Úmrtí pejska

Ahoj, nejsi v tom sám. Znám tu bezmoc, kdyz ti umírá pejsek a neskutečně trpí a ty mu můžeš pomoci jen tím ,že ho necháš uspat. Tohle jsem zažila před rokem. Měla jsem fenu dobrmama 14 let a také mi umírala doma. Je to hrozný pocit, když vyjdeš na zahradu, a tam to ticho a prázdno. Já bych ti poradila, abys co nejrychleji koupil štěňátko nového pejska. Přivede tě na jiné myšlenky a zase bude dobře. I když tenhle ti z tvého života nezmizí nikdy a budeš na něj stále myslet. Ale takto jsem to řešila alespoň já. Ahoj.'

Dobrý den, vím, že tohle nebude moc veselé téma, ale včera večer mi zemřel pejsek - fenka dalmatina - měla necelých 10 roků. Asi tak před půl až třičtvrte rokem začala kašlat (takové jako by vykašlavala něco suchého) - po návštěvě lékaře byla diagnoza - má hodně zvětšené srdíčko a trochu vody(tekutiny) na plicích - dostala léky. Po těch se stav poměrně zlepšil, ale poslední týden (celkově asi tak měsíc) byla občas nesvá, jindy zas vpohodě... Až včera začala rychle dýchat, nějak se ji přitížilo.. Myslel jsem, že to přejde, dal jsem jí léky a nechal v klidu v garáži. To bylo tak nějak navečer - 9-10 hodin... myslel jsem, že se to zlepší asi po desáte jsem šel poslechnout, jestli ještě tak dýchá,už to bylo lepší no a jak jsem ji šel zkontrolovat v 23 hodin, tak už chuděrka ležela u schodků na rohožce mrtvá.. Bylo to hrozné. Ten pocit, že mi zemřel milovaný pejsek. to nejde ani slovy vyjádřit.... Musel jsem ji řepravit ven do kotce a ráno pohřbil v humně (za domem). Byl to ten nejhodnější pes(sice jsme měli jsme jen jednoho)co jsem kdy znal,vůbec neštěkala, vůbec nikdy v životě nikoho nekousla (jen jednou mě když jsem s ní dováděl, ale za to nemohla - bylo to v zápalu boje a kousla jen tak slabě) Jak jsem kopal ten hrob, tak jsem ji tam měl u sebe... takový pocit nikomu nepřeju.. ztratit pejska, jestě k tomu tak hodného, se kterým člověk žije takovou dobu a je to vlastně člen rodiny... budu se s tím muset dlouho vyrovnávat, ale u mě v srdci,a určitě i v srdci mé rodiny, bude pořád....'