Reklama

Duchovní cesta

Lokomotiva (Pá, 23. 3. 2007 - 17:03)

Mily bez nicku,
s radosti mohu prozradit, ze velika svoboda opravdu existuje. To co ji ale brani, je iluze svobodne vule. Pokud jednou clovek prokoukne to divadlo a pochopi, ze kazdy hraje jen svou roli a jinak vlastne ani nemuze, osvobodi se. Pak se vyrovna prijimani a davani.

Je to defakto to same jako se odevzdat. Vzdat se svobodne vule. A svet se rozzari. Najednou je tak intenzivni jako kdyz jste byli malymi detmi. Vzpominate?

Nelze to bez toho, ze by clovek sel jednou z cest. Prvni cesta je obetovani sveho zivota druhym. Tam pak dojde k odevzdani se "bohu" a
tento zpusob vymaze utrpeni pramenici ze sobectvi a egoismu.

Druha cesta je pak postupne vzdavani se tuzeb a s tim prirozene i strachu, ktere ty tuzby vyvolavaji. Kdyz se clovek opravdu zbavi vsech forem strachu a vsech tuzeb, nezbyva nez pritomnost. Minulost byla, budoucnost mozna bude, a tak clovek prozviva svuj zivot v pritomnosti beze strachu. Jako by mel byt ten den, ktery prave proziva jeho poslednim. V tu chvili opet naleza velikou svobodu.

A pak je cesta poznani. Kdyz poznate, co vas spoutava, jaka traumata si nesete, proc se chovate tak, jak se chovate. Proc se k vam druzi zachovali tak, jak se zachovali, pochopite, ze neni viny.. je to jenom jedno nedorozumeni a nikdo nemel jinou sanci, nez se zachovat tak, jak se zachoval. S timto vedomim pak teprve muzete odpustit. Opravdove odpustit.. totiz rozpoznat, ze se nedelo nic zleho, i kdyz to treba velmi bolelo. A kdyz svou karmu vycistite.. pak se deji veci.

Je take mozne vsechny cesty spojit. A to je pak cesta nejvyssi. Na ceste ke svobode vas doprovazi zkusenosti, ktere snad jedine nazvat zazraky. To kdyz se vrcite z vezeni domu, do sve prave neooddelene prapuvodni podstaty.

Stanete se nadobou klidne mysli ktera se plni bohem. A vy ho nechavate skrze sebe promlouvat, kdyz prijde ta vhodna situace. A jinak si zijete jako normalni clovek. S tim rozdilem, ze je vas svet prozaren svetlem pravdy a lasky.

A svobodna vule, kdo by plakal kvuli promarnene iluzi, ktera mu branila v Zivote?

d. (Pá, 23. 3. 2007 - 17:03)

SLOBODA je stav duse, takze nie SLOBODA sama, ale prekazky, ktore si sami staviame (v zmysle nasich postojov,...) su meratelne...
sloboda, ktora sa da merat totiz nie je SLOBODOU

d. (Pá, 23. 3. 2007 - 17:03)

"...život je vlastně docela jednoduchej..komplikujeme si ho jen tím,že na komplikovanosti sami trváme..."

presne tak.)

...clovek je vlastne tak trochu masochista:)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 16:03)

I´v got the feeling,
somebody dance with me...:-)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 16:03)

ten psycholog ... to bylo na Klementinku
na housenku ... bylo slastné pomlasknutí - to je mi jasné, že ty nejsi psycholog...

A fakt mne to již neštve:-)))))

Klementinka (Pá, 23. 3. 2007 - 16:03)

život, housenko, je jeden z nejtěžších!

diabetiku, jaký jojo-vědomí? :-)

velká svoboda to je ta nekonečná :-)

modrá housenka (Pá, 23. 3. 2007 - 16:03)

jak jako velká svoboda.. velká 5 metrů.. nebo 3 kilometry a nebo 25 metrů kubických..nebo ještě větší? ..jak to chceš měřit ..existujou nějaký kriteria na měření velikosti čehokoliv?
svoboda nic nemuset je ta jediná svoboda...
tebe ani NEMUSÍ štvát neschopnost se vyjádřit.. no a co totiž... ty sama se tak posuzuješ .. co je ti do toho jak tě posuzují druzí... vykašli se na ně ... všechno si děláš ty sama .)
už jsem to tu jednou napsal - život je vlastně docela jednoduchej..komplikujeme si ho jen tím,že na komplikovanosti sami trváme...

nejsem psycholog.. jsem obyčejná kancelářská krysa v přístavu....
no jo.. je to tak.... .)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 16:03)

...jojo vědomí dialektiky...:-)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 15:03)

Tak tohle by asi napadlo každého psychologa...
A asi to kdysi byla pravda...

Ale teď jsem tím chtěla jenom říct, že mne štve má neschopnost se slovy přesně vyjádřit - pociťuji to též jako nesvobodu.
A další nesvobodou je narážení na minulost.

Chceš něco někomu říct - řekneš to - pustíš si ho do svého světa a ten člověk to pochopí úplně jinak... A právě proto, že tě zná, že má s tebou nějakou zkušesnost a na základě té zkušenosti (opět zkreslené dřívějšími zkušenostmi s někým jiným) tě stále posuzuje...

Takže to mělo být takové zamyšlení o svobodě a ani to nemuselo být o mně (i když to samozřejmě je i o mně)

Ale neodpověděla si mi na to, co je podle tebe velká svoboda...

modrá housenka (Pá, 23. 3. 2007 - 15:03)

....není koho kam pouštět.... to že tu vystupuje někdo bez nicku je jen naznačení toho někoho - já nejsem - ..ale to že se zapojuje a promluví,ho dostává do vlastní pasti - je - je chycenej v duálním prožívání světa stejně jako všichni ostatní tady ..i modrá housenka se nechává nachytat do pasti a zbytečně žvaní :)) ..a víte proč to směle říkám? ...když sedím se zácpou na záchodě,tak to sakramentsky prožívám :))) tak proto... ale aspoň jsem si toho vědom.
není nic takovýho jako svobodná volba - to je jen termín ..slovo.. blabla.. ona totiž volba zavání rozhodováním se na základě rozumu.. rozhodováním se mezi ano a ne ..mezi plus a mínus ...
svoboda je nic nemuset.. protože teď není vůbec nic třeba .) ..ani se rozhodovat.

přeju všem hezký víkend....

Klementinka (Pá, 23. 3. 2007 - 15:03)

hranice mého světa... špatně pochopí můj svět..
aha!
Ty se zkrátka bojíš do toho "tvého" světa někoho pustit.
:-) :-)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 14:03)

A co je to velká svoboda?
Dle mého žádná velká svoboda neexistuje.
Mám pouze svobodnou vůli vybrat si psát pod jakýmkoliv nickem (třeba i tvojim), měnit si nicky podle libosti a nebo psát bez nicku. To je má svobodná volba, ale že by to byla nějaká velká svoboda to teda ne neboť "hranice mé řeči jsou hranicemi mého světa". A když někdo mé řeči špatně pochopí, tak špatně pochopí můj svět. A já proti tomu nemohu nic dělat..:-(

Klementinka (Pá, 23. 3. 2007 - 14:03)

Pokud mi chce někdo dokázat, jak je mi oddán a ke mě připoután, použije nick můj, to chápu, ale psát bez nicku?
Je to opravdu tak velká svoboda?
:-) :-) :-)

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 13:03)

Dovol nám alespoň svobodně se odpoutat od nicku:-)

Klementinka (Pá, 23. 3. 2007 - 12:03)

zajímalo by mě,
proč si za svými výlevy nestojíte a nepíšete své nicky? (nemyslím niky :-) nika svůj nick píše :-)
Myslíte, že je to součást vaší svobody?

d. (Pá, 23. 3. 2007 - 11:03)

:)tak ma napadlo:
snaha oslobodit sa
nas robi neslobodnymi...

Návštěvník (Pá, 23. 3. 2007 - 11:03)

...Tak jsem ještě "přemýšlela" a "vymyslela":

Spoutáni plujem vesmírem,
svobodně rozhodně nežijem.
Svobodnou volbu máme snad
pouta s láskou přijímat
nebo s nimi bojovat.
Dokážeme je však zpřetrhat?

Návštěvník (Čt, 22. 3. 2007 - 23:03)

Když je to svobodné rozhodnutí, tak je to asi svoboda.
Já se teď půjdu svobodně prohánět říší snů ... i když to vlastně není svoboda - nutí mne k tomu moje tělo a ty sny si lítají taky jak chtějí...potvory:-)
Dobrou noc!

nika (Čt, 22. 3. 2007 - 22:03)

svoboda=být spoután rád?

Návštěvník (Čt, 22. 3. 2007 - 22:03)

A vůbec, co jste všichni najednou tak posedlí svobodou, vždyť pouta jsou taky hezký:-)

Reklama

Přidat komentář