Za 400.000 předčasných úmrtí Evropanů v roce 2016 mohlo špinavé ovzduší. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Novější data nejsou k dispozici. Téměř každý obyvatel EU, který bydlí ve městě, je navíc vystaven úrovni znečištění, která přesahuje příslušné limity.

Německá vláda odrazuje občany od používání fukarů a vysavačů na listí, jelikož ničí hmyz, drobné živočichy, znečisťují životní prostředí a představují rizikový faktor pro veřejné zdraví.

V Indii se o rozvrat ekologického systému zasloužil i ve veterinární medicíně používaný protizánětlivý lék diklofenak.  Tento lék se ukázal velmi nebezpečným pro populaci mrchožravých supů. Dramatický pokles populace supů vedl k velmi nebezpečnému zhoršení hygienické situace, šíření infekcí a k mnoha dalším problémům. U nás se zas veterinární antiparazitika podílejí na rozpadu koprofilních (trus rozkládajících) společenství na pastvinách, což má též zdravotní a ekonomické důsledky.

 

K znečištění ovzduší připívají jak přírodní procesy (sopky, větrné bouře, lesní požáry), tak čím dál více i antropogenní činnosti (průmysl, doprava, zemědělství, domácnosti…). Všech 9 znečišťujících látek je škodlivých pro naše zdraví. Jemné částečky prachu ve vzduchu stojí dle studie každý rok až za 800 tisíci předčasnými úmrtími v Evropě a téměř 9 miliony na celé Zemi. Dioxiny – nejnebezpečnější látky vznikají často i kvůli nezodpovědnému pálení plastů v domácích kotlích.

Po miliony let vše, co na Zemi vyrostlo se též do země – půdy, vrátilo. Většinou na tom samém místě. Odumřelé rostliny, stromy, listí, spadané plody. Vše sloužilo jako hnojivo a na jaře opět podporovalo růst nového života. Dnes plno rostlin slouží člověku – jako potrava či zdroj surovin pro další zpracování. Lidé za odebrané živiny musí dodávat půdě hnojiva, aby nadále zůstala zem úrodná.

Když poklesnou průměrné denní teploty pod 13 stupňů Celsia, značí to povinnost zahájit dodávky tepla. Izolace a údržba topení má na to, kolik za topnou sezónu utratíme, větší vliv než samotná cena energií. Zanedbaná údržba otopné soustavy ale může mít i horší následky než jen dražší teplo.

Jak budou vypadat kancelářské a administrativní budovy již v brzké budoucnosti? To, co víme jistě je, že budou chytré. Budou šetřit energiemi, budou vybaveny moderními technologiemi, ale najdete v nich i originální řešení zelených střech či fasád nebo světlovody. Kancelářské prostředí se musí přizpůsobit potřebám generace mileniálů, kteří jsou na podobná řešení citliví. Nutností pak bude bezchybné řešení bezpečnosti.

Většinou na zeleň v městech, obcích a zahradách nahlížíme jako na něco estetického, co nám má zkrášlovat životní prostor. Dle osobního vkusu a preferencí mají lidé rozličné názory na to, jak by měla ta krásná zeleň vypadat. Někdo by chtěl mít vše geometricky upravené, vysekané, jiný člověk dává přednost větší pestrosti a divokosti. Zeleň však plní mnohé další funkce, na které je též nutno brát ohled. Dnes, v době globálního oteplování, úbytku rostlin, hmyzu, ptáků a zvěře více, než kdy v minulosti.

Nizozemské město Amsterdam se rozhodlo do roku 2025 zrušit v centru 11 200 parkovacích míst. Během jednoho roku jich chce odstranit 1500. Podívejte se, co to městu přináší pozitivního.

Teplota na černé asfaltované silnici se v době letních veder často vyšplhává až k 75 stupňům Celsia. Zelené plochy by v obcích měly plnit funkci přírodní klimatizace. Bohužel pokud jsou zelené plochy ve vedru vysekány a spáleny od slunce, tak místo ochlazovací funkce se samy rozehřívají až na 60 stupňů Celsia.

Stromy jsou naší největší zbraní v boji proti klimatickým změnám. Na světě je nyní přes 3 biliony stromů. Dokáží zadržet 400 gigatun emisí. Pokud bychom vysázeli 1,2 bilionu nových stromů, mohly by pohltit antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. To vyplývá ze studie vědců ze švýcarského institutu EHT Zürich. Nestačí však stromy pouze vysazovat, ale je nutné zajistit i jejich ochranu, protože faktorů, které stromy poškozují je mnoho.

Je mnoho způsobů, jakými jako společnost i jednotlivci přispíváme k tomu, že celkové počty hmyzu se jen za posledních třicet let snížily o tři čtvrtiny. Přitom mnoho druhů hmyzu je pro nás a ostatní živočichy životně důležitých.

V Německu je 460 měst či obcí, kde se nepoužívají pesticidy na veřejných prostranstvích. Některá města jdou cestou bez pesticidů již 20 let. Pro obyvatele byly vytvořeny informační materiály, které informují o škodlivosti pesticidů pro životní prostředí, o důležitosti planých rostlin pro opylovače a další živočichy. Lidé si zvykají na jinou estetiku, již ne tak typicky německy uhlazenou, ale divočejší.

Včely celosvětově umírají. Nejvíce včely samotářky, které jsou důležité pro brzké jarní opylování. Příčinou kolapsu včelstev jsou především pesticidy, nedostatek pestré potravy po odkvětu ovocných stromů a málo přirozených úkrytů, jelikož je vše zastavěno či vysekáváno. V Amsterdamu se rozhodli včelám pomoci.  V článku popisujeme tři úspěšné kroky, které se Amsterdam rozhodl učinit pro záchranu včel. Jsou tak jednoduché, že by mohly být okamžitě následovány ve všem městech a obcích.

 

Jak žížaly zvyšují úrodnost půdy? Jak jsou žížaly prospěšné rostlinám? Jak pomáhají zadržovat vodu v půdě a zároveň brání erozi, podmáčení půdy i záplavám? Co škodí žížalám? A jak jednoduše můžete zvýšit počet žížal na vaší zahradě?

 

Biodiverzita je pojem, který budeme v budoucnu slyšet skloňovat při hledání řešení všemožných problémů, které sužují současného člověka a životní prostředí. Smutnou skutečností je, že rozmanitost života se snížila a to přináší mnoho současných potíží - jak zdravotních, tak enviromentálních či společenských.

 

Neustále slyšíme o nebezpečném CO2 - oxidu uhličitém. Trochu se zapomíná na to, že bez této sloučeniny by nebyl na Zemi možný život v současné podobě.

Asi jste v poslední době zaznamenali alarmující články o vymírání hmyzu. Někteří lidé na to reagovali radostně, že nebudou aspoň komáři, mouchy a klíšťata, jiní právě na základě osobní zkušenosti, že totoho otravného hmyzu je v jejich okolí mnoho, vědecky potvrzenou skutečnost o globálním úbytku hmyzu popírali.

Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla.

Každý strom se počítá a může mít vliv na snížení nákladů na vytápění. Dobře navržené větrolamy mohou podle vědců snížit náklady na vytápění o 10% až 25%.