním kdysi měla idylický vztah), ale ona se jednou docela jistě postaví na vlastní nohy, jen co potká někoho sobě rovného.Rozumím jí, chápu ji, a vím, že čas a její mládí to spraví.

Barbaro, psala jsi to asi o mně....jsem na to úplně stejně. Do všech ponižujících detailů.

Podle všeho Barbaro,jde o případ nevyřešené interpersonální potřeby v hledání jakéhosi ideálu. Intimita by v partnerském vztahu měla být spíše na úrovni interpersonálních potřeb, už se nejedná o pocit bezpečí jako u malého dítěte. A je otázka, co dnešní člověk v partnerském vztahu vlastně hledá. Já jako dospělý člověk,mám hledat partnera na dospělé úrovni, na úrovni sociálního spojení,blízkosti dvou lidí a třeba i na orgasmické úrovni. To už je ale něco jiného než potřeba schovat s v matčině náručí. Možná bych tedy spíše než o hledání ideálu mluvil o nenasycené potřebě z dětství, o dítěti ve mně, které zoufale křičí a pláče a dožaduje se takového vztahu a blízkosti, jež mu partnerka ve zdravém partnerském vztahu poskytnout nemůže.Hledáš ještě něco základnější, co nebylo uspokojeno v dětství, a v partnerském vztahu je tím pádem taková potřeba člověka neukojitelná. Může to vypadat, že hledáš ideál, ale přitom hledáš uspokojení stále té samé potřeby mateřské blízkosti. Pravděpodobně v takové hledání nikdy neskončí, protože ti žádný partner takové bezpečí neposkytne.