Duchovní cesta
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
SLOBODA je stav duse, takze nie SLOBODA sama, ale prekazky, ktore si sami staviame (v zmysle nasich postojov,...) su meratelne...
sloboda, ktora sa da merat totiz nie je SLOBODOU
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
"...život je vlastně docela jednoduchej..komplikujeme si ho jen tím,že na komplikovanosti sami trváme..."
presne tak.)
...clovek je vlastne tak trochu masochista:)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
I´v got the feeling,
somebody dance with me...:-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
ten psycholog ... to bylo na Klementinku
na housenku ... bylo slastné pomlasknutí - to je mi jasné, že ty nejsi psycholog...
A fakt mne to již neštve:-)))))
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
život, housenko, je jeden z nejtěžších!
diabetiku, jaký jojo-vědomí? :-)
velká svoboda to je ta nekonečná :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
jak jako velká svoboda.. velká 5 metrů.. nebo 3 kilometry a nebo 25 metrů kubických..nebo ještě větší? ..jak to chceš měřit ..existujou nějaký kriteria na měření velikosti čehokoliv?
svoboda nic nemuset je ta jediná svoboda...
tebe ani NEMUSÍ štvát neschopnost se vyjádřit.. no a co totiž... ty sama se tak posuzuješ .. co je ti do toho jak tě posuzují druzí... vykašli se na ně ... všechno si děláš ty sama .)
už jsem to tu jednou napsal - život je vlastně docela jednoduchej..komplikujeme si ho jen tím,že na komplikovanosti sami trváme...
nejsem psycholog.. jsem obyčejná kancelářská krysa v přístavu....
no jo.. je to tak.... .)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
...jojo vědomí dialektiky...:-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Tak tohle by asi napadlo každého psychologa...
A asi to kdysi byla pravda...
Ale teď jsem tím chtěla jenom říct, že mne štve má neschopnost se slovy přesně vyjádřit - pociťuji to též jako nesvobodu.
A další nesvobodou je narážení na minulost.
Chceš něco někomu říct - řekneš to - pustíš si ho do svého světa a ten člověk to pochopí úplně jinak... A právě proto, že tě zná, že má s tebou nějakou zkušesnost a na základě té zkušenosti (opět zkreslené dřívějšími zkušenostmi s někým jiným) tě stále posuzuje...
Takže to mělo být takové zamyšlení o svobodě a ani to nemuselo být o mně (i když to samozřejmě je i o mně)
Ale neodpověděla si mi na to, co je podle tebe velká svoboda...
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
....není koho kam pouštět.... to že tu vystupuje někdo bez nicku je jen naznačení toho někoho - já nejsem - ..ale to že se zapojuje a promluví,ho dostává do vlastní pasti - je - je chycenej v duálním prožívání světa stejně jako všichni ostatní tady ..i modrá housenka se nechává nachytat do pasti a zbytečně žvaní :)) ..a víte proč to směle říkám? ...když sedím se zácpou na záchodě,tak to sakramentsky prožívám :))) tak proto... ale aspoň jsem si toho vědom.
není nic takovýho jako svobodná volba - to je jen termín ..slovo.. blabla.. ona totiž volba zavání rozhodováním se na základě rozumu.. rozhodováním se mezi ano a ne ..mezi plus a mínus ...
svoboda je nic nemuset.. protože teď není vůbec nic třeba .) ..ani se rozhodovat.
přeju všem hezký víkend....
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
hranice mého světa... špatně pochopí můj svět..
aha!
Ty se zkrátka bojíš do toho "tvého" světa někoho pustit.
:-) :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
A co je to velká svoboda?
Dle mého žádná velká svoboda neexistuje.
Mám pouze svobodnou vůli vybrat si psát pod jakýmkoliv nickem (třeba i tvojim), měnit si nicky podle libosti a nebo psát bez nicku. To je má svobodná volba, ale že by to byla nějaká velká svoboda to teda ne neboť "hranice mé řeči jsou hranicemi mého světa". A když někdo mé řeči špatně pochopí, tak špatně pochopí můj svět. A já proti tomu nemohu nic dělat..:-(
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Pokud mi chce někdo dokázat, jak je mi oddán a ke mě připoután, použije nick můj, to chápu, ale psát bez nicku?
Je to opravdu tak velká svoboda?
:-) :-) :-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Dovol nám alespoň svobodně se odpoutat od nicku:-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
zajímalo by mě,
proč si za svými výlevy nestojíte a nepíšete své nicky? (nemyslím niky :-) nika svůj nick píše :-)
Myslíte, že je to součást vaší svobody?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
:)tak ma napadlo:
snaha oslobodit sa
nas robi neslobodnymi...
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
...Tak jsem ještě "přemýšlela" a "vymyslela":
Spoutáni plujem vesmírem,
svobodně rozhodně nežijem.
Svobodnou volbu máme snad
pouta s láskou přijímat
nebo s nimi bojovat.
Dokážeme je však zpřetrhat?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Když je to svobodné rozhodnutí, tak je to asi svoboda.
Já se teď půjdu svobodně prohánět říší snů ... i když to vlastně není svoboda - nutí mne k tomu moje tělo a ty sny si lítají taky jak chtějí...potvory:-)
Dobrou noc!
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
svoboda=být spoután rád?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
A vůbec, co jste všichni najednou tak posedlí svobodou, vždyť pouta jsou taky hezký:-)
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Mily bez nicku,
s radosti mohu prozradit, ze velika svoboda opravdu existuje. To co ji ale brani, je iluze svobodne vule. Pokud jednou clovek prokoukne to divadlo a pochopi, ze kazdy hraje jen svou roli a jinak vlastne ani nemuze, osvobodi se. Pak se vyrovna prijimani a davani.
Je to defakto to same jako se odevzdat. Vzdat se svobodne vule. A svet se rozzari. Najednou je tak intenzivni jako kdyz jste byli malymi detmi. Vzpominate?
Nelze to bez toho, ze by clovek sel jednou z cest. Prvni cesta je obetovani sveho zivota druhym. Tam pak dojde k odevzdani se "bohu" a
tento zpusob vymaze utrpeni pramenici ze sobectvi a egoismu.
Druha cesta je pak postupne vzdavani se tuzeb a s tim prirozene i strachu, ktere ty tuzby vyvolavaji. Kdyz se clovek opravdu zbavi vsech forem strachu a vsech tuzeb, nezbyva nez pritomnost. Minulost byla, budoucnost mozna bude, a tak clovek prozviva svuj zivot v pritomnosti beze strachu. Jako by mel byt ten den, ktery prave proziva jeho poslednim. V tu chvili opet naleza velikou svobodu.
A pak je cesta poznani. Kdyz poznate, co vas spoutava, jaka traumata si nesete, proc se chovate tak, jak se chovate. Proc se k vam druzi zachovali tak, jak se zachovali, pochopite, ze neni viny.. je to jenom jedno nedorozumeni a nikdo nemel jinou sanci, nez se zachovat tak, jak se zachoval. S timto vedomim pak teprve muzete odpustit. Opravdove odpustit.. totiz rozpoznat, ze se nedelo nic zleho, i kdyz to treba velmi bolelo. A kdyz svou karmu vycistite.. pak se deji veci.
Je take mozne vsechny cesty spojit. A to je pak cesta nejvyssi. Na ceste ke svobode vas doprovazi zkusenosti, ktere snad jedine nazvat zazraky. To kdyz se vrcite z vezeni domu, do sve prave neooddelene prapuvodni podstaty.
Stanete se nadobou klidne mysli ktera se plni bohem. A vy ho nechavate skrze sebe promlouvat, kdyz prijde ta vhodna situace. A jinak si zijete jako normalni clovek. S tim rozdilem, ze je vas svet prozaren svetlem pravdy a lasky.
A svobodna vule, kdo by plakal kvuli promarnene iluzi, ktera mu branila v Zivote?
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit
Pošli odkaz