Sebevražda

desi me pomysleni,ze jsem na tim stejne jen o tom jeste nevim.
zatim to ale jeste nevzdavam,nemuzu.
vzdyt jsem tomu venovala tolik sil,shaneni,hledani,vseho..
a vsechno je lepsi nez zivot

Tu diskuzi si můžeš pročíst. Tehdy jsem byla Viana.

Mate,ale ty nejsi sám. Spíš si myslím,že od sebe lidi odháníš. Proč nevyhledáš třeba anonymně psychiatra.Jsou tu od toho a pokud se ti nebude zamlouvat,tak pryč s ním. Já vím,že toto ti radil už snad každý,ale věř,že antidepresiva už pomohly spoustě lidí.
Jsi nemocný,nebo máš sociální problémy? Já pochopím ty nemocné,ale ostatní se dá vždy řešit.
Jsou to asi dvy roky,co jsem zde na netu narazila na holku,co údajně umírala na HIV-AIDS.Za asi dva roky co jsme si psaly po mejlu i v diskuzi HIV-AIDS tady na doktorce,jsme se velmi úzce spřátelily.
Pořád chtěla vidět moře,než umře. Údajně se nakazila od prvního kluka,co byl feťák a ona to nevěděla.Prostě perfektní scénář k filmu.
Ode mě už byl jen krůček k tomu,že jsem jí na to moře přispěla. Naštěstí zde byla parta bezva lidí,co pro ni chtěli nafotit kalendář a výtěžěk ji poslat a přispět na onu dovolenou. Jenže vydavatel po ní vyžadoval lékařské potvrzení o vážnosti její nemoci. No a světe div se,holka si užívala v hospodách za peníze co jí věřitelé posílali na účet,který jim tajně na požádání poslala.
Všechno se začalo vyšetřovat a mě i když mě to nic nestálo zůstala prázdnota v dušičce,protože mi hodně přirostla k srdci. I dnes za to co provedla se na ni nezlobím a při vzpomínce na ni,mám letmý ůsměv na rtech. Mám ráda i lidi co nežijí jak nalajnovaná kniha. Vždyť jsme lidi chybující a ne vše co uděláme je správné. Někdy jednáme i s jistotou,že to či ono správné není a stejně to uděláme.
Nediv se proto,že už jsem obezřetnější a tak trochu nevěřícná.

Zdravím vás kluci,,,
Já...saro promin,to jsou desny kecy,ktery me zvedaji ze zidle.
i tady na tehle diskuzi na konkretni osobe bych ti dokazala,ze tohle jsou zvasty.
a neprala bych nikomu zazit ten pocit,kdyz zjistis,jak se v tomhle clovek svinsky plete.

Zdravím vás kluci,,,
Já...A jakto že nejsme v práci.
V dnešní době lidé už nedělají stejně, jako dřív, jistě jsou mezi námi ti na volné noze, ti, co mají svobodná povolání nebo směnný provoz. Já patřím mezi ty prvně jmenované.
To jen pro příklad.

Zdravím vás kluci,,,
Já...To bylo Sáro tak trochu kruté!
Ne pro mne, já, zbabělec, už sebevraždu
neřeším, vím, že to nedokážu.
Některých píšících se mohla tvá slova bolestně dotknout.

Někdy se člověk vypovídat potřebuje a jestli to udělá je věc času. Sám za sebe vim že takhle trávim čas než to udělám, jen si naivně myslel že nebudu sám

Zdravím vás kluci,,,
Já si myslím,že to ani jeden z vás vůbec nechce udělat. Přemýšlela jsem nad váma a došla jsem k názoru,že ten člověk co to opravdu chce udělat,tak o tom nemluví. Možná se někdy někomu zmíní,že ho nebaví život,ale tak dlouho jako vy to nerozebírají. Jedině,že by si o tom potřebovali s někým promluvit,nebo se svěřit,nebo tak nějak.
Jsem zdravotník i když ne na psychiatrii,ale i s ní mám určité zkušenosti. Sebevrazi jsou tajnůstkáři. Nějak vám nechci ublížit,to ani náhodou,ale myslím si,že si zde jenom krátíte čas.
Jakto,že nejste v práci?

Někdy je to ale daleko rychlejší než se člověk naděje. Na tu dobu co čekám já tak si dávám měsíc

I já jsem takový nobody....Ahoj, tak to budeš čekat dlouho...:-(
Nezbývá, než si ten konec tady zpříjemnit, co to jde.

Tak s tímhle já už problém mám taky docela dlouho a čim dýl to trvá, tim víc si uvědomuju že ten okamžik až se rozhodnu tak se stane co chci, jsem s tim smířenej a smrti ani způsobu jak se nebojim. Je to jen krok někam pryč tady odsut

jsi hodny,dik.
ale me uz se...I já jsem takový nobody.
Rozumím ti. Já také už nemohu najít cestu zpátky, už bych chtěl jenom smrt. Ale
bohužel už se mi podařilo si přiznat, že
enormní strach ze sebevražedného aktu mne vždy ochromí natolik, že to nedokážu, ač se dlouho chystám. Tak nezbývá než čekat, až má psychika a psychosomatické potíže mne zničí samy. Jen se bojím, aby to netrvalo dlouho, nikdy bych nevěřil, co člověk vydrží.

Tak to jsi jenom o něco mladší jako já a to o pět let.
To co prožíváš tedy není jen pubertální chaos,ale asi máš opravdu problém,který se ti zdá neřešitelný.
Víš,já mám dva syny a to ve věku 30 a 25 let a jsem ráda,že jsem z nich vychovala dva bezvadné kluky,ale to není to co ti chci říct.Jen jsem jim celou dobu říkala,že i když bude v životě pro ně něco strašný problém,něco co se zdá neřešitelné,tak se to může zdát jenom pro ně,ale ostatním to může znít jako věc,co z pohledu druhého opravdu nestojí za až tak hroznou situaci.
Víš,neodpovídala bych ti,ale zdá se mi,že tě opravdu něco moc trápí a že jsi vyčerpal všechny možnosti,které jsi realizoval.

45promin,reaguju na co nemam.

Můžu se zeptat kolik je ti...74 rocnik.
na tom prece ale vubec nezalezi.
to neni vubec o veku

Můžu se zeptat kolik je ti...45

Můžu se zeptat kolik je ti roků?

to ma,ale uz je nekdy na...I kdyby to dobre nedopadlo tak bych ten pocit neměl a nelitoval toho. Spiš byci litoval že sem se alespoň nepokusil

Na ten meil se mi určite ozvi, člověk má právo na to aby ho někdo vyslech a pomohl pokut může.

Kluci,co se stalo? Radím vám o problému hodně mluvit.
Mohli by jste si zřídit jenom mejl pro sebe.Myslím tím anonymní.
Nechci moralizovat,ale vše se dá nějak zvládnout. Můžu vám o tom povídat.