Úmrtí pejska

Manželovi milovnice psů:Ani se tvé ženě nedivím, že má tak ráda pejsky, ty moc citu v sobě nemáš, viď?Já bych tvůj pes být tedy nechtěla, natož manželkou.'

Aby jste se neposrali, takových psů jsem zakopal u nás na zahradě a ani nemrk okem. Když je doma binec od psů, roztrhané věci, hovna a pořád jenom uklízíte a uklízíte, tak takové chcípnutí pejska o kterém vy tu hekáte, přijímám jako osvobození.'

Ali, také jsem letos v létě přišla o milovaného pejska, bylo to fakt hrozný.Ale ani ne za 3 neděle jsem si našla na internetu štěně a už ho mám 5 měsíců doma.Pořiďte si také jiného, nezapomenete, ale je to zase živá duše, co vás miluje.Držte se.'

Taky nám umřel pejsek. A jsem z toho strašně zničená. Nikdo za vámi nepřijde,nepřivítá, nečeká na jídlo. Je to hrozné. Přijde mi, že dalšího pejska bych neměla tak ráda, pořád bych myslela na toho předtím. Ale je tu bez ní takové prázdno...Nějak tomu nemůžu uvěřit, že už nepřijde.'

Je to příšerný smutek. V květnu jsem pohřbila 11-ti letou fenku jorkšírka. Zbyl mi ještě pes,měla rakovinu plic.Poslední noc se dusila a už trápila,manžel ji musel nechat uspat.Já byla doma a brečela,pak ji dovezl a zakopal na zahradě.Jsem ráda,že ji tu mám,má hezky hrobeček.Dokonce tu druhou noc jsem skoro spala a normálně jsem ji viděla příjít do ložnice,podívala se a zase odešla,asi se chtěla rozloučit. Bylo mi hrozně,neměla jsem s kým chodit na procházky ,pes je už taky 12ti letý a nemocný na srdce,koupila jsem si novou fenku, je skvělá milá a učenlivá,ale tu starou nenahradí.Hrozně mi chybí.'

Ahoj pejskomilové, taky to znám, v lednu jsem musela nechat uspat 8 letou fenku. Měla stejné příznaky jako dalmatinka. Zhoršovalo se to od podzima, pak byly 2 noci, který jsem s ní protrpěla v obýváku - kdybych mohla, tak ji snad pomůžu sama, bylo to hrozné, ta bezmoc, nemůžeš ji nijak pomoc. 13.ledna jsme to museli ukončit. No a na Josefa se k nám na parkoviště nedaleko přitoulalo štěně, sotva odstavený prcek, asi labrador s kokrem, celá černá fenka. Takže co myslíš - je už přes půl roku naše. Jasně, že nenhradí zemřelého pejska, ale zaplní díru v srdíčku.
Tak se všichni držte, kdo to znáte - já si život bez psa neumím představit, a asi je v pořádku, že přežije páníček svého pejska, než kdyby to bylo obráceně, ne !!!!'

Mik je duševně zaostalý cynik.'

Vím jaké to je zemřela mi rybička, jsem z toho byl půl roku v šoku. Jsem malíř a mám citlivou duši. Jednou jsem chtěl namalovat rozkvetlý jabloňový sad. Do rána přišla bouřka a květy byli opadané, dva roky jsem nic nenamaloval, jak mě to sebralo!!!'

A co tak pomoci pejskovi z útulku?Rána v srdci se maličko zacelí a navíc uděláš dobrý skutek...'

Úplně vím o čem píšeš, Dalmatinku. Mě zemřela fenečka po 15 letech společného soužití, bylo to stejně bolestivé, také pláču při čtení Tvého příspěvku, ale chce to jen čas a vše bude O.K. Také mi plno lidí doporučovalo pořídit si nové štěňátko, ale byla jsem toho schopna až po půl roce, hnedky to nějak nešlo...Nyní už mám roční chlupatou holčičku, více milovat ji už snad ani nelze a je nám spolu krásně, to bude dobré, uvidíš...'

Už se bojím dne kdy nás opustí náš pejsek je mu 16 let je to taková jak se říká pouliční směs byli jsme u veterináře na očkování ten mi řek na dotaz jak dlouho ještě může žít no měl jsem tu pejska 19 let . Má už svoje nemoci neslyší nyvydrží dlouho tak s ním musím častěji chodit ven občas trpí průjmy , ale stále je v kondici co se týče fen. Nevím jak to bude, ale jsem ráda že je tady tato rubrika'

když umře opejsek, je to strašná věc. Já svoje pejsky miluju a nedokážu si představit, že by se jednomu z nich něco stalo, prostě je zbožňuju, jsou pro mě naprosto dokonalí... Už jsme zažili že nám dvakrát pejsek umřel v 7 letech. U jednoho jsme věděli, že je vážně nemocný, měl rakovinu, tak to byla otázka času a všichni jsme to věděli. U druhého to byla větší rána, byl nemocný, ale nebylo jasné co mu je, a jednou jsem se vrátila ze školy domů, rodiče s ním v tu dobu byli u veterináře, a už ho nepřivedli...:-(((( Rentgen zjistil že má taky rakovinu a bylo to tak špatný, že by se stejně trápil- hrozný:-( ¨
Nového pejska jsme začali shánět brzy, prostě ten pocit že doma pejsek není je strašnej, prázdný dvoreček, zahrada, nikdo člověka nepřivítá... Tak asi za tři měsíce jsme si pořídili dvě štěňátka, teď na jaře jim byly 4 roky. Nevím proč, ale přijde mi, že na každého dalšího pejska jsme jako rodina upnutější. Tyhle milujeme, vybrali jsme si nejlepší veterinu v okolí, máme doma číslo na psí záchranku, když s nimi jedeme na dovolenou, zjistíme v okolí nejbližší veterináře... Před dvěma lety nám jeden málem umřel na zástavu srdce po očkování a od té doby jsme na ně ještě opatrnější.
Prostě štěně nebude nikdy náhrada, to ani nejde, ale bude to další bytost, která ti vstoupí do života a nedovolí ti se dlouho trápit.'

Vím jaké to je:( zemřel mi 9ti-letý pejsek, taky nemoc, byvál se mnou i v posteli, všude. Nechtěla bych teď dalšího, musela bych je srovnávat a byla by to jen "náhrada". Je to těžké, pomůže jen čas.'

Iveto a Zdeňku, naprosto se ztotožňuji s vašimi názory. Dalmatinek musí překlenout ten největší smutek, a pak si pořídí nového hafina.Moc mu to přeju. Papa'

Ahoj Dalmatinku, je to hrůza, nedávno mi umřela kobylka a právě pes mě v té době nejvíc podržel. Kobču mám pořád v srdci, první dny byly hrozné, pomalu jsem nedokázala spát a vždycky když jsem si na ní vzpoměla musela jsem se jít někam do kouta schovat a vybrečet. Drž se, časem ta bolest otupí a zůstanou ti jen krásné vzpomínky, vím, že tomu teď nevěříš, ale je to tak. Budeš pak myslet na vše krásné co jste spolu prožili a nebude to už bolet.
Každé zvíře je jedinečné, já taky vím, že nikdy už nebude kůň jako byla ONA. Buď rád že netrpěla dlouhodbě, dal jsi jí určitě krásný domov a udělal pro ni, co bylo ve tvých silách, tak na to nezapomeň, ona u tebe byla šťastá. Určitě je pro zvíře lepší kratší a šťastný život, než dlouhý a bolestný.
S tím štěnětem, přikláním se k tomu, že to zrada není, pořiď si ho jak jen budeš moct, ono to hodně pomůže, věnovat se jinému zvířeti, vytrhne tě to z bolesti když víš, že se o musíš starat o jiného tvora. Určitě by to Bessy nebrala jako zradu, naopak si myslím, že by tě nerada viděla dlouhodobě nešťastného.'

Zdeňku, naprostý souhlas. Ale Dalmatin musí sám vědět, kdy přijde pro něj ta vhodná doba na koupi nového štěněte.'

Ahojky, taky to znám. Když umře zvíře
(jakékoliv), strašně to bolí. Taky mi mi připadá jako ,,zrada" vůči původnímu zvířátku kupovat si hned nové, ale mám vyzkoušeno, že to pomáhá. Přeju co nejvíc radosti s jakýmkoliv chlupáčem...'

Dalmatine, je teda pravda, že já jsem nové štěně kupovala až po půl roce. A myslím si, že na tuhle nikdy nezapomeneš, ale nebude jediná. Vidím to podle sebe. Asi je to sobecké, nebo je to život, ale já tohle nové štěně mám ještě radši. Každý pes je jiný a jedinečný. Uvidíš.'

Díky Ivet i Petruš za podporu. Pejska rozhodně ale teď kupovat nechci, je to moc brzo a přišlo by mi to jako sobectví vůči Bessy (tak se jmenovala)že bych ji hned nahradil někým jiným.. Ani rodiče by s tím stejně nesouhlasili, kupovat tak brzo druhého pejska... Ale moc díky za vaše dopisy. Myslím, že tato fenečka, kterou jsem měl, byla, je a bude pro mě jediná.....'

Jůůůů,Dalmatinku.To je vždycky smutné.Co na to říct....já jsem dostala pejska když mi byly 4 roky...fenku křížence.A zemřela,když mi bylo 22.Uctyhodný věk.Měla jsem v srdci stejnou bolístku jako Ty.Maminka se z toho skoro zhroutila.A když jsem si přečetla tvůj příběh,měla jsem slzičky v očích.Dalmatinku,co si pořídit nového pejska,který ti sice tvou fenečku nenahradí,ale bude ti dělat stejnou radost?Moc držím palečky.'