deprese a sebevrazda

Všechny zdravím a prosím o radu. Vzhledem k názvu diskuze by snad mohl někdo z vás mít zkušenosti s braním léků Citalec a Neurol. Poprvé v životě jsem se odhodlala svěřit se se svými stavy odborníkovi (praktik) a ten mi předepsal tyto dva léky. Mám je brát oba dohromady. Nevím proč, ale vnitřně se s tím nějak nemůžu srovnat. Dnes jsem si je poprvé vzala, po dlouhém rozvažování. A asi tak po půl hodině jsem najednou pocítila jakoby pálení v zátylku, mírnou roztřesenost a pocit, že nemůžu normálně polknout, že se mi čelisti tisknou k sobě a musím polknutí prostě protlačit a očima jsem hůře zaostřovala nebo při rychlejším pohybu hlavy to bylo takový zvláštní... Nevíte někdo, zda to může způsobovat některý z těch léků? Ty pocity tak po další zhruba půlhodině odezněly. Jeden z léků bych měla brát 3x denně, raději jsem si ho nevzala, jak bych tohle nepříjemno zvládla třeba v práci... Díky.

***, I z těch pár slůvek je znát, že bys potřebovala pomoc, ale nikdo jiný, než zkušený psycholog a pak potažmo psychiatr Ti nepomůže, je třeba zjistit, proč máš příznaky deprese a jaká bude následná léčba, může Ti pomoci ku příkladu terapie, nebo něco, co by Tě vážně začalo bavit, nebo naopak, může Ti pomoc medikace, doporučuji zajít si k psychologovi, chápu, že se nechceš svěřovat cizímu člověku, ale uvaž, zda by nebylo lepší už kvůli Tvému příteli a všem, co jim na Tobě záleží netrápit se a samozřejmě tvoje trápení je i jejich trápení. Deprese může být i z "ničeho". Někdy pomůžou léky na bázi serotoninu, někdy na velmi krátkou dobu zas léky, co Tě "hodí do klidu", abys nebrečela. Smysl života musí vzejít z Tebe a nelze, aby ho přítel nacházel za Tebe a ani za Tebe nebude nikdo žít, nicméně by jsi opravdu měl jít k lékaři, dokonce i obvodní lékař Ti může napsat AD, když mu povyprávíš co a jak, ale pozor, nástup léčebného účinku u AD určených k dlouhodobému užívání nastupuje zpravidla až po min. jednom týdnu a někdy i za dva týdny, záleží na druhu.
Jde o to, že se může Tvoje deprese prohlubovat a pak je těžší a těžší ji úspěšně léčit, také je velice těžké najít motivaci, proč se léčit, minimálně pro to, abys neměla stavy beznaděje a lhostejnosti, řekla bych, že přítele miluješ a on Tebe, taky trpí Tvým smutkem, přemýšlej o návštěvě lékaře, aspoň pro něj to udělej.

Ahoj,
mám strašné depky! :((( Nevim čim to je, mám už dlouho bááječnýho přítele, hladem nebo nějakým jiným nedostatkem taky netrpím. Vůbec nevim čim to je, chvíli brečim, pak se zase směju. Když si chce přítel na chviličku někam odskočit, tak ho přemlouvám, aby nechodil a tak...Nic mě na světě nebaví a nelíbí se mi taky-nechci už žít!!!! Hrozně mě taky užírá myšlenka, že svoji lepší polovičku jednou ztratim, on se mi snaží najít nějakej smysl života, jenže mě to je jedno.... Už nevim jak dál, ale k psychologovi nebo tak nechci, nevěřim jim!!!

To Poraďte psychiatra v Plzni. Já mám velice dobrou zkušenost s dr. Smolovou v Plzni, tel. 377321947. Hned tam volej a dej vědět.

Ahoj lidi. Mám na vás jednu velkou prosbu. Mám dost velkou depresi, která mě trápí PŘES 10 LET. Mnohokrát jsem uvažoval o sebevraždě. Drží mě jen moje práce, jinak se nedokážu vůbec na nic soustředit, budím se několikrát za noc. Mám obrovské výkyvy nálady, začnu se smát ani nevím čemu a pak se třeba rozpláču nad rohlíky, které si nikdo nekoupil. Všechny moje záliby co jsem míval postupně mizí. Často už celý víkend jen propláču. Psal jsem vám tady můj příběh, téma stále ještě sleduji ale nechci teď do něj psát. V mém životě mezitím došlo k jedné malé změně. Ta stačila k tomu, že jsem se rozhodl to ještě neskončit a objednat se opravdu k psychiatrovi. Jednomu, který má dokonce své stránky jsem napsal. Nebudu ho jmenovat. NEBERE NOVÉ PACIENTY A HOTOVO.
Můžete mi prosím vás někdo poradit dobrého psychiatra v Plzni (je jedno zda to bude muž či žena), se kterým máte pokud možno dobrou osobní zkušenost? MOC DĚKUJU ZA JAKOUKOLI RADU.

Ahoj lidi. Mám na vás jednu velkou prosbu. Mám dost velkou depresi, která mě trápí PŘES 10 LET. Mnohokrát jsem uvažoval o sebevraždě. Drží mě jen moje práce, jinak se nedokážu vůbec na nic soustředit, budím se několikrát za noc. Mám obrovské výkyvy nálady, začnu se smát ani nevím čemu a pak se třeba rozpláču nad rohlíky, které si nikdo nekoupil. Všechny moje záliby co jsem míval postupně mizí. Často už celý víkend jen propláču. Psal jsem vám tady můj příběh, téma stále ještě sleduji ale nechci teď do něj psát. V mém životě mezitím došlo k jedné malé změně. Ta stačila k tomu, že jsem se rozhodl to ještě neskončit a objednat se opravdu k psychiatrovi. Jednomu, který má dokonce své stránky jsem napsal. Nebudu ho jmenovat. NEBERE NOVÉ PACIENTY A HOTOVO.
Můžete mi prosím vás někdo poradit dobrého psychiatra v Plzni (je jedno zda to bude muž či žena), se kterým máte pokud možno dobrou osobní zkušenost? MOC DĚKUJU ZA JAKOUKOLI RADU.

Já jsem v depresi zasekanej až po uši,je to těžký život,je jasný,že si představuju,jak to udělám,abych nebyl,nejblíže jsem k tomu měl v léčebně,ale tak nějak osud chtěl,abych tady ještě zůstal.Pokus byl,ve 21letech,ale to bylo takový zkratkovitý,nepromyšlený,dneska vím,kdyby k tomu došlo,je to 100%ní konec.jill,určitě by se někdo našel,kdo by tě vyslechl,psychologové jsou tady od toho,aby nám naslouchali a řešily naše problémy,tak to prosím tě nevzdávej.

a ráda bych ještě něco k té 21 slečně.Vám nevadí že urážíte lidi co hledaj pomoc na této stránce.on občas stačí pocit že na tu bolest nejste sama žejsou lidi se stejnými pocity beznadějí kteří vám rozumí a neodsoudí vás.je to taková naše lod,lod lidí s různou minulostí.možná by jste se divila,co mají za sebou.vy na tu lod do neznáma nepatříte.Nemáte právo soudit.dotkla jste se mě.Uznáváte depresi jako nemoc,jasně je tu terapie,léky.představte si že já se léčím.přesto mám sebevr.myšlenky.nikoho neobtěžuji a chci se vyléčit.tady na té stránce volají lidé o pomoc.ale z vašeho příspěvku vyplývá že vůbec nevíte o čem píšete.Jděte raději na dízu vážená neznámá.

Kiki díky za to moje pousmání.už se vidim někde na mostě jak mě všichni kolem musí držet abych nežuhla dolu dřív než bych měla.bydlí totiž u mě paní závrat.nevylezu ani na posed.možná proto mě ty výšky přitahují.občas si sebe představuji jak stojím ve slunci na špičce hory jen já mé děti a slunce.díky Ti za lepší náladu.

to je právě to, že je ti 21 let. A já nikomu nevyhrožuju, bohužel nemám komu.
A jaký prášky tak doporučuješ spolykat? A jak zajistit, že je nevyzvracím. Umírat sama týden v křečích a bolestech to opravdu nechci. Mimochodem vím co to je být v takovém stavu a mít takové bolesti, že se nemůžeš ani pohnout, že máš telefon v dohledu, ale bohužel nejsi schopná se k němu dostat.

nechápu jak se někdo může chtít zabít. A když, tak to určitě není nic těžkýho. Já bych spolykala prášky, zapila to tak půllitrem vodky, lehla bych si do napuštěný vany. Člověk usne a buď umře na ty prášky nebo se utopí. A pro jistotu do toho pustit plyn. Ale to není nic moc, pak někdo zazvoní a ono to vyletí do vzduchu celej barák. Nechápu že nemáte takovouhle představivost když na to myslíte denně tak ještě potřebujete návody? to snad ne. Bu´d chcete a uděláte to, nebo vlastně nechcete. Máme v rodině člověka co vyhrožuje sebevraždou pořád, pokaždý když se jí něco nelíbí, že má doma prášky a že je spolyká. vyhrožuje už asi- 20 let? aspoň jednou do měsíce. Věřím že ty prášky nahromaděný má a že o tom přemýšlí, ale nemá odvahu. U ní je to celkem fuk dá-li se to tak říct jelikož je už jí skoro 80. A žádnej lehkej život neměla a žádný radostio si neumí najít, jen starosti - který si sama vytváří.
Ale u mladejch lidí jako jsem já to nechápu. je mi 21, nejlepší věk, je tolik krásných věcí na světě... jediný co uznávám je deprese jakožto nemoc. Pak chápu že to může dojít do extrému. ale na to sou přece léky a terapie...

chodim sem pravidelne a stale cekam jestli tu najdu navod na nejakou elegantni sebevrazdu. Hlavne jistou. Jsem uplne v pr... a lepsi uz to nebude.

cas000, zkus si to nanečisto. To znamená, jdi si skočit bungee jumping. Pak uvidíš.

je mi děsně smutno.připadám si jako kdyby kolem mě běžel film a já byla uprostřed.jaky to asi je skočit z okna.musím vydržet do zítřka.musím to zaspat.jsem tak sama.mam všeho plný zuby.zbláznim se.nikdy to neskončí.pořád dokola.

já vím je to těžký.taky mám děti.kde vzít smysl života.alespon tak uvěřit v boha.je to tak težký.

Taky touto nemoci ,trpím ,je mi dobře pouze na Jaře a o prazdninách,jinak je pro mne život hrozny,jen prožívám,Vzala bych si život,ale je mi lito ,koho tady necham ,manžel děti apd.Kdybych je nemněla ,určitě skončím se životem.Prozatím bojuji jak to jde.

Trpim depresemi o sebevrazdu jsem se pokusil jendou nevyslo to.chtel bych umrit jen nemam uz tu silu co jsem mival.nechci zit pomozte mi umrit. www.smrtmenizivot.blog.cz

Ahojky ja mam uplne stejny problem..taky sem se skousela parkrat predawkowat praskama...podrezat zili..a zatim nicc jednu chvili sem uplne stastna ze mi tece krev a za 2 dny toho uplne lituju taky newim co mam delat...

jak já ti holka rozumím Mám skvřlého manžela,dvě děti a po své nepovedené sebevraždě zpackaný život.Zůstala jsem ochrnutá na pravou nohu,Tak holka neblbni a važ si toho,co máš a to je svého zdraví

Dobry den,chtel bych se zeptat jak mam pomoci svemu kamaradovi. rozesla se s nim holka, zacal kourit,strasne pit alkohol,kourit trávu.nikdy nic takoveho nedelal. porad rika ze mu je vse jedno,uz 2x chtel zkocit pod auto nebo z mostu vzdy mu v tom nekdo zabranil.ma zbrojni prukaz a i zbran a bojim se ze se zastreli muzete mi nejak poradit? prede diky