Schizoid

A klobouk dolů.Jak...No vážně,myslím že to jde.Já nikdy neodsuzovala lidi podle toho jací jsou,ale spíš proč takoví jsou,myslím tím kamarády,známé... Někdy to jsou smutné příběhy.Já to totiž na samém začátku nevěděla,tak až někdy po půl roce jsem si řekla-tady není něco v pořádku,jasně že nebylo.Řekla bych dnes,že je rád že mě má,nevím zda je šťastný. A ano,ke zničení protějšků v mnoha případech došlo,to jsem dokonce četla několik článků,co napsal sám život. Já se zničit nenechám,já ho spíš zkoumám-co se mi podařilo,s čím nehnu apod.Takový člověk se nesmí brát vážně,po dvou letech jsem přišla na to,že zkrátka ne,to by k destrukci stoprocentně došlo,to vím.Takže když celou situaci zhodnotím,není to až tak zlé,jen se na to musím dívat fakt jinak. A jinak děkuji za příspěvky...

A klobouk dolů.Jak píšeš,na to musí být povaha zvládnout to s někým takovým.Přiznám se,že já,pokud bych tohle věděla od samého začátku toho vztahu,tak bych do toho nešla.Myslím si,že většinou takto nemocný člověk toho druhého zničí.Možná to ale není až tak zlé.

nevím,jak dlouho jsi s...Vím že je to vážná porucha a nedá se vyléčit,jen medikamenty,ale na to je už pozdě,má svůj věk...Rodinu určitě neplánujeme,máme každý svoje děti a "rodinu" za sebou,to bych neriskla-mít s někým takovým děti,nevím,nejspíš ne.S láskou a pochopením se to dá zvládnout,ne tedy úplně všechno,ale většina ano,on jakoby "vyměkne",trvá to,nepopírám... Jenomže asi jak s kým,na to člověk musí mít nervy,urovnat si proč to tak je a lecos přehlídnout...Snad se mi to daří zvládat...

nevím,jak dlouho jsi s ním,ale s takovým člověkem chceš mít rodinu? Nevěděla jsem,že je to až tak závažné,ale schizofrenie je vážná nemoc,nevyléčitelná.

má vlastně za diagnozu?Co jsem zjistila ze vsech priznaku,ma schizoidni poruchu osobnosti /malem jsem zavarila Google/,OCD a jeden druh paranoi-ta pomalicku upada,asi tim,ze o tom hodne mluvim,at se neboji,ze ho fakt nikdo zlikvidovat nechce.Bohuzel jsem toto musela dohledat sama,jelikoz oni vetsinou si prijdou normalni a na vysetreni by nesli,nemela jsem na vyber.Asi tak,no.Ja vim ze to neni profesionalni postup,ale jinak to neslo...

Ano,výhoda,že se s Vámi...má vlastně za diagnozu?

výhodu to má,že se s ním...Ano,výhoda,že se s Vámi nikdy nepohádá,tu máte stoprocentní,já to ale i přesto pokoušet nebudu,prý jsou schopni rovnou zaútočit,nemůžu posoudit,ale prý ano.Ano,pracoval OSVČ,takže sám,cokoliv co mohl,tak sám. Jeho známé spočítám na prstech jedné ruky-ano,věřte nebo ne. S tou bývalkou je to divné,já už to přestala zkoumat,ale něco k ní cítí-zhrzená láska zanechala následky,nemá to v sobě vyřešené,nemůžu si pomoct-když se odstěhovala,tak o ní špatně mluvil,ale po čase přestal,úplně. On má na bývalky vztek,špatně o nich celkem mluví,ale o té poslední už nemluví,ne ne ne.

Ano,je mu tak nějak všechno...výhodu to má,že se s ním nedá moc pohádat.S tou bývalkou je to zvláštní,přiznám se,že sice vůbec nejsem žárlivá,ale asi by mi to vadilo,už to,že je to u vás tabu,že se o tom vůbec nechce bavit.Kdyby k ní totiž vůbec nic necítil a byli by pouze a jenom přátelé,pak by jistě neměl tendenci něco skrývat a normálně o tom hovořit.Jestli se můžu zeptat,co je to vlastně za diagnozu? Dříve normálně pracoval,co kolegové na jeho zvláštní chování?

je vlastně všechno tak...Ano,je mu tak nějak všechno jedno,on má svůj svět,zatím se dokáže ale postarat o záležitosti kolem bytu,svých účtů a pod. Již nepracuje,je v důchodu,ale kdyby přišel jako pracující o místo,nevím,asi by si v klidu našel něco jiného. Co ho spolehlivě rozohnilo byl dotaz na "bývalku",on ji miloval,ale ona ho opustila,jelikož to nezvládla,do dnes se navštěvují,prý jsou kamarádi a to fakt nevím,jelikož toto téma je u nás obrovské tabu. To tehdy vyskočil,jak čert !! Fakt jsem se vyděsila. Zdali se toto dá léčit-prý údajně ano,ale to se nedá zrealizovat,jelikož on si příjde normální,jen všichni kolem jsou divní...To samé s tím jídlem /s čímkoliv/,tak to odstrčí a sáhne po něčem jiném,v klidu,taky nechápu...Díky moc za reakce,mě to moc pomáhá v tom smyslu,abych se viděla jinak !!

na něm dělala pokusy,hi,hi.Co když mu dáte jídlo,které nemá vůbec rád? Zůstane také v klidu a řekne,abyste mu uvařila něco jiného.A vy třeba,že ne,co bude následovat?

Ano,ani radost,ani...je vlastně všechno tak nějak jedno.Pracuje? Co kdyby přišel o práci,také mu to bude jedno? Vy se cítíte milovaná? Co když mu řeknete,že odcházíte? Já to prostě nedokážu pochopit.Sama jsem velký snílek,ale vidím všechno reálně.Nic s ním nehne,to je velice zajímavé a nepochopitelné,dá se to vůbec léčit? Každý se umí radovat,stejně jako se umí i rozčílit.Nedokážu si představit soužití s takovým člověkem.Dáte mu dáreček,který si přál a on bude laxní.

Ano,ani radost,ani...je vlastně všechno tak nějak jedno.Pracuje? Co kdyby přišel o práci,také mu to bude jedno? Vy se cítíte milovaná? Co když mu řeknete,že odcházíte? Já to prostě nedokážu pochopit.Sama jsem velký snílek,ale vidím všechno reálně.Nic s ním nehne,to je velice zajímavé a nepochopitelné,dá se to vůbec léčit? Každý se umí radovat,stejně jako se umí i rozčílit.Nedokážu si představit soužití s takovým člověkem.Dáte mu dáreček,který si přál a on bude laxní.

Ano,ani radost,ani starost,vse bezi tak nejak v poklidu,vyzaduje jen zakladni peci,strava,pradlo,spanek...Ja nebudu urcite uplne normalni,kdyz s nim jsem,snad mi vyhovuje ze je velmi hodny,nebuzeruje ani jinak neprudi.Ma svuj svet,to vim. Uz si pomalu zacinam zvykat,dlouho,dlouho mi trvalo,nez jsem pochopila ze to jine nebude,ale menit jsem ho nechtela,nikdy.Ano,on nic neproziva,je v ulite a v ni si zije svuj zivot plny planu a snu,ktere nikdy neuskutecni.

...ne, zatím jsem...s takovým člověkem ti vztah vyhovuje? Vůbec si to nedokážu představit.Co tě k němu vlastně táhne? Člověka,který nic neprožívá si neumím ani představit.Asi žádná radost,ale ani žádná starost.

je vůbec něco,co takového......ne, zatím jsem nezaznamenala nic, co by ho rozplakalo. Ani v odborných článcích jsem se nic nedočetla, bohužel...Co s ním zamává - určitě nic, mají ulitu, jsou to zvláštní lidé...Jsou laxní vůči pochvale i kritice. Minimálně se mi stalo, že by jsme společně něco plánovali, nebo se mi svěřoval jak prožil den, jak jsem se měla já atd, atd... Opravdu minimálně.Ale co jsem zaznamenala - občas na něj jako žárlím, no to se mu líbí... Vážně. Přestože schizoida nemá emoce, žárlení na něj působí pozitivně, je takový naměkko, nevím jak líp to popsat, ale vyloženě se mu to líbí a mě to baví. Ptejte se a díky za příspěvky !!

je vůbec něco,co takového člověka rozpláče,co s ním zamává?

Já jsem schizoid-alkoholik.....no, to ze mě bude taky brzy alkoholik, pokud s ním zůstanu !!

Já jsem schizoid-alkoholik..

Ahoj Beruško ... už je to...Ahoj všem, mě život Berušky taky moc zajímá !!! Žiju se schizoidem dva roky, takže neustále mě to nutí číst a číst a číst, o duševní poruše, která ho vyžírá zevnitř...Není pomoci, sám si nepomůže, já jemu taky ne a k odborníkovi - no to už vůbec ! Jediná možnost, že budu stát po jeho boku, zatím stojím... Je to ale faaakt hodně těžké !! Pojďme si zde opět psát, jak se vám s ním žije, kolik vás již ze vztahu zdrhlo. My vztah nemáme, supluji mu matku. Jinak je hodný, nekouří, nepije, utrácí mnoho peněz za "koníčka" jménem sběratelství.On má totiž ještě OCD, je závislý na nakupování všelijakých sad nářadí do dílny, všechno má již nejmíň sedmkrát, ale to se prostě hodí. /Moje peníze neutrácí./Jinak pohoda-kecám, není to moc pohoda, ale víte, jak to myslím. Takový alkoholik je mnohem horší... Vaše Klárka

Pokud je schizoid (ne schizofrenik), není nutné. aby se léčil, pokud nechce. Je to porucha osobnosti, je prostě trochu jiný, podivínský. Nevidím důvod, proč by nemohl vychovávat dítě.