jak se odmilovat ?

jo oni dokážou být takový hodně náladový,jednou div tě láskou nesežerou a druhý den to vipadá jako by tě nenáviděla...jo a když se zeptáš proč to dělá uslyšíš jen vždyt už mě nějakou dobu znáš né,víš jakej jsem..a tímto vše skončí a už se nic nedozvíš a zase nic neozvese...a jindy zas pusa sem pusa tam...ty jsi zmatený hlava ti jde kolem nevíš co máš dělat nemůžeš myslet ,jen přemýšlíš co se to s tebou děje a s ní...jo a tenhle stav nepřejde...bude s tebe dělat vola tak dlouho dokud to neutneš,ted si říkáš radši bych neměl volat,psát,abych něco nepokazil,nebudu se jí ptát stejně neodpoví,tyhle věty si budeš říkat tak dlouho až tě nevědomky slečna dostane psichicky na kolena..a pak se odhodláš říct tak jak to je mezi náma..je to konec?.....pak věř že ti odpoví.....jako to bylo podobně u mě...ale ty za to nemůžeš,já jsem si taky říkala třeba za tomůžu já,třeba jsem hloupá a dělám něco špatně..atd. a sebeobvinování,navíc když tě nekolikrát odmítla nemůže čekat že se ted budeš k něčemu mít...ale nemůžeš za to,protože ona není hloupá ví co ty k ní cítíš...ona tě má tam kde chce a nechce to měnit,proto to věčné mlčení a stahování se...a pak zas nanovo pusy dobrou noc jak ses měl....ze své situace vím že kamarádský vztach je divný,vůbec když ji miluješ víš že nic nesmíš ale hrozně by si chtel pak to dost bolí...

tak to ja zas nemam strach ze by jsme si uz nikdy nepopovidali,ale nevim za jak dlouho, a nechapu jeji chovani jednou lhostejnost jindy se zas chova tak ze citim ze mam sanci,zve me na veceri,ty pusy(mozna jsem naivni).. jenze ja uz na to nemam silu, chci od ni slyset jasne jak to citi ona a pokud rekne NE a bude porad tak tajemna, tak se asi budem muset prestat stykat,protoze takhle se o ni stejne nic nedozvim a ten kamaradsky vztah bude takovy prazdny... je to od ni normalni, ze citi z me strany zajem a ja se furt k nicemu nemam, tak si ze me dela dobry den, ja na ni nechci nijak tlacit a ona ze me dela vola, prece aspon jednou by mohla zacit mluvit i ona(mozna si za to muzu sam)...

s sní se nedokážeš normálně bavit a nedokážeš si k ní nic dovolit,protože ji miluješ narozdíl od ostatních holek...tak proto ti to možná příjde divné ale není to divné...a kdo řekl že se jí nemůžeš ozvat první,sice si třeba řekl at se ozve ona nebo čekáš až se ozve ale....i přesto jí můžeš zavolat a zeptat se že si s sní potřebuješ otevřeně promluvit...pokud ti řekne ne,pak je jasné že to už nemá cenu a bylo by lepší vše ukončit ale pokud tě má trochu ráda tak si stebou promluví...at už se ten rozhovor bude ubírat kamkoliv a bude divný,tak se dozvíš na čem jsi...

ja nevim, muze se stat ze se neuvidime a neuslysime treba mesic nebo dva... a ja kdyz ji pak uvidim tak si budu pripadat zvlastne kdyz se s ni budu chtit bavit o nas,budu mit pocit ze ona tim ze se neozvala to proste nechce resit... stve me to, ze se s ni nemuzu bavit normalne, s ostatnima holkama se bavim v poho ale s ni je to porad takove divne ,pripadne mi jako bych z ni mel strach a nic si k ni poradne nedovolim,a vim ze by se mohlo spousta veci zmenit jen kdybychom si mohli otevrene bez zabran popovidat a ja vedel na cem jsem...

přestat na ní myslet to nejde to vím,kdyby to šlo nebyly by jsme tu...ano to víš že je to možná tohle jsem si říkala říkám taky..on je taky a odzačátku vždy byl nesmělí,ale polibky tam byly přesně jak říkáš,ale i když se mě nikdy neptal na osobní život vždy povídal co on dělá a já věděla že to taky bych měla říct a přišlo mě to normální a né divné toho se neboj a navíc každý ví kdy má osobě říct a mluvit,ikdyž se ho na to člověk neptá.......vím že jsem si před necelým rokem připadala divně ,přesně mě bylo jako tobě kudy jsem chodila ukápla slza,viděla ho všude,přemýšlela co tam je a co to mezi námi je a hrozně toužila se v tom vyznat byla jsem viřízená,strašně až jednou kdy jsem se šla projít a složila se,tak jsem se pak odvážila mu napsat,říkám napsat jelikožsem nebila ddost silná na to se hozeptät do očí,řekla mu co cítím a že jsem unavená a z toho že nevím co mezi námi je že to nevipadá ani kamarádsky ani jako muž a žena,a pak mi řekl co už sem tu povídala že chce být jen kamarád ale že mě má hrozně rád.....nověř že mě nebylo dobře když jsem uslyšela tytyo slova ale ulevilo se mi že vím co jsme a já mohla dýchat,bolelo a bolí to furt...ale i když jsme jen kamarádi,tak jeho způsob kamarádský je pro mě podivný,furt tam jsou pusi ..atd. o kterých jsme mluvili.....ale říkám si že když jsme ted kámarádi že by se to mohlo časem změnit něco v hlubšího,ale to můžu čekat zase jak dlouho a zase se nedočkat a být tam kde jsem byla ......mezi vámi je ted na pětí protože nevíte jak na tom jste,měli by jste si promluvit,a neusíš hned říkat co k ní cítíš.jen se mezi řečí zeptet jsme kamarádi nebo...a čakt co řekne a nechat ji rozpovídat....ale to už je na tobě jen radím a říkám co si myslím...

ještě

ja na ni nemuzu prestat myslet, proste mi to nejde ac bych si to moc pral, kdyby ke me nic necitila....no jo jenze city se prece meni a co kdyz ona jen nevi a treba kdyz se budem stykat jako kamaradi tak se za cas u ni muze neco zmenit... jenze kdyz se takhle spolu vidame a bavime, ja se chovam tak trochu nesmele,moc se ji neptam na osobni zivot a nevim co si muzu k ni dovolit a tak, az mi me chovani k ni nekdy prijde divne, proste to neni ani kamaradsky ani milenecky, proste divne... jenze ja ji jednou rekl co k ni citim a nemuze se ji na to ptat furt doola a tak jsem si vzdy rikal ze je to spise na ni a mela by se ona vyjadrit.. jenze ona se ke me chovala lhosteje jindy pak mile. sem tam nejaka pusa... nevim co si myslet....

tyhle stavy že se nedokážeš soustředit,spát,užíráš se myšlenkama...tak tyhle stavy neodezní jen tak ze dne na den ani po dlouhé době,musíš si sní promluvit...jak říkám i kdyby jen po telefonu když se s tebou nechce sejít,protože tím že budeš čekat až zavolá a ikdyby zavolala tak tím se níc nevyřeší,třeba bude jako dřív milá ale ty budeš furt na rozpacích a přemýšlet až tě z toho bude bolet hlava....hlavní je aby jste si udělaly jasno co mezi vámi je,jestli je to kamarádský vztah či jestli ona k tobě cítí nenávist,zeptej se jestli jsi něco provedl něco špatnýho řekl,řekni jí že ti na ní záleží a moc,ale že nevíš jak jste na tom atd....třeba se budeš divit a ona ti řekne že tě miluje,třeba ne ale aspon se dozvíš jak to je....budeš v menším stresu a nervů...věř mi bolet to nepřestane bolet to bude furt pokud tě nemiluje,ale budeš klidnější......je to možný lidi berou slovo kamarád jinak,znám to ze své zkušenosti...a proto je možné že když ucítí naší větší blýzkost že chceme víc,tak se stáhnou a nekomunikují a nic, a vystrčej na nás růžky až po nějaké době,s doměním že se nic nestalo......jsi zamylovaný a pak je jasné že nedokážeš začít jiný vztah,a zapomenout se nedá,teda aspon tak rychle..sama se oto snažím,ale vím že ač po večerech brečím,stále na něj myslím,a je mi strašně smutno,furt mi běhaj v hlavě otázky tipu proč?...tak jsem klidnější že vím jak a co ke mě on cítí a že nic ke mě necítí,bolí to strašně,vzpamatovat se stoho lechce nedá,ale neužírám se myšlenkama a nejsem nesoutředěná nad tím co mezi námi je nebo by mohlo a co s ním je...atd.

to v: ja si furt rikam ze jsem chlap a ze bych se ji mel ozvat sam, ale na druhou stranu jsem ji rekl jasne ze cekam na ni az se ozve at nemam pocit ze se ji ozyvam a ji je to treba neprijemne,ty dny a vecery kdy se doma uziram myslenkama na ni jsou cim dal delsi, tak si rikam jestli nemam napsat nebo zavolat, ale na druhou stranu mam pocit ze kdyz ji zavolam a budu s ni nekam chtit jit tak zase mozna prijde klasicka vymluva a ja nebudu vedet jestli ji mam premlouvat, nebo jestli to dela schvalne protoze se mnou jit nechce... nevim jak dlouho se to da takhle vydrzet... nevim jak se soustredit na praci, nemuzu z toho spat,..atd. no hrozne stavy. pritom vim ze to mam z toho jejiho chovani, kdyz jsme si spolu normalne povidali, vedel jsem co dela, tak jsem byl v poho...vidim to tak jestli ona ke me nic neciti tak na ni asi budu muset zapomenout, jestli to vubec pujde... prilezitosti bylo dost ale me proste nejde zacit novy vztah, porad myslim na ni... uz si rikam jestli jsem vubec normalni...????? ani nevim jestli ji tohle muzu rict,spis asi ne... zaverem chci rict ze ji proste nechapu, nez nastalo takove to neodpovidani z jeji strany(je to tak asi mesic a pul zpet) tak si se mnou sama chtela povidat, psala mi pred spanim,sama mi dala pusu, no proste nevim co si myslet... jestli to brala kamaradsky a kdyz citila ze chci vice tak me takhle zarazila, nebo jestli mi davala sanci a ja se k nicemu nemel??? fakt nevim, kdyby aspon neco rekla ale ona nic...

:) tak to se třeba v bohnicích sejdem.....možná kdyby jsi ji vytáhl na nějaký výlet kamkoliv,kde máte na sebe víc času,není kam spěchat a jste víc uvolnenější než jen večer pár hodin u kafe...pak by se sama rozpovídala,je jasné že někomu se o sobě těžko povídá...ale výlet by tu atmosféru mohl uvolnit a takový výlet do zoo a povídání o dětství to se pak člověk rozpovídá zavzpomíná až se dobere k současnosti...ted jen jak přemluvit či navnadit aby na ten výlet kývla když furt schůzky odmítá...

moc by mi pomohlo kdybych si s ni nekam mohl uvolnene vyrazit, a popovidat o vsem moznem akorat nevim jestli ona o to stoji a nevim jak to zjistit... rad bych se o ni dozvedel neco vice, jenze ona sam mi jednou rekla ze se o sobe nerada bavi, ale to je mi divne... nedokazu to pochopit... a uz z ni blaznim, skoro jsem zralej na leceni... :-)

to je právě to my si stím lámem hlavu trápíme se,přemejšlíme a bojíme se aby jsme neudělalaly něco špatně...protože milujeme,asi by jsme se měli zamyslet nad tím jestli je ta láska opětovaná,když s námi tak cloumaj a mávaj jak se jím to zrovna hodí,chtějí se snámi scházet když je jim zrovna smutno..někdy mám pocit že myslejí jen na sebe a my jsme ty loutky ty hloupoučký co jsou zamilovaní a udělaly by všechno......vím že nám zamilovaným to nepomůže,ale aspon si uvědomíme že znás dělaj cvoky....co je lepší jestli jen čekat jetli se vůbec ozve nebo se jí ozvat a čekat co my řekne....to víš ty sám,poslouchej rozum co ti říká,ty jí znáš nejlíp a víš co od ní čekat,ale chce to sílu a vydržet....já bych ti vlstně ani radit neměla,sama jsme se z toho nevikroutila a ani na to nemá sílu a ani odvahu...

no jo jenze ja mam ted pocit, jako by me ani nechtela videt a opet vse co delam je podle ni spatne a nevim proc se tak chova... kdyz se tak chovala tehdy pred tim nez me odmitla pred tim 3/4 rokem tak se mi pak omluvila a rikala ze vi ze se ke me chovala nepekne, takze ja jsem se ted stahl a budu cekat co bude, nebudu se ji ted pripominat a uvidim kdy se uvidime, ja se vtirat nechci dokonce uz z ni tak blaznim ze si rikam treba me fakt nechce videt, mam vydrzet bez kontaktu treba i mesic i dele??? nebo je lepsi abych se ji ozval ja drive?

řeknu ti jak to bylo u nás...furt si píšem,bavíme se o všem,sms krásný kdy někdy zakončené krásnou pusou a přáním na dobrou noc,když jsem se ho ptala nezajdem někam odmítl,protože musel tohle nebo měl tamto,prostě takový lži mi to připadalo jako by mě vidět nechtěl,ale jednou za čas jsme se viděli když on sám napsal že by jsme se vidět mohli,byl to hezký večer kecání ovšem možným,skvěle si rozumíme....a večer když už končí dá mi pusu (takovou že si člověk myslí že v tom něco je) a popřeje mi dobrou noc...takhle to chodilo ty celý tři roky až do minulýho roku ,kdy jsem byla na dně se svýma citama a zeptala se po telefonu jelikož jsem neměla vůbec odvahu se podívat do očí,říkala jsem co to mezi námi je,že je to skvělej chlap a že mi na něm záleží že ho mám hrozně ráda a ale že se v nás neviznám a že mě to trápí,kam se náš "vztah" ubírá a co to mezi námi je...on mě řekl že jsem ta nejlepší osoba kterou kdy potkal..a takový ty řeči,řekl mám tě rád...ale chtěl bych aby jsme byly jen kamarádi..nechci se vázat,a nemám na tebe čas, jelikož chodím se bavit s kamarády a pak práce....řekl znáš mě už dlouho že víš jaký jsem....dal mi jasně najevo že chce být kamarád....já i když ho miluji moc tak se snažím mu to nedávat najevo a chovat se pouze jako kamarádka,ale stejně se na om nic nezměnilo.furt jsme ve stejných kolejích jen mu jsem víc lhostejná,možná protože ví co k němu cítím.......možná že jen tě chce opravdu jen za kamaráda že jí je s tebou takhle dobře a nechce to měnit,a vždy když narazíš na otázku o jejím přítely a tak....tak se zalekne a bojí se že začneš mluvit o vztahu,protože ona tě bere jen jako kamráda.....já bych se v tom moc nerípala pokud o tom nechce mluvit tak ještě v sobě jasno nemá,třeba tě má ráda moc,ale není si jistá jakou tu lásku k tobě cítí,a tak vždy když se blíží váš vztah k nečemu tak se stáhne protože ti nechce ublížit když ještě neví co chce...

to v: je to tak 3/4 roku ja ji rekl ze ji mam rad a ona mi tehdy rekla ze nekoho ma a ze chce abychom byli kamardi, ze jsem super a ze by se mnou hned chodila a ze si musi udelat v sobe jasno... ja se ji ptal co delaji a tak a to ona mi nic nerekla.. pak jsem se bavili vselijak davala mi najevo svou lhostejnost vudci me pak mi sama psala, prala dobrou noc, davala mi pusu kdyz jsme se videli, pred vanoci bylo takove obdobi kdy jsme byli hodne v kontaktu a ja si rikal ze se s ni konecne budu moct bavit normalne otevrene, no a pak mi pred koncem roku odrekla par pozvani, prestala komunikovat, kdyz jsem s ni pak jednou mluvil tvarila se jakoze nic a bavila se se mnou zase skoro hodinu, a ja zas trochu ztracim pudu pod nohama, jestli s nekym je nebo neni to nevim, ale myslim si ze se kolem ni nekdo pohybuje... kdyz se zeptam treba jak travila vikend a s kym tak znervozni a pripadne mi ze premysli co mi muze rict az mam pocit ze to neni uplne pravda, nekdy mi nerekla ze by nekdy neco delala se svym pritele, proste se se mnou vzdy bavila jakoby neexistoval... rikala mi parkrat o svych kamaradech se kteryma nekam chodi, ale o priteli nic.. no a ted mi prijde ze se chova stejne jako tehdy kdyz me odmitla, drzi si ode me odstup a vse co delam je spatne.. stydliva podle me neni, ale prijde mi podle toho jak ji znam ze to ocekava ode me se budu ptat, ale kdyz se ptam tak mlci... nevim jak s ni o tom komunikovat, na co se ji ptat a jak????

a ty si sní o tom už otevřeně mluvil,řekla ti nebo naznačila co k tobě cítí,jestli jsou v tom hlubší city než jen kamarádské...pokud z ní cítíš že tě má ráda i víc než jako kamaráda ale jen nevíš co si máš o tom myslet,pak je možné že je jen stidlivá a těžko a nelehce se jí o tom mluví a tak čeká až něco uděláš.......ale jestli tě bere jen za velmi dobrýho kamaráda,pak by nebylo moudré ji vijadřovat své city a říkat co kní cítíš,protože bys sám sebe i jí přivedl do trapné a tobě smutné situace,kdy ona tě má ráda jen jako kamaráda ale nechce ti ublížit jelikož ty jí máš rád jako ženu,tak pak nastane ticho a ty se od ní stejně nic nedozvíš......pokud bude chtít být kamarádka,tak se změní jen to že už budeš vědět na čem jsi,pak záleží na tobě jestli budeš chtít být kamarádem a furt být na stejné vlně jako ted ......ale je možný že když tě jednou odmítla jak říkáš ,že ted tě miluje ale bojí se to dát najevo protože neví jestli by si jí ještě chtěl jestli jí máš furt rád,když tě odmítla,tak má trochu strach......asi podle toho jak ti to vrtá hlavou a trápíš se ,by jste si o tom měli promluvit jak to mezi vámi je i třeba jen po telefonu,že nevíš jak se k ní chovat když jednou to vipadá že chce být kamarádka a jindy zas ...že ti na ní záleží..

a co az se mi treba ozve a bude se chtit bavit o vsednich vecech, a zase se to potahne a nebo mi rovnou rekne ze chce byt kamaradka... ja bych se s ni chtel bavit tak nejak prirozene, ale kdyz s ni se mi takova ta uprimna debata nedari stale rozvinout, je to s ni slozite, nekdy si rikam ze za to muzu i ja ale nevim kde je doopravdy zakopanej pes... myslite ze po ni nemuzu chtit otevrenou a duvernou debatu a rict ji sve pocity? muze ji to vubec zajimat? jako o spouste veci se se mnou bavit chtela a sama me pred tim nabadala k tomu at ji zavolam ze si se mnou chce povidat,sem tam ty pusy co mi dala, ale nerekla mi nikdy jak to mysli.... nekdy mi pripadalo ze to odeme ocekavala nekdy se se mnou loucila nervozne a nastvane s vyrazem jako ze zase nic.. ale me uz jednou odmitla a tak mam divne pocity se ji ptat jestli se neco nezmenilo, nechaval jsem to na ni.. no ale dal uz to takhle proste nejde...

pro M..zapomenout jde jen těžko,to vím,a hodně dlouho se tu všichni tady o to pokoušíme......ani nepomáhá to i kdybys ho vůbec neviděla,protože ta láska k němu jen tak nevyprchá,milovala jsi ho hodně a na to se zapomenout nedá..člověk i když je krásnej ,chytrej a má spoustu přátel je vždy v nějaké zábavné společnosti furt mu běhá myšlenka k jednomu dotyčnému člověku a nejde si poručit a dost je konec,prostě ho tam máme a furt ho máme moc rádi,pak i když se jiný muž o tebe začne zajímat tak prostě ani seznámit se nejde.......to není o době,někdo to dokáže řešit úletama a někdo ne..záleží na tipu člověka jak se stím srovnává či nesrovnává..já jsem na tom podobně jako ty ....nedokážu se snikým seznámit...a dokonce i když si člověk říká že to byl je trochu prevít,protože nám ublížil,tak to nepomáhá....snad co jen pomáhá si o tom s někým otevřeně promluvit.....říká se že časem se vše utlumí,bolest přebolí,mi sice úplně nezapomenem ale už to tolik nebolí a zas se zamilujem...ale jak ten dlouhý čas má trvat,když se v tom už utápíme léta......ještě že máme kolem sebe ty přátelé a rodinu která nás vždy podrží...

petře pokud jí to řekneš takhle tak pak ano, a je to dobře....s tím mohu jen souhlasit...

to ,,v´´: no ja si rikam ze kdyz ji nekam zvu ona odmitne, pak neodpovida na me sms,telefony... tak je asi neco spatne a neco se zmenilo kdyz to pred tim slo v poho, tak si rikam ze ji proste reknu ze se ji nebudu ozyvat a az bude mit volneji at se mi ozve sama, ze bych ji rad videl.. a je to prece jasne a nemuze ji byt divne ze nevolam. co ty na to ,,v´´?