Cinkali byste znovu klíčema?

Všechna tato tři obrovská ruská ložiska minerálů REE mají tu výhodu, že se nacházejí na lidupustých územích, a ekologické následky jejich těžby, tak nebudou tak drastické, jako bude těžba jinde na světě. A ložisko Lovozero má navíc tu výhodu, že prý obsahuje všechny minerály REE pohromadě. (Pro srovnání – největší ložisko  USA v Round Top v Texasu obsahuje pouze 130 000 tun REE, a je tedy 100 krát méně než Lovozero, a je v něm jen 16 minerálů REE, tedy ne všechny.) Navíc Rusové vlastní své vlastní technologie na rafinaci minerálů REE do průmyslové podoby. Tyto ruské technologie rafinací minerálů REE sice nejsou tak kvalitní jako čínské, ale jsou určitě lepší, než takřka žádné technologie západní. 

https://1url.cz/WJ9tJ 

Shrňme si to:

Evropská socialistická unie dlouhodobě bezhlavě a idiotsky podporovala americkou politiku, vedenou snahou srazit Rusko na kolena a vydrancovat jeho nerostné zásoby.

Plán nevyšel, amíci se zcela pragmaticky hodlají k těmto zásobám dostat nikoliv rabováním, nýbrž obchodem a spoluprací s Ruskem.

Evropská socialistická Unie získala pokles životní úrovně, směřuje ke kolabující ekonomice, samozřejmě nejen v důsledku protiruské politiky, ale i díky zrůdnosti v podobě grýndýlu.

Evropská socialistická Unie získala obrovské, raketově rostoucí dluhy, které podle válkychtivé pakáže nadále porostou, pokud nezvítězí zdravý rozum. Šance je však zatím nepatrná, ale naděje umírá poslední, říkává se.

Ohledně grýndýlu se však již náznaky zdravého rozumu začínají objevovat.

Co bylo ještě nedávno naprosté tabu, již tabu není:

Evropa chce těžit víc. A proto změní pravidla hry

Brusel se rozhodl pro krok, který ještě před pár lety zněl jako science fiction. Evropská unie hodlá uvolnit environmentální předpisy, aby umožnila více těžby na vlastním území. Plán RESourceEU má jasný cíl – zbavit se závislosti na Číně v dodávkách kritických surovin. 

Cesta k tomu ale vede přes revizi vodních zákonů, zrychlení povolování dolů a zmírnění pravidel pro nebezpečné chemikálie. 

Zelený kontinent se ocitá v paradoxu: aby mohl stavět větrníky a baterie pro elektromobily, musí nejdřív povolit víc kopání.

Když se strategie střetne s realitou

„Musíme přezkoumat a také revidovat rámec,“ prohlásila komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Mluví o Rámcové směrnici o vodách, hlavním evropském zákonu na ochranu vodních zdrojů. Právě tento předpis patří mezi hlavní překážky, proč v Evropě vzniká tak málo nových dolů. Povolovací procesy trvají roky, nejistota je vysoká a investoři raději hledají příležitosti jinde.

Evropská komise proto přijde začátkem příštího roku s „jasnými pokyny“ k vodním zákonům. Do první poloviny roku 2026 pak chce celý rámec revidovat. Podobně má dopadnout i nařízení REACH, které reguluje používání nebezpečných chemikálií – pro těžbu by mohla platit speciální pravidla. Jak se to má dohromady s příslibem „nejvyšší úrovně ochrany pracovníků, zdraví a životního prostředí“? Přinejmenším obtížně.

Čína jako motivace

Brusel se nachází ve svízelné pozici. Evropa je dnes téměř stoprocentně závislá na dovozu minerálů jako lithium, kobalt nebo vzácné zeminy – všechny klíčové pro baterie, solární panely či obranné technologie. Většina z nich pochází právě z Číny nebo zemí, kde má Peking dominantní vliv.

https://1url.cz/NJ9tH 

„Jsme sevřeni mezi Čínou a USA a musíme něco udělat,“ přiznala Roswall. Komisař pro průmysl Stéphane Séjourné to formuloval ještě ostřeji: „Žádné suroviny, které přijdou do EU, by neměly opustit Unii.“ Brusel proto chce nejen víc těžit, ale také víc recyklovat – plán počítá s omezením vývozu cenného odpadu obsahujícího kritické suroviny.

Akt o kritických surovinách stanovuje ambiciózní cíle: do roku 2030 má EU získávat 10 % své roční spotřeby strategických surovin z vlastní těžby, 40 % ze zpracování v unii a 25 % z recyklace. Komise už schválila první seznam 47 strategických projektů ve 13 členských státech. Mezi nimi jsou i dva české – těžba lithia na Cínovci a recyklace manganu z odkališť ve Chvaleticích.

Zelená versus konkurenceschopnost

Od začátku druhého funkčního období Ursuly von der Leyenové se Evropská komise vrhla do série „zjednodušovacích balíčků“. Postupně uvolňuje požadavky na přechodové plány firem, environmentální normy pro zemědělce i omezení používání chemikálií. Tlak byznysu na snížení regulatorní zátěže je enormní – firmy argumentují, že evropská pravidla je dusí v konkurenci s Amerikou a Asií.

Evropská komise má představit další „environmentální omnibus“ – balíček, který má zjednodušit nebo osekat kusy evropského environmentálního práva, i když se objevují signály o možném zpoždění. Jednou z komponent bude zefektivnění environmentálních posouzení pro projekty „převažujícího veřejného zájmu“ – elektrické sítě, datová centra, projekty oběhového hospodářství. Několik průmyslových skupin tlačí na to, aby do balíčku spadl i nedávno schválený zákon o obnově přírody.

https://1url.cz/NJ9tH 

Co z toho plyne pro nás?

Pro Česko má celá věc zásadní relevanci. Dva projekty na našem území získaly status strategických, což znamená zrychlené povolovací procesy a politickou podporu z Bruselu. Lithium na Cínovci je přitom kontroverzní téma – kritici připomínají historicky špatné zkušenosti s těžbou v regionu a obavy z dopadu na krajinu i vodu.

Evropa se ale rozhodla, že bez vlastních surovin to nepůjde. 

https://1url.cz/NJ9tH 

„Drill, baby, drill“: evropské státy obnovují těžbu, vysoké ceny energií lámou odpor proti fosilním palivům

Starý kontinent dohnaly vlastní energetické ideály. Vysoké ceny a rostoucí závislost na americkém LNG nutí vlády přehodnotit dlouholetý odpor k fosilním palivům.

Evropa se po letech klimatických závazků a politických prohlášení vrací zpět k ropě a zemnímu plynu. Důvod je prostý: ceny energií jsou stále vysoké, dovoz je rekordně drahý a kontinent je stále více závislý na americkém LNG. 

Rozhodnutí přichází jen dva roky po energetickém šoku, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu. EU si tehdy uvědomila, že její domácí produkce pokrývá jen 15 procent spotřeby plynu, zatímco ještě v 90. letech to bylo kolem 50 procent.

Většinu dovozu nyní pokrývá americký LNG, který bude podle analytiků tvořit 70 procent evropského trhu v letech 2026–2029. Evropské státy se však snaží tuto jednostrannou závislost zmírnit.

EU jako energetická kolonie

Je to o to paradoxnější, že letos EU a USA podepsaly obchodní dohodu, podle níž se má Evropa zavázat k nákupu americké energie v hodnotě 250 miliard dolarů ročně po dobu tří let.

Celkem jde o závazek 750 miliard, který by podle analytiků vyžadoval, aby až 70 procent energetického importu EU pocházelo z USA – stav, který mnozí označují za strategicky neudržitelný.

Návrat k domácím zdrojům se však střetává s klimatickými sliby. EU i Británie chtějí být do roku 2050 uhlíkově neutrální a snížit emise do roku 2040 o 90 procent. Instituce jako IEEFA upozorňují, že další investice do plynu tyto cíle ohrožují.

https://1url.cz/hJ9t2 

 

Evropa však čelí reálné krizové matematice: plyn bude potřeba ještě desítky let, dovoz LNG je drahý a nestabilní a závislost na jednom dodavateli je strategické riziko. Kontinent proto lavíruje mezi dvěma tlaky – klimatem a bezpečností.

Do toho USA zvyšují exporty LNG na nové rekordy a budují další terminály, které mohou jejich podíl na evropském trhu ještě prohloubit, podotýká Oilprice.com.

Výsledkem je energetická schizofrenie, která bude formovat budoucí dekády: snaha o klimatickou neutralitu na papíře, ale zároveň akutní návrat k vrtům, které mají Evropu ochránit před dalším cenovým šokem. Energetická realita tak znovu přepisuje politické plány.

https://1url.cz/hJ9t2 


Nikoliv poprvé tedy uvádím:

Dokud Evropská socialistická unie odebírala levné a spolehlivě dodávané ruské suroviny, bohatla a prosperovala. 

Údajná závislost na Rusku byla nahrazena závislostí skutečnou, závislostí na USA s velmi nevyzpytatelným prezidentem.

Tak to prostě je. 

 

Evropa se propadá do závislosti na americkém LNG, Asie z pasti chytře uniká

Slabé zásoby, ztráta ruského plynu a politické odmítnutí uhlí tlačí kontinent do ještě větší závislosti na LNG ze Spojených států – bez ohledu na jeho cenu.

Asijské dovozy LNG letos podle dat Kpler klesnou na zhruba 276 milionů tun, což je pokles oproti loňským 287,8 milionu tun. Jde o první roční propad od roku 2022.

Ačkoliv listopad i prosinec vykazují silná čísla, vysoké spotové ceny dál odrazují část odběratelů – a přesměrovávají pozornost k levnějším zdrojům energie.

V Číně navíc rychle roste domácí produkce plynu i objemy z ruských plynovodů, což snižuje potřebu drahého LNG, objasňuje specializovaný web Oilprice.com.

https://1url.cz/YJ9tq 

Zatímco Asie brzdí, Evropa naopak zrychluje. Kontinent letos znovu míří k importu přes 123 milionů tun LNG, tedy k úrovni z rekordních let 2022 a 2023.

Důvod je jednoduchý: evropské zásobníky jsou naplněny pouze ze tří čtvrtin, hluboko pod cílovou hranicí 90 procent. Německo, největší dovozce LNG v EU, má kapacity dokonce jen na dvou třetinách. A protože Rusko už není plnohodnotným dodavatelem, Evropa musí na trh vstupovat agresivně – bez ohledu na cenu.

Podle Kpler tak USA letos zvýší export LNG až o 40 procent, přičemž obrovská část proudí právě do Evropy. V listopadu šlo o 6,9 milionu tun, zatímco do celé Asie zamířilo jen 1,43 milionu tun.

Kontinent, který dříve spoléhal na levný ruský plyn, tak nyní spoléhá téměř výhradně na americké dodávky, jež určují globální cenovou hladinu, všímá si Oilprice.com.

 Evropa se škrtí sama

Vysoké ceny se přitom stávají problémem především pro evropský průmysl. Výrobní sektor dlouhodobě varuje před ztrátou konkurenceschopnosti a listopadový PMI opět ukázal pokles na 49,6 bodu.

Evropská ekonomika tak stále platí účet za vlastní sankční a klimatickou politiku, zatímco možnosti nahrazení LNG levnějšími zdroji jsou výrazně omezené. Asijské ekonomiky mohou snadno zvyšovat spotřebu uhlí – Evropa si tento krok politicky zakázala.

https://1url.cz/YJ9tq

Vše souvisí se vším, říkává se... 

Evropská socialistická unie tedy snad začíná chápat, že brutálně prosazovaný grýndýl ve spojení s protiruským vyšilováním je jednoznačnou cestou do pekel.

Obětí tohoto vyšilování bude i české, vysoce kvalitní uhlí, jehož zásoby by vydržely desítky let.

Lze vyloučit návrat k uhlí, také, nebo především k významné surovině pro průmysl, nejen jako k palivu?

Jenže - nebudou v té době již zásoby uhlí beznadějně nedosažitelné?

Dvě miliardy tun černého uhlí budou na Ostravsku a okolí zatopeny a šachty zasypány! Tykač zavírá dvě tepelné elektrárny na uhlí, protože emisní povolenky likvidují českou elektřinu i české uhlí! Cílem tohoto procesu je zbavit ČR energetické soběstačnosti a následně diktovat ceny energií z Bruselu a dovážet uhlí do ČR z Polska a zejména “valutové” uhlí z Ukrajiny! Známe podrobnosti!

https://1url.cz/tJ5vu

Ano, jde o perex článku na Aeronetu, který je mnohými řekněme duševně nepříliš výkonnými exempláři označován jako dezinformační zdroj, aniž by si tito duševní "giganti" dokázali přiznat, že nezáleží na zdroji, ale na přinášených faktech - a ta jsou znepokojující. Autor článku uvádí:

K této věci jsem chystal článek, když ale koncem týdne se nám do redakce ozval zdroj, jestli bychom neměli zájem informovat o plánu Evropské unie na dovoz ukrajinského uhlí do EU, že prý nás to bude zajímat a lecos to prý vysvětlí. Dostali jsme k dispozici anglicky psané memorandum a je to síla.

Dokument pochází z března tohoto roku a je označen jako “Confidential” (Důvěrný) a jde o přílohu dohody mezi Evropskou komisí a ukrajinskou vládou. Nedostali jsme svolení k publikování skenů dokumentu, ale můžeme z něj citovat. V dokumentu se uvádí, že Evropská unie připraví a přichystá podmínky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a připraví rámec pro ekonomické propojení průmyslu Ukrajiny a Evropské unie.

V tom by nebylo nic zvláštního a výbušného, co by stálo za řeč. Nicméně na straně č. 8 je uvedeno, že Evropská unie “zajistí odbyt a výjimky pro import ukrajinských fosilních zdrojů a paliv, především černého uhlí.” A to není všechno. 

https://1url.cz/tJ5vu

Hned na stránce č. 3 se uvádí, že… “Ukrajině bude umožněno splácet úvěrové rámce rovněž dodávkami fosilních zdrojů a “valutovým uhlím” do Evropské unie. Evropská unie se zavazuje, že zajistí plynulý odbyt a poptávku v EU po těchto zdrojích.” No, a je to venku!

Český rozhlas před pár dny uvedl [3], že na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.

Zasypávání a zatopování černého uhlí je zločin, který je motivován plány Bruselu na odstranění překážek pro import uhlí z Ukrajiny po skončení války

„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ říká pro Český rozhlas Ostrava Petr Szwanczar, závodní báňský záchranář ve společnosti OKD. S koncem těžby je smířený, i když stejně jako další na šachtě o nevytěžených zásobách ví. V různých dobývacích prostorech kolem dolů zůstává od několika desítek až po 120 milionů tun černého uhlí u Orlové. Jednoznačně největší ložisko je v Beskydech, potvrdil geolog v podniku DIAMO Matěj Fuka. „Ve Frenštátě, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává přibližně 1,5 miliardy tun,“ dodává. A televize CNN Prima News přinesla dokonce i reportáž [4] o zasypávání šachet na Ostravsku a Karvinsku.

https://1url.cz/tJ5vu

Podnikatel v energetice Pavel Tykač natočil rozhovor a v něm popsal, že současná cena emisních povolenek zcela zničila ekonomiku uhelných provozů a vede ho proto k uzavření jím vlastněných elektráren v Počeradech, Chvaleticích i teplárny a elektrárny na Kladně. Uvedl, že megawatthodinu elektřiny dnes vyrábějí za zhruba 86 eur, z čehož 80 eur tvoří samotná emisní povolenka nakupovaná na burze v Lipsku, a pouhých 6 eur tvoří skutečné výrobní náklady – uhlí, doprava a provoz. Je to likvidace nejen tepelných elektráren, ale i producentů českého uhlí.

Česká republika byla energetickým exportérem a plně soběstačná, ale tento proces zatopování a zasypávání dolů a zavírání tepelných elektráren vede k tomu, že ČR se stane plně závislá na dovozu nejen uhlí potřebného pro průmysl v ČR, ale i elektřiny, která bude nakupována na burze v Lipsku. Jakmile skončí válka na Ukrajině, je vysoce pravděpodobné, že zastavené tepelné elektrárny v ČR se znovu rozběhnou, protože ukrajinské uhlí bude mít jako zázrakem mávnutí kouzelného proutku od EU udělené výjimky z emisních povolenek. A to s odkazem, že jde o pomoc Ukrajině během obnovy, aby mohla dodávkami uhlí splácet své dluhy.

Český trh každoročně spotřebuje 4–6 milionů tun černého uhlí. To je realita! Domácí těžba však prakticky na pokyn českých vlád zanikla a potřebu trhu musí pokrývat dovozy z Polska a podle plánu brzy i z Ukrajiny. Data potvrzují, že útlum českých dolů jednoznačně vytvořil tržní prostor pro zahraniční uhlí, zejména z Polska. A nově i pro Ukrajinu, tedy po konci války. Jenže, jedna věc je útlum těžby, a druhou věcí je zničení a trvalé znepřístupnění dolů jejich zasypáním a dokonce zatopením. To je zločin!

https://1url.cz/tJ5vu

Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že odstřelování těžebních věží na Ostravsku, zatopování a zasypávání dolů a uvalování likvidačních emisních povolenek na spalování českého uhlí je součástí plánu vyklízení a umetání trhu v ČR od české domácí konkurence a transformace ČR do plné závislosti na energetickém diktátu Bruselu a na dovozu z Polska a výhledově právě i z Ukrajiny!

https://1url.cz/tJ5vu

Z petice s názvem Nezatápějme 2 miliardy tun uhlí pod Ostravskem a Karvinskem – horníci, hutníci, Ostraváci, zachraňme toto bohatství pro zelenou ocel! vyjímám:
 

Pod zemí přitom zůstane přibližně 2 miliardy tun černého uhlí – víc, než jsme za 250 let vytěžili my všichni současní i bývalí horníci v kraji dohromady.

To není jen uhlí. To je naše pojistka. To je naše bohatství, které nám stále ještě zůstalo.

Dnes už umíme z toho uhlí udělat čistý syntézní plyn (syngas) pomocí podzemního zplyňování (UGS) a zachytávání CO₂ (CCS). Tím syngasem můžeme:

• desítky let zásobovat Třinecké železárny a Vítkovice Steel, • snížit emise o 70–90 %, • zachovat a vytvořit nová pracovní místa v kraji.

Jakmile šachty zatopíme – je konec. Navždy.

Proto žádáme Poslaneckou sněmovnu ČR a všechny poslance z Moravskoslezského kraje:

1. Odložit definitivní zatopení a likvidaci alespoň části revíru (zejména Beskydy a Karvinsko) o 10–15 let.
2. Umožnit přípravu malého demonstračního projektu UGS z peněz EU.
3. Nezahodit to, co nám osud daroval – zachovat strategickou rezervu pro českou ocel a pro nás všechny.

Není to o návratu do šachet. Je to o tom, abychom nevyhodili klíč od trezoru, ve kterém ještě může být naše budoucnost.

https://1url.cz/3J9tR

 

A ještě těm, kteří souhlasí s tímto (jsou to slova jednoho z vás).Tak já mohu jen zopakovat, že si tak jistá nejsem:

Ten člověk je tak mimo realitu, že kdyby se přiblížil k Evropě s tou svojí „armádou“, zbylo by z něj během dvou dnů tak akorát hnojivo.

Mám takové tušení, že po radách na téma přistěhovalců a vyhrožování milardářů se my neschopní obyvatelé Starého kontinentu, dočkámváme dalších rad. Co tentokrát na téma očkování dětí. 

Všechny mámy jsme se nad tím někdy zamýšlely...a víme, že nežádoucí účinky se sice objevují, ale většinou jsou mírné (horečka, bolest v místě vpichu) a závažné reakce jsou extrémně vzácné. 

V Česku má dítě do 18 let za sebou přibližně 12–15 povinných dávek (zhruba 9 nemocí). Pokud rodiče zvolí i doporučená očkování – HPV, meningokoky, chřipku – dostane se to na 20–25 dávek.

V USA je situace úplně jiná. Podle oficiálních doporučení CDC a Americké pediatrické akademie se dítě do 18 let setká s 18 různými vakcínami a dohromady to dělá kolem 70 dávek. Do toho se počítají každoroční chřipkové vakcíny, posilovací dávky a nově i očkování proti COVID‑19 či RSV.

 Rozdíl je obrovský: české děti mají méně než polovinu dávek oproti americkým.

Já samozřejmě  netvrdím, že není teba očkování dětí obzvlášť v dnešní době posílit. Počtem vakcín.  Píšu to jen pro případ, kdybyste se dostali k nějakému bojovnému antivax řetězovému mailu :) Mně už přišel :)

Brno s dobrmanem a kockou.Velký test hygieny v časech žloutenky: jak jsou uklizené toalety nejen v nákupních centrech a kolik stojí. Studuji Ti veřejné záchodky I s cikánamma. 

Cituji:

sogenannte duševně zaostalá Nona :)) (So, 6. 12. 2025 - 10:12)

OK, Cyniku, je teda pravda, že takový hejt bych si já nejen k tobě, ale k žádnému nicku nedovolila. A ty evidentně víš, co se na doktorce děje a proč jsem tak reagovala. 

Tak jo, hned máme  zase jasněji.

Takže, jak to ve skutečnosti bylo?

Můj text byl jako souhlasný napojen na příspěvek Anonym (Pá, 5. 12. 2025 - 20:12).

Zdejší diskuse pracuje s obráceným chronologickým řazením příspěvků.

Přesnější by bylo řazení ve stromové struktuře, jednoznačně ukazující, kdo na co reaguje.

V obráceném chronologickém řazení může být návaznost poněkud nejasná:

nona (Pá, 5. 12. 2025 - 20:12)

Copak, má strach, že mu budou do Evropy zdrhat USA daňoví poplatníci? Njn, co nadělá, tak snad to ty čtyři roky nějak vydrží  i Evropa. Za jak dlouho měl ukončit válku na UA? Za 24 hod? Ani jako vědmě mu to nejde. To datumka je lepší. 

 
Anonym (Pá, 5. 12. 2025 - 20:12)

:)) Dobře. Tak vítejme "chirurgy" z Afriky a příští vánoce budou na krvi, nebo dle práv šaríja. Zase "lepší" názor.

 Cynik - realista (So, 6. 12. 2025 - 07:12)

Výrazným tempem přibývá trestných činů, včetně těch nejzávažnějších, na nichž se podílejí ilegální imigranti.

Vánoční trhy v mnoha západních městech připomínají spíše středověká opevnění, pokud nejsou rušeny, aby náhodou neurážely jinověrce.

To jsou jasná fakta, jejichž zlehčování svědčí o značné naivitě, ubohé snaze za každou cenu se vymezovat proti těm, kteří popisují možnou neradostnou budoucnost Evropské socialistické unie a varují před ní, případně o duševní zaostalosti, snad jen momentální, https://www.youtube.com/shorts/Yb9QV5HCg5I?feature=share

Snad tedy mohu oprávněně napsat:

Tak jo, hned máme  zase jasněji.

TEĎ už snad opravdu  jo.