poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahoj všichni, narazila jsem nedávno na tuhle diskuzní skupinu a některé příběhy, které jsem si přečetla mi vháněly slzy do očí. Já sama tento problém naštěstí nemám, ale člověk nikdy neví do čeho může spadnout. Souhlasím s Vámi, že většina dívek, které trpí anorexií nebo bulimií jsou velmi inteligentní.Mám kamarádku, která má anorexii, teď studuje na VŠ, kandiduje do akademického senátu a má spoustu aktivit. Ale bohužel stále bojuje s tou "nemocí". Některé dny se snaží jíst normálně, ale jindy sní za celý den jenom jogurt a jablko. Vím, že jí moje podpora může pomoct, ale hlavní rozhodnutí je na ní. Mějte se všichni krásně a moc Vám držím palečky ať tento boj vyhrajete.

Dekuju Andrej, ....po ctyrech letech jsem se konecne dostala do faze 6, ikdyz jeste nekdy klopytnu do 5 - teda bez tech svalu, protoze kdysi (a ted se omlouvam, ze si nevzpominam na jmeno) tu nektera z vas napsala - chtela jsem se jit morit do posilovny, ale stoupla jsem si pred zrcadlo a rekla, budes ze sebe zase delat debila? To se mi moc libilo a divte se, i pomohlo :-))) Vsem dekuju, ze tu jste a preji moc a moc sil :-)))

...samozrejme ne drabky,ale drapky....boze...:-))) !!!!!!!!

Mila Jani F.!Ty me asi urcite neznas a mnohe z vas taky ne....psala jsem sem zhruba pred rokem.Diky tomuto chatu a hlavne diky psychicke podpory meho andilka strazneho - Alenky - jsem se dostala z nejhorsiho ven. I kdyz sem uz nepisu,jsem pravidelnou ctenarkou vsech prispevku. Uz se ale dlouho premlouvam k napsani par " uhliku " do ohynku hlavne diky Tvemu rozhodnuti na liposukci. Nechci a nebudu Ti vypisovat,ze je to hloupost,protoze mas svou hlavu ( a pekne tvrdohlavou - :-)) ).Chci Ti jen napsat neco ke zvazeni. V dobe,kdy jsem i ja byla dost aktivni pisatelkou,psala sem jedna divka - jmenovala Maruska a rikala si Maxi.Jeji prispevky byly silne depresivni. Sama vedela ,ze v PPP lita jako akrobat a sama vedela ,ze je na tom dost zle.I pres svou musi vahu sla na liposukci . Vis ,jak to s ni dopadlo? Po liposukci samozrejme spadla do vseho znovu.A vis proc sem uz nepise? Protoze se pokusila o sebevrazdu a skoncila na psychiatrickem oddeleni. Dozvedely jsme se to diky prispevku jeji maminky.Dal uz o ni nevime nic.Jen doufame,ze je z nejhorsiho venku a ze se treba zase nekdy ozve.Vsechny nas to tehdy dost vzalo....Takze jestli si myslis,ze liposukci se Ti otevre brana do sveta bez PPP, pozehnej Ti Panbuh.....A pokud Ti doktor sam rekl,ze je liposukce pro Tebe vhodna,pouvazuj taky nad tim,ze je to procedura placena pacientkou a ty penize jdou do kapsy jemu !Byl by hloupy,kdyby rekl,ze ji nepotrebujes.Tvuj problem nevyresi liposukce ,Ty mas problem v HLAVE ! Tak se konecne probud! Kdybych ja s PPP sla na liposukci,tak uplne vidim,jak by to dopadlo.Po rekonvalescenci ...parada.... a pak ...prece jeden extra kousek (neceho zakazeneho ) prece neuskodi....pak vic...a vic....vycitky....a kde to ma nasledne obratky ....no samozrejme na WC.....Kdyby Te zajimalo a kohokoliv jineho,jak to se mnou vypada po roce zahajeni " sebelecby ",tak bych to shrnula asi takto.....Prvni faze - chci - nechci ......milionkrat slibovani - od zitrka...,dnes naposledy..... Mezifaze - Stravovani podle Korinkove - ze zacatku to pomohlo,ale pak to skoncilo zase ,vite kde......Druha faze - objeveni tohoto serveru,seznameni se s AlcouTreti faze - boj Mezifaze - selhani by se dala spocitat na prstou jedne ruky Ctvrta faze - nadmerne cviceniPata faze - vice svalu = vice hmotnosti = depka + vycitky po jidle,ale nezvraceniSesta faze - momentalni - nezvracim,jim vse,co mi chutna, dodrzovani pravidel zdrave stravy,ale zadna zakazana jidla.Konecne jsem si opet vypestovala schopnost rozlisit,co je hlad ,co je jen zizen,co je chut na neco specifickeho a kdy mam dost.A byl to teda nelhky kousek ! Samozrejme se nekdy najim tak,ze si reknu,to jsem uz teda nemusela,ale kdo z lidi bez PPP si to nerekne? Cvicit nejdu,pokud jsem unavena,coz drive neexistovalo. Jim tri hlavni jidla denne a k tomu svacinky - jako ovoce,mussli a i zakusek,kdyz chci. Momentalne uzivam lehci antidepresiva a stejne jako Petka B. jsem s nimi nad miru spokojena. Doufam,ze toto je ma faze predposledni a ta posledni uz bude jen zivot bez PPP !!!!!!!! A holky,jeste jedna vec....Kdyz jsem koncila s PPP ,ale opravdu koncovala s ni,moje nejvetsi obava byla z toho,ze zacnu pribirat. Znala jsem kaloricke hodnoty snad vseho,veskere mozne pravidla ruznych diet...no vzdyt to samy znate.....Ale ted po roce vam JA,ktera si prosla peklem v dusi,muzu odprisahnout,ze me cesta z PPP pridala (drive neprijatelnych a neprestavitelnych )jen 4 kg. Mozna pro nekoho hruza,ale pro me to tehdy byla taky hrozna predstava.Jeste si mooooooooc dobre vzpominam,kdyz jsem se Alci tehdy ptala,kolik ma kg navic a ona mi tehdy odpovedela,ze 2-3kg,tak jsem si pomyslela - TY BRDO,tak to NEEEEEEEEEE........ale ted se tomu jen smeju a jsem na sebe fakt pysna,protoze to ,co ze me PPP udelala ,byla jen zivorici troska,ktera nicila kolem sebe vse krasne.Vzala mi dva a pul roku zivota a ted uz te mrse nedaruju ani den! Je to strasne trpka a krkolomna cesta k vyleceni,ale stoji za to se ji prorvat a ukazat ji,zac je toho loket.Takze vsechny kocky,vytaste drabky,protoze to fakt jde ! Vsem vam drzim mooooooooc palecky,pesticky !

Ahojky Holky!!! asi jsem sem dlouho nepsala,ale myslela jsem na vase problemy kazdy den,i kdyz je clovek relativne v pohode,tak cizi neuspechy rozhodne naladu zhorsi,obzvlast ted,kdyz jsou pisemky a clovek je ve stresu... ja taky nikoho nekritizuji,jenom si myslim,ze jana F. to prehani,vim,ze to neni jednoduchy,ale asi by ses mela zamyslet nad tim,komu z nas pomuzes,kdyz nam povis,ze pujdes naliposukci,my uz jsme ti daly rady,ale ty jsi je asi nechtela akceptovat,nekdy si rikam,jestli jsem ja opravdu normalni,mluvila jsem o tom s mamou a rikala jsem ji,predstav si to,ze si pisu s holkama,ktere v tom litaji daleko vic,nez ja a presto o mne mas usudek,ze jsem MA,a oni jsou dospeli!!! V tom se na mne mama podivala a rekla:Jses si tim jista?? ja jsem na to rekla,tvoje sestra ma bulimii a je dospela,mama mi odvetila:neni a asi ani nebude,takto se dospeli lide nechovaji,takhle se chovaji jenom kojenci,kteri mysli jenom na sebe a kdyz se jim neco nelibi,tak zacnou brecet,nedelate to taky holky?? Premyslejte o tom?? Jste opravdu dospeli lide,nebo kojenci?? ERIN

Ahojky Petulo a Renee,i ja moc dobre Vase pocity znam. Citit se blbe, nemit hlad a presto se prejist a mit v hlave pocit, ze ¨tloustnu, takze zase jist.Nevim, co uz jste zkousely s tim delat. Muzu vam ale napsat, co pomaha alespon zatim mne-nasla jsem to v jedne z knizek venovanych ppp. Naucila jsem se jist 5x denne a hlavne v pravidelny cas a vyplnit dobu mezi tim necim, abych na to nemyslela. Vzdycky kdyz jsem to nejak porusila vyrazne, zejmena vynechala nejake jidlo, nemohla jsem se pak nejak dojist a prejedla jsem se. Nejspis se vam to bude zdat jako hruza taky jsem si to myslela a navic me desilo, ze hrozne priberu. "Normalne jist " a nemit pritom pocity, ze s kazdym jidle tloustnu a naucit se odhadnout porci tak, abych byla najezena a pritom neprejezena mi trvalo. Zacinala jsem mnohokrat. Nekdy jsem to vydrzela tyden, jindy skoro mesic. Dneska uz skoro mesice dva - zatim nejvetsi muj uspech.Nevi, jestli jste o tom nekomu rekly, ja to tri roky tajila a pritel to vi asi mesic-moc mi pomohlo, nejsem uz na to ted sama a povidanim s nim se si mnohe ujasnila. Hodne mi pomaha i to, ze sem muzu napsat.Nemam ted tendence se prejidat i kdyz se obcas objevi chut na vsechno mozne, sice se teda neprejim ale ujidam alespon kousky ruznych jidel, kdyz uz nedokazu odejit z domu nebo se jinak zabavit.Vim ale ze prejist se nesmim, protoze jsem se vypestovala jakysi zvracici reflex a po prejezeni bych to jidlo v sobe neudrzela.Mozna je to u vas trochu jine, nevim, chtela jsem jen zkusit rict, co mi pomaha. Tak se drzteM.

Ahoj, zdravim vsechny , kteri sem pravidelne prispivaji, vazne je to docela zajimave a moc dulezite, aby se lide se spolecnymi problemy navzajem podporovali a lecili. Moc vam vsem fandim a preju, aby jste se uzdravili. Verim, ze je to mozne, ale je pravda, ze zavislost na jidle je jako kazda jina zavislost - clovek muze vzdy klopytnout a sklouznout nazpet, pokud se pozdeji v zivote vyskytne problem, se kterym by se "normalni" tvor bez zavislosti potykal uplne jinak. Kdyz tak nad temi zavislostmi ted premyslim, tak si rikam, ze ta souvisejici s jidlem je asi jeste o neco horsi nez treba zavislost na drogach nebo alkoholu, protoze pri lecbe prece nejde jednoduse jidlo vysadit a uz nikdy se ho nedotknout - tak jako alkohol nebo drogy. Jist prece musime a je na nas, abychom si urcili jak, co a kolik. No a my, co jsem schopnost tohoto usudku ztratily, mame problem. Pitomej a v mnoha pripadech celozivotni... Ale nechci tu hazet flintu do zita a depkarit - jak rikam, verim, ze cesta k uzdraveni existuje, jak ostatne dokazuji prispevky mnohych z vas - holky, moc vam fandim a strasne obdivuju, ze jste se z toho zacarovanyho kruhu dostaly a zlepsili si tak kvalitu zivota. Jen tak dal a tem, co stale bojuji preju mnoho sily,Eva

Ahoj Péťo,ty tvoje pocity znám jak svý boty... Úplně mi mluvíš z duše. Chtěla bych ti napsat něco pozitivního, něco o tom, že takhle se trápit nemá smysl,... ale - dneska by mi to fakt nešlo od srdce. Včerejší dva dny jsem totiž zase nezvládla. Ve středu ráno na mě padla depka - prostě jen tak - a já přesně věděla, že až přijdu domu půjdu se přejíst.... udělala jsem to záměrně - ani jsem neměla hlad a ani mi to, co jsem jedla nechutnalo... Jednoduše jsem si řekla: Mám depresi, mám bulimii, jsem hnusná, tlustá, nikdo mě nemá rád, tak proč bych se ještě trápila hlady? Teď když to píšu musim nad tim sama kroutit hlavou.... No, potom co jsem se pokusila zahnat své chmury jídlem, který mě neuspokojilo, přepadla mě myšlenka, že teď zákonitě přiberu. Takže se opakoval klasickej scénář:(. Je to hrozný, já už takhle dál nemůžu. Nezvládám to, nechci už takhle žít. Mám problém a mám chuť to všem říct. Jenže oni by mě nepochopili...

Ahoj holky, nemam dneska nejak silu na delsi prispevek, dnes jsem se dozvedela, ze jdu 31.1. na operaci, tak mi neni hej, nicmene to, co se tu deje, me preci jen primelo sednout a napsat par radek. JANE F.: nechci, neminim a nebudu te nijak urazet nebo ponizovat nebo se zlobit, dovedu pochopit, ze mas panickou hruzu ze ztloustnuti, jenomze ta Tva liposukce ma par ale:1. to, ze ti odsaji tuk z bricha neznamena, ze se tam po nejake dobe znova neusadi, zvlaste pokud nebudes dodrzovat primereny stravovaci vzorec2. doktor, ktery ti rekl, ze bys mela jit na liposukci je asi pekny zmetek, kdyz ti ji doporucil a ty jsi takhle mlada a nemela jsi deti a mas PPP - to jsi mu asi nerekla ze?3. kdyz ti odsaji "vsechen" tuk, jak rikas, co pak budes delat? respektive, co bude delat tvuj organimsus, kdyz zena potrebuje 15% podkozniho tuku minimalne, aby normalne fungovala4. budes chtit mit deti? uvedomila sis, ze ta liposukce ti muze vazne ublizit?5. videla jsi nekdy tela a postavy a kuzi zen po liposukcich, ktere byly provedeny neodborne??????? Ty zeny dostavaly i otravy krve, sepse apodobne. To by se ti libilo?6. vazne ti to stoji zato? myslis, ze ti bude nekdo zavidet tvoji postavu? To si opravdu myslis, ze liposukce je cestou k idealni postave?????NENENENENENENENENENE, neni Jani, cestou k idealu je vyrovnanost a laska k sobe same, smireni se se sebou samou, je hezke pracovat na postave, primerene jist, aby clovek rekneme neumerne nekynul, aby chodil cvicit a zpevnovat telo - ale i to ma sve hranice. Treba ja - 14 leta magorka jsem posilovala brisni svaly tak, az jsem je dostala do stavu, kdy jsou tak pevne, ze neumerne zvysuji nitrobrisni tlak a ja pravdepodobne nikdy neporodim dite normalni cestou.....zamysli se nad tim Jano, jestli je to ta spravna, nejspravnejsi cesta.................dobrou noc holky.

petulko, problémy s jídlem máš dost velké ale určitě se dají změnit aby ti bylo dobře, já osobně mám taky s jídlem problémy a pomáhá mě tzv. integrativní psychologie, která spojuje moudrost starých čínanů, tibetanů, křestanů a různé pohledy na život nejen ta západni medicína snažím se ze všecho vybrat to co mi prospívá, třeba desatero nebo auru, jogu, cvičení tai - či, tvuj problem je vysledkem nejake nerovnovahy v tobe, ale ty mas silu se sama uzdravit, jen potřebuješ dobré lidi, kteří tě navedou jak na to, zkus se hodně zajímat třeba o jogu, zjistuj si co nejvic jak se dá vyléčit hodne se stýkej s lidmi a ptej se jich na názor, zkus si najít psychologa který dělá integrovanou psychologii nikdo tě nezachrání pokud se o to sama nepřičiníš, už to že sems napsala je úžasné, budu ti moc držet palce na tvé cestě za poznáním sebe sama, měj se ráda a přijímej lidi kolem sebe taky s láskou, každý problém i když vypadá hrozně se dá řešit jen je potřeba vědět jak ne něj a vytěžit z něho maximum, třeba tě posune někam dál, přeju ti at je ti dobře chceš li napiš mi na mail

Je normalni ze pribiras, protoze ti rostou svaly a ty jsou tezsi nez tuk. Az budes mit zpevnene svaly pujde dolu i tuk, budes stihla, ale budes vazit o neco vice.

Zdravim vsechny, MARUSKO, diky za cas , ktery si venovala mne ve svem dopise. Musim uznat, ze jsi hodne vnimava a vyznas se v lidech. Hodila by ses na praci s lidmi, jako psycholozka apod. Asi jsem ten rozruch zpusobila, uznavam, ale ani trochu ne zamerne a umyslne. Psala jsem to, co je pravda, nelhala jsem, byla jsem ve vsem uprimna. Sice se sama citim, ale takovyto zajem , ač pozitivni ci negativni, me nejak neuspokojuje. Muzu si toho tak maximalne vazit, ale to je vse. Asi jsem se malo ve svych prispevcich zajimala o druhe, to je fakt, asi proto, ze jsem na tom skoro porad tak psychicky spatne, ze nemam silu psat neco povzbudiveho ostatnim. Ja vim, to me sice neomlouva, ale je to pravda. Vim, ze mam problem predevsim v hlave, ale nasledkem toho se vyklubava i problem s telem. Ono kdyz clovek stale vice a vice kyne, tak z toho asi nemuze byt stastny. Jedno souvisi s druhym. Ja dochazim ke sve doktorce, ale jak vidite, nejak to nepomaha. Akorat se clovek tak vypovida, ulevi se mu, ale dal musi jit svoji cestou sam. Jestli sem nekomu ublizila, tak bych rada, kdyby to sem napsal, chtela bych se omluvit. Je mi to lito, jestli se tak stalo, neuvedomila jsem si, vubec mne to nepripadalo, ze je to nebezpecne. Asi se opravdu nekdy trochu spatne vyjadruju. Ja jsem treba clovek, ktery umi cist mezi radky, ale kazdy to neumi, ze ? Co se tyka hospitalizace, tak samozrejme, ze nemam na prvnim miste praci, i kdyz to tak vypada. Chtela bych se lecit, ale jednoduse nejde to tak hned. Az nekdy zacatkem brezna bude snad uz uzavreny rok, ted kdybych zmizela, tak bych zpusobila podniku velke potize, navic moji praci nikdo neumi. Strach o misto mam hlavne z duvodu, ze bych ztratila i bydleni a nemela bych kam jit. Nemuzu se oprit o rodinu, nikdo by mne nepomohl. Je to fakt tezky, radeji uz o sobe pomlcim. Ja se zase ozvu. Mejte se krasne. Jana F.

Ahoj holky!!!Jsem Péťa a je mi 19. Asi na tom nejsem zdaleka tak zle jako řada z Vás. I tak už toho ale mám plný zuby a nevim jak dál. Před třemi lety jsem přestala s aktivním tancem a tehdy to začalo. Od té chvíle jsem začala přibírat a blbnout s dietama. Jo, držela jsem se zkrátka už předtím - samý ovoce, celozrný pečivo atd. - a dost málo - a dohromady s pravidelným pohybem to udělalo svoje - dnes nevím, jak jsem to zvládala - měla jsem v tu dobu 48 kg/163cm. To trvalo asi rok a půl. Po tom, co jsem toho nechala(tance), jsem nenašla žádnou alternativu - a to trvá dodnes. Zkrátka poslední tři roky lítám mezi hladověním a přejídáním. Sice jsem zvracela jen párkrát, ale je to stejně šílený - nedokážu to zvládat. Během 2 dnů jsem schopná nabrat 6 kilo. Hůř se to pak shazuje. Jsou to hrozný stavy - sedne na mě depka a ... Fakt se snažim se kontrolovat, ale nezvládám. Přicházim domu dost dlouho před příchodem rodičů - a když je mi mizerně, prostě začnu luxovat ledničku, špajz atd. Samozřejmě je mi pak čím dál hůř a utápim se v tom. Pak už jenom čekam na moment, kdy se to ve mně nějak zlomí a já mám zase sílu se tomu postavit a začít zase hubnout. Když jsem ale na dně - "přežraná" - cítím se tlustá a nateklá, nechce se mi vůbec nic - maximálně brečet. Nenávidim všechny kolem(nejvíc sebe) a jsem zlá - nezvedám telefony, nemluvím s rodiči, zavírám se doma a nechodím do školy - mám strach, že by mě všichni viděli tlustou a hnusnou. Strašně moc chci být zase normální.V poslední době se mi podařilo prodloužit období úspěchu na úkor toho "tlustého". Dokonce jsem si myslela(nalhávala), že už je to nenávratně pryč. Byl to omyl - v neděli to zase přišlo. Jsem sama, zoufalá, stydím se vylézt z domu a nechce se mi žít. Připadá mi, že nemám právo tady být - jsem na nic. A nemám pro co žít...

Ahoj Marusko,diky tvemu dopisu pro Janku F. jsem si uvedomila, ze jednim z duvodu, proc jsem to tak y nechtela nikomu o sobe rict, byla obava z toho, ze po mne budou chtit, abych se lecila, ze me budou kontrolovat, ze to nebudu zvladat a zkamuje a ze uz to nebudu jen ja, kdo o vsem rozhoduje a to me taky desilo. rikala jsem si, ze s tim prece prestanu az ja budu chtit a nikdo me nebude kontrolovat. Ale ted vim, ze pritel me nekontroluje. Je rad kdyz mu reknu, ze to zvladam nebo naopak podrzi, kdyz mu volam, ze mi neni dobre, ale nepta se kazdy den, jestli jsem zvracela nebo ne a ani o tom nezacina pokud to nevzejde ode me a jsem tomu moc rada. Vlastne to vsechno spustily tyhle stránky, tekze vsem pisatelum dekuji. Za to, ze je mi dneska o dost lip vdecim hodne vam. Taky jsem si uvedomila, ze s prestanim zvraceni se moje depresivni stavy, ktere vedly az k myslekam o sebevrazde postupne mizi. Jsem sice obcas smutna, ale neni to zadna hruza. Uz nesedim v koutku pokoje a hodiny nebrecim az jsem z toho ¨vycerpana. Nejsem protivna na ty, co mam rada a vecne nastvana na cely svet.Tak se holky vsechny drzte, protoze mne je ted fakt o moc a moc lip a rozhodne to stoji za to. Drzim palceMarci

Ja bych take chtela podekova¨t Marusce za to, co sem napsala pro janu F...myslim si, ze lepe to ani neslo,tak dekuji....Petra

Diky Marusko !!!

Cauky,preju vsem brzke uzdraveni.Ja ani nepocitam dny a jde to a kdyz si uvedomim, ze uz to bude tyden, co nezvracim, musim se pochvalit (bohuzel si jeste ale za odmenu nedam tabulku cokolady :-)) - ale to vubec nevadi!.Marusko,jeste jsem si vzpomnela, jak jsi psala o svem priteli - ze mu nemusis k Vanocum davat zadny darek, ze Tve uzdraveni bude darkem nejvetsim! Je to moc krasne! To se mu opravdu povedlo a moc se mi to libi.Ja se zatim nechystam ke svereni se svemu priteli i kdyz vim (diky vasim prispevkum), ze by mi to zrejme pomohlo (jeho podpora), ale zatim to nejde. Je to stejne jako s tim, ze jsem se ze dne na den zacala lecit, parkrat jsem to zkousela, ale doopravdy jsem to nechtela. Asi potrebuji cas nez najdu silu a budu to vazne chtit.Chci to asi mit trochu dyl pod kontrolou, nevim.Preju vsem obrovskou davku sily!!Marketa

Bravo Maruško!!!!!!!!!

MARCI,to je fajn, zes o tom rekla svemu priteli - je to velika uleva, kdyz se s tim nemusis schovavat, kdyz uz opravdu vis, ze te ma rad i s tim ... mne prave tohle moc pomohlo.tesim se teda, ze se uvidime na tom vikendu. dam jeste vedet vic, ale asi az pozdeji - zitra rano budu na pocitaci naposledy, pak nejmin tyden ne. tak se nediv, kdyz treba nebudu odpovidat.JANO F.mozna se pletu, nevim, ale zda se mi, ze vsechen ten rozruch tu vyvolavas tak trochu zamerne .. jsi sama, potrebujes, aby se o tebe nekdo zajimal ... a kdyz uz to nemuze byt zajem pozitivni, pomahajici (ted to nemyslim zle - ale k tomuto druhu zajmu nikoho moc neinspirujes - vsimni si, ze ve svych prispevcich se minimalne zajimas odruhe, o vyjadrovani nejake podpory nemluve. nedostava se ti asi toho, kvuli cemu sem chodis - zajmu okoli, a tak pouzivas stale vice a vice provokativni zpusoby, jak tento zajem - i kdyz negativni - vyvolat ... pletu se ?mam z tvych prispevku pocit, ze jsi zoufale sama, uz nevis kudy kam - ale sama sobe to jeste porad naplno nepriznavas - jeste porad se snazis resit sve problemy liposukci, misto abys pripustila, ze problem neni v tele, ale v hlave, ze je potreba zajit za psychologem, a udelat se sebou neco ... ja proti tobe jako cloveku nic nemam -a uznavam svobodu vyjadrovani - ale presto si myslim, ze nektere veci, ktere sem pises, sem proste nepatri ... ne, ze by se o nich vubec nesmelo mluvit, ze by byly spatne - ale TADY, tady skodu napachat fakt muzou ... o techto vecech by sis mohla v klidu popovidat s nekym, kdo uz je venku, nebo s psycholozkou, ale psat je na tyhle stranky muze byt nebezpecne ... ale samozrejme nikdo nema pravo ti cokoliv zakazovat. je to na tvem zvazeni ...mozny by se ti dostalo mnohem priznivejsiho ohlasu, kdybys zkusila vsimat si i problemu jinych, napsat par radek, ktere nekoho potesi .. vzdyt prave proto tu tyhle stranky jsou, aby dodavaly silu ... jednousi ji sem prijdes nacerpat, a jindy, kdy jsi na tom lip, ji zase nekomu das ... to s mi zda fer. neni mozne jen cekat, ze ti nekdo pomuze, ze se tebou bude zaobirat ...zaty utoky si opravdu muzes sama - podivej, ty a martin jste, myslim, byli jedini, do koho se v posledni dobe pustilo toli lidi najednou ... a neni to nahoda, neni v tom ani zadne averze vuci tobe jako cloveku - a jak by taky mohla, kdyz te nikdo nezna ...sobce z tebe nikdo nedela, ale tve prispevky takto vyznivaji - treba je vsichni proste spatne chapeme - ale v tom pripade by asi bylo lepsi, aby ses ty snazila vyjadrovat jinak, nez aby se vsichni ctenari ucili cist tve myslenky, skryte kdesi mezi radky ...co si o tom myslis ?a s tim kopirovanim tveho chovani - rika se "priklady tahnou" - a ty spatne zvlast ... snad se nikoho moc nedotknu, kdyz napisu (z vlastni zkusenosti), ze s ppp mysleni lidi v urcitych vecech hodne ovlivnuje - treba prave vnimani vlastniho tela nebyva uplne "normalni" ... tak proc to jeste zduraznovat,proc stahovat ty, kteri se rozhodli proti diktatu ppp bojovat, zpatky do toho bahna ?!nemyslim, ze bys to delala umyslne, to ne ... ale presto se tak nektere tve prispevky daji vnimat ... teda, ja to tak vnimam, a asi nejen ja, soude podle vsech tech nesouhlasnych odpovedi ...mas pravdu v tom, ze o sobe nemusis nic psat - ale pokud chces neci podporu, neci zajem (a nejen negativni), je to asi nezbytne, jit s kuzi na trh, prestat kolem sbe kopat, jakmile ti nekdo (byt v dobrem - a tak to driv bylo, vzpomen si) da najevo, ze s tvym jednanim nesouhlasi. nezda se ti uz podivne, ze pises porad dokola o svych problemech s "velkym brichem", a vsichni, kdo na tve prispevky reaguji, se ti snazi rict, ze problem neni v brichu, ale v hlave ? nemyslis, ze by na tom mohlo neco byt ? a pokud ano, nechces s tim tedy neco udelat ? opatrne jsi naznacila moznost hospitalizace - ale okamzite sis to rozmyslela ... ano, psala jsi o strachu, ze prijdes o misto, ale i na to tady nekdo reagoval svym vlastnim pribehem ... stoji ti pracovni misto za vsechny ty potize ? neda se (kdybys tedy o nej prisla) najit jine ? neni to jen strach ze zmeny ? strach pripustit si, ze OPRAVDU NECO NENI V PORADKU ? (tim nemyslim tve tukove bunky)tesim se na tvou odpoveda preju nalezeni silya cesty ven,maruska

Ivane,to jsi opravdu prehnal, zrejme jsi v zivote nemel zadne problemy, kdyz nedokazes alespon trochu pochopit problemy druhych. Proc se do toho pletes, kdyz o tom nic nevis? Tady se vetsina snazi o uzdraveni a jsou to vsechno silny holky, ze s tim dokazou tak bojovat.Jses proste pitomej a vic uz dodavat nebudu. Marketa