Reklama

Jak na HUBNUTÍ

IVANA (Po, 10. 2. 2003 - 17:02)

Adriano, zhluboka s manželem dýchejte. Na poslední chvíli zkrat ručitele, to by mě snad ani nerozlítostnilo, to by mě přímo dožralo, ať jsou důvody odmítnutí jakékoliv. To se prostě nedělá, než se slíbí něco závažného, má to být pořádně promyšleno. Moc vám držím pěsti, ať se podaří najít uspokojivé náhradní řešení. Ahoj.

Adriana (Po, 10. 2. 2003 - 17:02)

Dobrý podvečer,aspoň doufám, že lepší, než ten můj.Alence do tabulky hlásím váhu 86,5 - ani se za ten týden nehnula, mrcha :-( Jinak jsem teď v pěkným presu, počtyřech měsících lítání a vyřizování, nám den před definitivním podpisem smlouvy o úvěru odřekl ručitel svoje ručení a jsme namydlený :-( Tak teď narychlo hledáme náhradní řešení nebo náhradního ručitele a kdoví, jak to všechno dopadne. Do konce února se úvěr musí začít čerpat, jinak jsme v průšvihu. Tak si asi dovedete představit ty nervy..Někdo se tu ptal na ty skla do brýlí - já nosím zabarvovací, plastová, odlehčená s antireflexem, takže i po příspěvku pojišťovny mě přišly na šest tisíc, z toho obroučky něco přes dva. Ale když to mám mít na obličeji od rána do večera, chci aby to trochu vypadalo a bylo pohodlné..VĚRO, přílohu na pobavení pošli ke mně, dám sem pak odkaz.Držte se, holky, všechno nakonec nějak dopadne, koukám že není sranda mít děti, ani je nemít, tak aspoň ty naše pokažený těla a duše si zkusíme dát dokupy, ne?A nemaroďte - nebo se rychle uzdravujte, ať nám ten páteční sraz vyjde!

Jane (Po, 10. 2. 2003 - 17:02)

IVANKO

Věra (Po, 10. 2. 2003 - 16:02)

třetí den shledám následky, ne 43. :-))

Věra (Po, 10. 2. 2003 - 16:02)

Ahojky holky,Alenko, do tabulky 85,4. Ale váha je potvora a překvapujě mě stále a stále znovu: jeden den hřeším a druhý mám méně. Tak se držím a ejhle, mám více, Takže následky hřešení shledám nejlépe 43. den.Holky, dostala jsem krásného majla o zdravém mlsání. Přílohu mám v PC, ale neumím to sem pověsit. Můžu to někomu zaslatm aby to udělal za mě? Je to pro radost nám všem.

IVANA (Po, 10. 2. 2003 - 16:02)

Ještě dnes jednou ahoj berušky,váha 64, ale to nám moc dlouho nevydrží, že áno Ivčo. Naše tělíčko je schopný ty dvě kilča během dvou dnů dostat zase zpět i s kamarádama, že áno Ivčo. A tak to teda ne! Tady bude pořádek, pravidelnost a radost z pohybu!!! RADOST Z POHYBU !!! Taťku máme v sobotu propuštěnýho z nemocnice, zítra mu budou vytahovat ty špunty z dutin. Doma zatím zlobí jenom tím, že odmítá být v pyžamu a argumentuje tím, že už je zdravej a že v převlečené posteli v ryflích jen polehává a nezakrývá se. V nemocnici si sklepával teploměr a chtěl přinést paralen a argumentoval tím, že když bude mít horečku, nepustí ho. Paralen jsem nedonesla, ale odnesla jsem si jeho slib, že nebude s teplotou šidit. Paralen mu sehnal známej, se kterým chodí na ryby a v nemocnici má na starosti údržbu vzduchotechniky a náááhodou se tam potkali. To mně ovšem drahoušek prozradil, až jsem mu na něj přišla při vybalování věcí doma. Zatím váhám, jestli mám doma udatu (udatný muž jdoucí za svým cílem bez ohledu na bolest a zdravotní komplikace), nebo nezodpovědnýho mezka. Varianta B bude asi pravdivější. Když mu přišívali ledvinu a nesměl pít, kradl spícímu sousedovi ze společnýho stolku čaj. A protože neměl sílu a pobryndal si polštář, tvrdil sestřičce, že je tak upocenej. Argument?! - měl žízeň!Alenko, šup na sešítek nebo budeš pořád naříkat, pak brečet a nakonec kvílet!!! Ty totiž ty kila dokážeš pokořit. Moc pěkně ti to šlo, tak proč oddalovat ty chvíle blaha až to zase půjde dolů. A taky se mě moc líbilo jak ses pletla a už se těším až paní učitelka matematiky bude za pár týdnů psát "hurá dnes ráno 100,5 kg" a my si spokojeně pokýveme hlavou a současně přeložíme "ano ano, Alenka už má 90 a půl kila, jde jí to holce jedné šikovné". Babčo vidíš, pomaloučku - polehoučku - nenechat se vyprokovat váhou línou rychle reagovat (je to jenom kus čehosi s čísílkama tak se nenech vytočit tím, že se třeba hýbne i nahoru) - vydržet!!!Miluško, praskat se nebude, bude se hubnout! Kurnik šopa už! Holka velká, chytrá a furt si nedá říct. Adame, dle mého názoru moudrá slova moudrého pana doktora. Když nepomůže poctivá snaha pokořit nepřítele, ať už je to váha nebo cokoliv jiného, je vítězství naučit se s ním žít. Dík. Martino, uzdrav se. Nespěchej do práce, když se ti uleví. DOLÉČIT NUTNÉ. Odpočívej, vylež se, všechno bude v pořádku, ale nesmíš to uspěchat. Ať se ti brzo udělá líp.Danuško, nezhubneš protože to kafe sladíš! Takže jen voda! No jenže to by pak mohlo dopadnout blbě. Tudíž odvolávám. Ráda, hodně, s chutí a rychle můžeš pracovat. Ne jíst. A suchej chleba, co je to za jídlo? Instatntní kaše ti taky moc nedá. Podle toho, co píšeš, tak přes den skoro nic nejíš. Hezky poctivě popiš klasickej jídelníček. Co vitamíny, minerály a ostatní důležitosti? Pořád čtu jen chleba a cottgate (nebo jak se to píše). To určitě není všechno. Tak schválně, co - kdy - kolik papáš? A poctivě, nešidit! Já chci taky zhubnout, pokud se ale budeme cpát "běžně" (pokud je tvoje běžně podobné mému běžně) tak jsme zbytečně vyhodily 146,- Kč za Ginsetu a nebudeme ani mladý, ani štíhlý ani zdravý. Od zítřka chroustám s tebou, jsem rozhodnutá s váhou pohnout, věřím, že nastartuju, věř taky!Holčičky pa.

Sylva (Po, 10. 2. 2003 - 15:02)

Ahojda holčiny při pondělku, po svačince. ALENO - do tabulky hlásím stagnujících 70 vlivem mých dní, ale také přibývajícího měsíce, který finišuje v sobotu (takže hurááá!!!) - no na něco se vymluvit musím. Jinak souhlasím s výchovnou metodou - praktikuju léta, samozřejmě přímo úměrně věku, ale zatím (ťuk, ťuk, ťuk) s 15letou dcerou bezva vztah. Babula by asi řekla: Ohybaj ma mamko, pokia? som ja Janko, keď ja budem Jano, neohneš ma mamo. Nejvyšší pocta pro nás, jako rodiče, byla, když tohoto Silvestra slavili s kamarády u nás doma. Anebo třeba to, že s námi ještě jezdí na dovolenou. Já už jsem s našima nejezdila od 14.Neb já jsem byla "výkvět". Utekla jsem z "chemičárny" v polovině 4 ročníku. Maturitu na obchodce jsem pak dálkově dodělávala po 30. Dodnes slyším jak mamka říká: "Jó holka, chceš-li vědět, jestli kamna pálí, musíš si na ně sáhnout sama, nikdo jiný to za tebe neudělá." Blbost to byla veliká, ale zkušenost taky a dneska jsem vzorňucha vzorná, a taky mamina, která doufá, že ji to dcera neoplatí. Zatím se k tomu neschyluje, ale já byla fakt docela jiná, než moje holka. Jsem z rozvedeného, nepodařeného manželství a byl to pro mě odstrašující příklad. To když jsem začala v tomhle směru rozum brát, tak jsem si říkala - tak takhle tedy ne!Pro mě z toho vždy vyjde, že všechno zlé je k něčemu dobré, a že život (osud, pánbůh) nám přichystá jen to, co jsme schopni unést. Zatím ahojda krásný zbyteček pracovního dne.

Dana (Po, 10. 2. 2003 - 14:02)

Pozdě, ale přece. Moc práce. Slunce žádný, šedivo.Martino, honem do postýlky, kopu antibiotik, čaj, přikrejt a nechat se obskakovat. Jak budeš zdravá, hned se ozvi.To se holt nemá, přecházet virozy, to jsme my ženský.Miluško, nepraskej, vydrž do srazu, máš ještě 4 dny na shození aspoň kilečka. To říká ta pravá, viď!Adam to napsal zajímavě, člověk se ale nerad vzdává myšlenky, že to přece MUSÍ jít sundat. I když umění naučit se žít s vlastním těžkotonážním tělem musí bejt taky dřina. Myslím na všechny, které mají trápení s ratolestmi, kam se hrabe trápení s tloušťkou. Ale oboje dohromady, to už je záhul. Pak nezbývá, než si do omrzení opakovat HLAVNĚ, KDYŽ JSME ZDRAVÍ. Je to taková berlička už obehraná, ale je to fakt a člověk si musí znova a znova říkat. Ale ty slzy a večerní myšlenky, ty nás asi s tou nepřestřihnutelnou pupeční šňůrou budou pronásledovat celej život. Jinak doufám, že se všichni nemocní do pátku uzdraví a zdraví neonemocní. Jinak víkend ve znamení prádla,mytí podlah, luxování, vaření, v sobotu jsem se courla Prahou s tou mou nešťastnicí, prostě taková normální sobota a neděle jedné maminy.Hanko, nesmutni, mám takovou smutnou děvečku doma, čas to všechno zahojí, i když to teď zní jako fráze. Čas a práce. Popřípadě nová láska, to by bylo úplně nej.Kde je Babula? Že ona zase někde s mignonetkama? Ale ona odolá, to jen já při tomhle slově slintám, Pavlov by měl radost.Januško, taky mám takové všespalující kolegyně, které po obědě nemůžou bejt bez pár dortíků, zmrzliny a kafe se šlehačkou a jsou jak luntíci. To jsou ty nejhorší, co po porodu ještě zhubly padne-li na ně sebemenší stres, hned si zužujou džíny. Zatímco já: stres=dlabanec. Takový ty myšlenky, když už z toho života mám prd, tak co bych se aspoň nenažrala. To je ta nevýhoda člověka, kterej jí rád a hodně, rychle a s chutí.Dneska zatím vzorná, půl krajíčku suchého chleba k snídani, voda, kafe, bramborová instatní kaše, voda, kafe. Hergot, podaří-li se mi nechat si jen vodu a kafe, tak třeba zhubnu, vždyť vězňové v hladomorně taky hned neumřeli a prd se starali o to, jestli se jim tukové buňky na svobodě znova nalijou sádlíčkem. Žvaním, jdu pracovat a myslet na vás všechny, jak bojujete.Zatím, Dana

Marketa (Po, 10. 2. 2003 - 14:02)

Před chvílí na mě na této stránce koukla raklama na knížku od L.Kořínkové na sladkosti po kterých se netloustne.Neviděli jste ji někdo v knihkupectví?A nevíte o které pamlsky jde :-))

Míla (Po, 10. 2. 2003 - 14:02)

To jsou asi jarní prázdniny, né??MARTINO - hajat,hajat,léčit,léčit!!!!

Januška (Po, 10. 2. 2003 - 14:02)

Martino, koukej se vyležet v teple a být v klidu, zápal plic není žádná sranda. Mladší ho měl v pěti letech a byl s tím dva týdny v nemocnici. Já když slyším zápal plic tak mám husí kůži. Ještě vám musím něco říct, teď jsem šla po chodbě a potkala jednu paní od nás. Váhu tak 40 kg i s postelí a opět jedla, ne jedla, žrala. Tři ovocné dorty jako zákusek po obědě, a to říkala, že před tím měla pohárek se šlehačkou a špičku. Je to nespravedlivý, proč je to takhle zařízený, někdo žere jak prokopnutej a nepřibere, a proč já musím být taková. Bere mi to dneska o to víc, že nemůžu vůbec nic. Tak už naposled, jdu domů. J.

Januška (Po, 10. 2. 2003 - 13:02)

ALENO, vím, že máš pravdu s tím ječením, ale ono to někdy přijde samo. Já se úplně nenávidím ze to, že někdy se přistihnu, že si na těch mých bobečkách vylívám vztek. Je to obraz toho, co je ve mě, někdy mě vytočí maličkost a někdy jsem nad věcí. Já vím, že oba mají rádi, když s nima jednám jako s velkými, mají rádi chválu a uznávání jich samých, pak jsou schopni a ochotni udělat všechno, co po nich chci, ale ono to pořád nejde. Představte si, že vlezu v sobotu na váhu po týdnu honění na rotopedu a na AE, a ona ukáže víc než před týdnem. Já vím, že kluci za to nemůžou, ale zkazí mi to náladu a pak stačí právě ta blbost, která mi vytočí. Budu se muset nad sebou zamyslet, protože i moje mami mi říká - buď ráda, že je máš, až odejdou bude ti smutno. Dneska jsem naladěná dobře, pitňák držím, tak dneska bude pohoda, aspoň doufám. Za chvíli jdu domů, tak se mějte krásně. J.

Martina (Po, 10. 2. 2003 - 13:02)

holky krátce jdu donů mám zápal plic. martina

Míla (Po, 10. 2. 2003 - 12:02)

90 - odulózo - až prasknu,to bude smradu.Míla

Petra (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

Ahojky vsem,jenom na skok, vaha 92,4 tedy o 10dkg min nez posledne, to je pokrok, ze? Ale je fakt, ze jsem polevila ve cviceni, tak ted se do toho zase dam. Devcata, ktera neznate aquaerobik, jdete do toho, byla jsem s 26 roky nejmladsi ve skupine asi 20 zen, vetsina byla ve strednim veku a taky par duchodkyn to zvladalo velmi dobre! Neni duvod se stydet, pod vodou neni nic videt:-)) A vydej energie 3-5x vice nez obyc AE na sousi. Opravdu je to zabava, ani vam neprijde, ze cvicite, takze nebojte se!Petra

adam (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

Uklidním Tě. Je mi 33, měřím 180cm a vážím 120kg. S vahou se pokouším něco dělat od 18let, kdy jsem překročil 100kg a to i s dohledem lékařů. Mohu říct že všudyspásné pokyny o všemožných dietách, provázených změnou životosprávy a zvýšením pohybové aktivity u mě mají efekt v prvním měsíci. To zhubnu tak 5kg, abych v zápětí dostal váhu (aniž bych dietu a pohyb ukončil) zpět. Týdenní pochodové dávky až 50km, pravidelné plavání a redukce jídla, způsobili jedině vředy. Nejvíc pro mě asi udělal jeden lékařm který mi po roce společného úsilí řekl "kašlete na to. A místo, abyste s obezitou bojoval, tak s ní žijte. U někoho se s tím nedá nic dělat"Mohu radit i dalším. Dens mi jde o to, abych nepřibíral a fyzicky zvládal své tělo.

Marketa (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

Dobré skoropoledne, Víkend v pohodě, akorát nahlásím váhu až zítra, protože přišel fernet, tak snad to zítra bude lepší. To je vždycky hrůza vidět na váze zpět ty čísla, co se tak pracně měnily v nižší :-)hezký den

Babča Helena (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

Ahoj kočenky, tak se hlásím po víkendu. Váha stejná, i když v pátek i sobotu bylo 106, dnes ale zase 107. S jídlem to nebylo zase tak zoufalý, alespoň jsem myslela. Rotopádila jsem v sobotu ráno 35 a v neděli večer 45 min. Docela to šlo. Soňo, proto tady jsme. Přečteme a hned se nám zdá, že to hubnutí prostě půjde, když ne líp, tak určitě to musí jít...konečně....Hanko, co bolí to přebolí. A obzvlášť, když jsi to už cítila předem. Užij si zaslouženého volna. Ve škole jsi opravdu dobrá, nepochopím, jak to takhle vůbec někdo může zvládnout.Vidím, že dětičky jsou opravdu RADOST, RADOST, RADOST!!!U nás se říká něco obdobnýho, co napsala Pepča. Malý děti šlapou po klíně, velký po srdci.Tak to berušky vydržte!!Nemáte to fakt jednoduchý.Každá, která to zatím nepociťujeme, máme určitě malou dušičku a přejeme si, a třeba nevěříci se i modlíme, ať nás takový starosti nepotkají.Však Babula vám určitě pofouká ty pošlapaný srdíčka. Zatím se mějte, jdu pracovat, pořád je tady nějak rušno, není klídek na čtení ani psaní.Babča H.

boubelka (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

Alenko, do tabulky hlásím 61,5kg, byla jsem na horách a pořád se něco mlsalo a vařilo a ochutnávalo a váha hned naskočila - potvora.

Alena (Po, 10. 2. 2003 - 11:02)

JANUŠKO, zkus to ještě vylepšit a neječet :-). Mám vyzkoušeno, že zhruba od těch 17 nejlíp zabírá jednání jako se sobě rovným. "Jsi dospělý, tak s tebou budu jednat a očekávám, že ty se tak budeš chovat". Což v praxi např. obnáší, že dospělý ví, že má sám oznámit kam jde, kdy přijde (a pro mě jako matku to znamená, že už se neočekává můj souhlas, jen se bere tento fakt na vědomí), nebo že si sám hlídá známky, docházku ... (a pokud já kontroluji, tak tajně, neboť přece očekávám, že mi vše sám pravdivě sděluje) ... skorodospělák je žádán o názor při řešení rodinných událostí, je mu nasloucháno bez rodičovských komentářů a velmi se osvědčuje nešetřit obdivem a úžasem, když něco podnětného občas vyplodí :-)). K němu se teď staří a zaostalí rodiče obracejí s dotazy a žádostmi o pomoc :-) a on se postupně před našima očima mění z té závislé role dítěte na budoucí hlavu své rodiny :-).Teď jen doufám, že mi můj systém bude vycházet i nadále :-))Alena

Reklama

Přidat komentář