Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Bude-li Donald Trump zvolen novým americkým prezidentem, je jistá naděje, že jako vrcholný představitel federální moci (!) nařídí federální popravu (!!) Džochara Carnajeva. V případě Clintonové je to pravděpodobné daleko méně. Přejme si nejen, aby americký lid zvolil Donalda Trumpa, nejen, aby Trump následně z titulu své prezidentské funkce schválil Džocharovu popravu, ale i to, aby byla ještě předtím na federální úrovni znovuzavedena poprava na elektrickém křesle!

V páteční příloze Lidových novin je skvělý článek o Olze. Výborné shrnutí případu s pár novými informacemi a úvahami, žádné fabulace. V tištěné formě (kromě knihy, samozřejmě) jsem nic lepšího nečetla.

No zrovna v posledním čísle časopisu Týden je pár lživých informací ohledně případu, takže nedoporučuji ke čtení. Např. to, že místo Olgy měl problémy s vyvrcholením Mirek, že byla Olga heterosexuální, a v neposlední řadě údajně reálná poprava z Hrabalovy povídky.

Pán Bůh jí odpust.

Berlinale tleskalo českému filmu Já, Olga Hepnarova-Titulní postavu hraje polská herečka Michalina Olszańska.FOTO: Bontonfilm 12.2. 10:45 Zcela zaplněné tři sály berlínského multiplexu Cinemax odměnily ve čtvrtek večer potleskem mrazivě působivý černobílý film českých scenáristů a režisérů Tomáše Weinreba a Petra Kazdy Já, Olga Hepnarová, který zahajoval prestižní sekci Panorama na právě probíhajícím filmovém festivalu Berlinale.Příběh mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta, na zastávce tramvaje v Praze doslova projela čekajícími lidmi a osm z nich zabila, upoutal pozornost jak autorským pohledem na tuto tragickou událost, tak jejím zpracováním.Po poslední projekci se v téměř hodinové půlnoční besedě zajímalo publikum především o míru autenticity příběhu. „Respektovali jsme všechna dostupná fakta, nic jsme si nevymýšleli. Fabulovali jsme jen v situacích, jimiž jsme chtěli vyjádřit osobní postoj k této tragédii i řekl Weinrab jeden z reziseru.V nákladním autě projela Olga Hepnarová čekajícími lidmi.FOTO: BontonfilmJeden z diváků se ptal i na to, proč se film odehrává v sedmdesátých letech, když je dodnes aktuální, proč nepřenesli děj do současnosti. „Tehdy se to stalo, nechtěli jsme nic měnit, i když tento - dnes bychom řekli teroristický - čin měl výhradně osobní, nikoliv společenské nebo politické důvody. A právě jeho aktuálnost byla hlavním hnacím motorem k natočení filmu,“ odpověděli tvůrci.Titulní postavu hraje polská herečka Michalina Olszańska. „Chtěli jsme někoho, kdo bude Olze Hepnarové podobný a bude to pro naše diváky neznámá tvář. U Michaliny bylo jasné, že splňuje obojí, a tak se právě její účast stala klíčovým momentem pro natočení filmu,“ řekl Petr Kazda a Olszańska dodala, že to byla nejzajímavější zkušenost v její dosavadní práci 'dodala s úsměvem a Marika Šoposká, která hraje sexuální partnerku lesbičky Hepnarové, s ní vřele souhlasila.Film se bude na Berlinale ještě hrát, tvůrci mají naplánovánu řadu rozhovorů pro mezinárodní média a už nyní pozvání na další festivaly. Česká premiéra bude 23. března.

...Info o/takze probehla premiera filmu O.H. + zde dalsi infa o Cz premiere pro ty co nemaji facebook. POZOR Uz v Breznu Cz premiera-link- http://www.rozhlas.cz/zpravy/film/_zprava/udelala-jsem-to-schvalne-berlinale-uvadi-film-o-popravene-vrazedkyni-hepnarove--1583246

Sama sice dlouho žít nechtěla, ale pro krapet pozornosti od policajtů, psychiatrů, právníků i politiků, o zraněných a pozůstalých po těch osmi zabitých ani nemluvě, pro tenhle krapet veřejné pozornosti ještě před svou vlastní smrtí byla OH ochotna zajít opravdu dost daleko.

To máte pravdu. Důležité...Ano, ano. Nekdy musi clovek opravdu obetovat zivot, aby ho moc (aspon na chvilku) poslouchala. Pripomina mi to trochu ty stare japonske ubozaky z vesnic, ktere byly podrobeny krutemu bezpravi a vykoristovani ze strany ruznych spravcu, safaru a rychtaru ve sluzbach feudalniho pana.Pokud byl ten safarsky utlak uz k nevydrzeni, nakonec se vzdycky nekdo z vesnice obetoval, a sel si stezovat k panovi. Podobna stiznost se vzdycky proverovala. Melo to ovsem jeden hacek: ze vseho nejdriv totiz pan utal stezovateli hlavu za trest za neopravnene osloveni predstavitele daleko vyssiho stavu.U Hepnarove to bylo konec koncu podobne - musela si napred zadelat na trest smrti, aby se organy moci vubec uracily na chvilku vazne poslouchat jeji vyznani nenavisti vuci lidstvu...

Den najeti, 10. cervenec...To máte pravdu. Důležité je ale i to, že po svém najetí získala Olga i příležitost před orgány veřejné moci artikulovat svoji nenávist k lidstvu. Dokud nikoho nezabila, nikdo ji neposlouchal. Po svém najetí udělala na orgány naopak takový dojem, že musela v krátké době několikrát odpovídat na ty samé otázky.

Den najeti, 10. cervenec 1973, byl dnem triumfu Olgy Hepnarove nad spolecnosti. Byl to urcite nejstastnejsi den jejiho zivota. Jeji nalada byla pri prvnim vyslechu opravdu slavnostni a povznesena - proto i ta otazka policisty "proc se usmivate?" a nasledna odpoved "myslim, ze se neusmivam". Svuj historicky a krvavy akt - ze sveho pohledu jiste naprosto opravnene - nenavisti vuci spolecnosti Hepnarova jiste reflektovala i filosoficky jako akt velike moudrosti.

Deserte, deserte!

Neexistuje "společnost...> OH velice stála o přijetí ostatními lidmi, bohužel rodinné prostředí, sexuální orientace a další nešťastné okolnosti ji neumožnily se ve společnosti adaptovat a "fungovat v zařazenosti". OH opravdu do jiste miry stala o to zapadnout. Vseho vsak jen do casu. Nakonec dospela k zaveru, ze spolecnost s ni neni schopna interagovat zpusobem, ktery by ji prinesl nalezitou gratifikaci. Vadil ji jak spolecensky nezajem o jeji osobu, tak i ruzne formy pro ni nezadouciho zajmu (vysmech, kritika, problemy s policii a soudy, ale napriklad i pokusy o intimni sblizeni ze strany Miroslava Davida).Frustrace ze spolecnosti Hepnarovou dovedla k rozhodnuti predcasne ukoncit svuj zivot. Poprava byla jen zvolenou formou tohoto ukonceni, najeti do lidi pak byl pro Hepnarovou jen predsmrtny zazitkovy desert. Pokud bychom chteli hovorit o prvcich detinskosti v najeti Olgy Hepnarove, asi by bylo zahodno se zamerit predevsim na zpusob, jakym OH toto najeti zduvodnovala ve svych dopisech redakcim. Ve svem jadru je vsak hepnarovske najeti cinem dospele, individualisticke, asocialne vyzrale mlade zeny.

Neexistuje "společnost...> Neexistuje "společnost o sobě" a člověk, stojící mimo společnost, který se k ní vztahuje. Každý z nás je společenský tvor, který je součástí společnosti.Clovek je vsak nejen spolecensky tvor a soucast spolecnosti, ale tez individuum, jehoz zajmy a potreby mohou byt odlisne od zajmu jeho rodiny, zamestnavatele, jakekoli jine instituce, socio-ekonomicke tridy, statu, naroda, ci lidstva jako celku.Nekdy je individualni lidsky zivot pro urcity segment spolecnosti (napriklad ozbrojene sily ve valce nebo pri zivelni pohrome) zalezitosti jednorazoveho nasazeni, jindy je individuum naopak statem, ruznymi jeho institucemi, nebo urcitymi jinymi individuy, nuceno zit i proti sve vuli.Popirat samotnou moznost rozporu zajmu mezi jedincem a spolecnosti s poukazem na to, ze clovek je pouze spolecenskym tvorem, a nikoli tez od spolecnosti odlisnym individuem se specifickymi individualnimi zajmy, je proto neadekvatni.Lide, kteri nenavidi spolecnost, a sami nemaji zajem zit, citi celkem logicky antisocialni uspokojeni, pokud se jim pred jejich vlastni smrti podari zpusobit smrt ci utrpeni nekomu jinemu. Neprikladaji-li zadnou hodnotu svemu vlastnimu zivotu, nemaji duvod prisuzovat jakoukoli pozitivni hodnotu ani jakymkoli jinym lidem nebo lidstvu jako celku. Pokud by meli k dispozici napriklad superucinne zbrane hromadneho niceni, mnozi by jiste nevahali pred svoji vlastni smrti znicit i veskery jiny zivot na teto planete.

To je tvoje interpretace. Na...Neexistuje "společnost o sobě" a člověk, stojící mimo společnost, který se k ní vztahuje. Každý z nás je společenský tvor, který je součástí společnosti.OH velice stála o přijetí ostatními lidmi, bohužel rodinné prostředí, sexuální orientace a další nešťastné okolnosti ji neumožnily se ve společnosti adaptovat a "fungovat v zařazenosti". OH silně prožívala celou řadu drobných skutečných i domnělých křivd, z nichž mnohé zřejmě plynuly z toho, že o sobě měla určité mínění odvozené od toho, že se narodila do lékařské rodiny, a přitom se musela pohybovat v převážně mužském prostředí manuálně pracujících, které k ní často přistupovalo s posměchem.OH se snažila vyhledat odbornou pomoc, byla však odmítnuta. Její zoufalý čin je podle mého názoru pokusem o komunikaci se společností učiněným člověkem, který komunikace na jiné úrovni už nebyl schopen. Přirovnal bych ho k jednání dítěte, které, když má dojem, že mu někdo ukřivdil, napadne svého rodiče, který je podle jeho dětského názoru zodpovědný za to, že svět není dokonalý.

To je tvoje interpretace. Na věc se ale dá nazírat i jinak. Společnost nás od malička učí, že náš hněv a nenávist jsou nízké, ubohé, nekonstruktivní city, a že je naší povinností je všemožně potlačovat, bagatelizovat, nechat vyprchávat skrze nějaké společensky užitečné aktivity, ale v žádném případě jim nedat takový průchod, který by znamenal utrpení či smrt pro jiné lidi. Hepnarová však viděla ve své nenávisti ke společnosti naopak hodnotný cit, kterému stojí za to dát destruktivní průchod, a to třeba i za cenu ztráty vlastního života. Viděla to zkrátka tak, že si společnost bohatě zasluhuje, aby ji poškodila usmrcením či zmrzačením většího počtu lidí, a to i navzdory tomu, že si společnost skrze svoje vlastní pravidla naopak vymiňuje právo na nedotknutelnost.

Emanuel, to jsou klišé a fráze jak vystřižené z Havla. Je potřeba dokazovat svou pravdu zabitím několika lidí?

Elle a préféré la vérité...Franština je to sice strašná, ale idea je opravdu francouzsky brilantní: Hepnarová dala přednost pravdě nenávisti a smrti před lží morálky a života.

Elle a préféré la vérité de la haine et de la mort au mensonge de la morale et de la vie.

Pokud by Gustav Husak vystupoval v opere o Olze Hepnarove, lze si predstavit, ze by jeho miniarie nesla nazev "Švestko, něsmíš zverejnit informáci o poprave Hepnarové". Tim Svestkou by pochopitelne byl Oldrich Svestka, sefredaktor Rudeho prava.Aby byla navozena atmosfera UV KSC, v pozadi by se neprijemne mihnula silueta dnes jiz zapomenuteho slovenskeho aparatnika Miloslava Hruskovice, a divaci by na zlomek vteriny zahledli i ksicht severomoravskeho krajskeho tajemnika Miroslava Mamuly, ktery v dane dobe nutil obcany Severomoravskeho kraje k mimoradnym pracovnim sobotam.

Chichi to jsou konspirace,až...Spousta zivotnich zkusenosti, mimo jine i s komunistickym rezimem.