Zenaty milenec

Jo!Super,ještě jí bude litovat nakonec,ne?

Mileno už jsme u toho proč tak nadáváš na milenky.Sama si podváděná. Ale proč to tak řešíš když jak už sem psala předtim stejně je to vždycky ta milenka která ostrouhá.(chlap kvůli mě doma poslouchal děsný scény,ale rozešli jsme se až po dvou letech,sice jí miloval,ale mě opustit nechtěl,protože sme si ve všem rozuměli,zato ona na něj doma kvůli všemu štěkala) On sice slíbil že to ukončí a neukončil,ale kdyby tě neměl rád tak už je dávno v hajzlu ne? Napadlo tě prostě jen že zkrátka miluje dvě ženský. Každá máte zkrátka to co ta druhá nemá. Tak to nech chvíly u ledu a začni se starat víc sama o sebe. CHoď do posilovny i to se dá s dítětem apod.A pokud ho miluje tak to pro ni musí bejt žrádlo že se každej den vrací ke svý ženě. Uvědom si že ta druhá holka z toho asi taky neni odvařená že ona je "ta druhá".

To je mi líto, a nevidím pro takové chování omluvu - a ročním dítětem je to do manžela pěkný podraz. Já jsem mluvila tak trochu i za sebe, několikrát jsem pár lidí tvrdě odsoudila a pak jsem se dostala do podobných situací - a bylo to poučné možná až moc... (nesouviselo to ale s partnerskými vztahy).Přeju ti pevné nervy a ať je zase dobře. Na sebevraždu - doufám, že to byl jen příměr a nemyslíš to vážně - na tu zapomeň, nic neřeší. Zdravím

A hele - Harrietka je tedy kurvička?Kurva, která v jiné diskuzi odsuzuje feťáky? Ufňukaná primitivní běhna?Feťáci se ti hnusí, ženáči s dětmi ne?Ty jsi tak pošahaná/ý, že to dech vyráží!!!Kristepane, kdo tě to takhle vychoval - snad ulice, nápravný ústav?Běhá mi z ní mráz po zádech! Brrrrrrrr!

Terezo, máš pravdu, ale jsem právě v situaci, kdy jsem přistihla svého muže, že má milenku. Dušoval se, jak moc mě miluje, a že to ukončil. Teď po dvou měsísích jsem zjistila, že to stále pokračuje, protože mu řekla něco, proč se vrátil. Teď se opět dušuje, že miluje jenom mě, že jsem jediná, které to ve svém životě řekl. Že to ukončí bla bla bla. Teď už jsem na pokraji sebevraždy a nemůžu mu už věřit. Možná, že to zní opravdu moc tvrdě, ale ženě, která ničí desetileté manželství s ročním děťátkem přeji jen to nejhorší a z celého srdce ji proklínám.

Už jsem sem psala, hned na začátku. Manžel se dozvěděl, jaký vztah mám k tomu druhému muži. Ne to, že nebyl jen platonický, ale jen to, že toho přítele mám ráda a že si s ním rozumím. Největší scény jsou kolem toho, že si myslím / nic takového jsem nikdy neřekla/, že ten druhý je lepší než on, z jeho uražené ješitnosti. Ani jednou jsem neslyšela-já tě mám rád a chci být s tebou. Takže tak. Na chlapy bych moc nesázela!

Mileno, ta role je nezáviděníhodná a rozhořčení pochopotelné... Ale znám jednu, co taky takhle nadávala, a uběhlo pár let a do role milenky se dostala ona. To bylo najednou řečí o velké lásce, že má právo atd. Každopádně padlo manželství její i jejího ženatého milence, opět uběhlo pár let a paní je sama - s rakovinou. Děti se s ní nebaví, protože jim v dobách rozvodu dost ublížila, bývalý manžel ji taky nechce vidět, a ten milenec už má jinou - mladší a bez rakoviny. Je to dost krutý příklad, jak se lidský osud někdy zamotá, a jak paní hrubě neodhadla povahu milence. Ale právě proto bych nikdy nikoho tak tvrdě nesoudila - nejsem v jeho botách, a tak těžko posoudím co kde tlačí. I když nevěru neschvaluju a rozbíjení manželství taky ne, v odsudcích se snažím být opatrnější.

Dobře vám tak děvky. Ať se to každé z vás vrátí i s úrokama, ať zažijete tu bolest a ponížení i z role podvedené manželky!

Taky něco přidám. Já vim že samochvála smrdí, ale já si troufnu říct že na koho(svobodnýho) ukážu toho můžu mít,ale ejhle já se zamilovala do ženáče. A co tu napsalo to hovado Marek! Myslíš si že sem si schválně vybrala ženáče,abych se každou noc trápila že neni se mnou,ale doma se svou ženou? Že sem chtěla tahat chlapa od dvou dětí? Tak nás zamilovanost neomlouvá,ale to trápení si ty imbecile užíváme ne? Když to prasklo tak mi jeho žena taky psala: počkej ona ti to za mě jednou ňáká vrátí. A já to asi nevim! Právě proto že mi to jednou ňáká vrátí.......... Samozřejmě že kvůli mě rodinu neopustil,ale jak tu někdo píše že věty typu,Já je opustim a já tě miluju. na mě opravdu působily. Takže ona tomu každá slepice fakt uvěří a pak si to hořký zklamání taky vypije. Takže milej Marečku, šoustání dobrý,ale psychika na bodu mrazu. Pravda je že mi milenky bysme v kůži těch manželek bejt nechtěly,ale mi za to taky zaplatíme!!

Je mi 25 a zenace jsem mela hned 2. S tim jednim to tedy bylo priznavam jen o sexu. A trvalo to jen par mesicu. Ale toho druheho jsem potkala v lete na horach a byla to fakt laska. Nerikam ze na prvni pohled! Vubec to nebyl muj typ, ani ja jeho. Ale meli jsme uplne stejne zajmy, stejne nazory, stejne navyky... ten rok co jsem s nim stravila byl zatim nejkrasnejsi v mem zivote. Rekla bych ze nas pekny vztah narusil hlavne tlak okoli, a mych nechapajicich rodicu. On se rozvedl(dite uz mel dospele). Postupne nas vztah upadal a pak jsme ho tak nejak z rozumoveho duvodu ukoncili. Ja mam nyni pritele, se mnou stareho ale neni to vubec ono. Stale myslim na Pavla, a kdyby sel vratit cas, urcite bych se vic snazila, aby nam to vydrželo. Myslim, ze uz nikdy nepotkam nikoho s kym bych si tak perfektne rozumela ve vsech smerech. S mym nynejsim se rozejit neumim, protoze je na me hodnej a nechci mu ublizit.Muj otec mame taky utek s mladou a to opakovane. A muj vztah netoleroval ani trosku!

Tak jsem po tydnu zpatky a koukam, ze prispevku je docela dost. Vyrazil mi dech David - proboha co je tohle za pristup? Jak si muzete takhle zahravat s city jinych lidi? Uprimne, ja bych si chlapa dokazala najit a ze se jich na me lepi dost. Podle me i spousta dalsich milenek ma ty sance. Vsak kdyby to nebyly kocky, tak je ten "zenaty milenec" nechce. Problem je, ze chci pouze toho jednoho ...

Ještě se chlub tím,jakej si kokot!

To: balvan 2Tvoj prispevok som si precitala uz vela krat, pretoze v nom vzdy najdem pochopenie a silu ako bojovat. Vsetko si uvedomujem, ze len plynutim dni a kazdodennym vyrovnavanim sa z realitou najdem raz pokoj v dusi a navrati sa dovera voci mojmu muzovi. Je asi tazko povedat, aky dlhy cas bude potrebny na zacelenie vsetkych ran a ci vobec sa zacelia. Co ak mi bolest v srdci ostane navzdy? Este raz dakujem za pomoc.

To Pata. To je mi velmi lito,co jsi napsala. Bohuzel osud je nekdy tvrdy,a vsechno zle je k necemu dobre. Vse co se nam deje,nas posouva jak v mysleni tak v chovani dale.Ze zkusenosti mych znamych rozvedenych kamaradek vim,ze nejlepsi cesta jsou ted tvoje deti. At si to manzel vyresi po svem. Clovek ma chut bojovat,ale ten se ve vetsine pripadu obrati proti nemu.Zamilovany muz uvazuje jinak a radici milenka ma tez vetsi presvedcovaci silu.Radim se ted zamerit na deti a drzet hlavu hrde vztycenou. Nenech se srazit na kolena.Nakonec prohraje manzel a deti si te budou vazit.

TO STELAPre koho je ten odkaz ? Pre mňa?.- Alebo pre PAŤU ?

bohužia? je nás viac, ja sa momentálne snažím vyrovnať a oslobodiť od podobného vzťahu, úplne Ťa chápem o čom hovoríš, je to ve?mi, ve?mi ťažké a sú to neskutočné muky a more s?z.

TO PATA .V súčasnej dobe Ťa obklopujú len Tvoje vlastné myšlienky. Ak chceš môžeš si tu nájsť tému " NEVERA".Môžeš čítať hodne kníh, ale všetko bude nanič. Len prekonávanie vlastých negatívnych pocitov Ti bude deň po dni pomáhať nachádzať pevnú pôdu pod nohami. Prvý Tvoj krok by malo byť rozhodnutie či budeš žiť s človekom ktorý Ti ublížil , ( možno ubližuje a možno aj bude ubližovať !!! sme proste ?udia so slabosťami ). Ak áno h?adaj silu v sebe. Na všetko! Na spoločné h?adanie spôsobu prekonávania podozrení v Tvojom vnút-.- Možno h?adanie spoločných bodov s manželom v hre na pravdu. Papier a pero - skvelý pomocník... ( Na papier nepoložíš to?ko nepríjemných a nezmyselných slov ktoré Ťa potom mrzia pri h?adaní riešení VAŠICH PROBLÉMOV . Ostatné je len na Vás . Nik iný to za Vás dvoch ( či troch ) nevyrieši . Ak budeš chcieť daj o sebe vedieť . Život ide ďalej ( aj Tvoj ) tak ve?a zdaru a zváž každý krok, ktorý Ťa povede po Tvch cestách...

Ja som jedna z tych, co sa o nevere manzela nedavno dozvedela. Sme zobrati 12 rokov a mame dve deti, z toho jedno adoptovane. V poslednom case sme mali vazne problemy. Muz nebol nikdy doma a ja som zurila. Bol to zacarovany kruh. On sa nechcel domov vracat, lebo som zurila a ja som zurila, lebo nebol doma. Kto bol vinny. Raz to prasklo a ja teraz zivorim. Asi mam na tom vinu. Ale kto je bez vinny, nech hodi kamenom. Mlada, dvadsatrocna frajerka so mnou jedna, ako by som jej od riti odpadla. Suverene a iste operuje muzovou laskou k nej. On sa do nej zalubil, pretoze u nej nasiel to, co u mna postradal. Je to asi jednoduche zahrat na notu zenaca, na kroreho ma zena len naroky, kt. ho kritizuje a nadava mu. Je to jednoduche ho kedykolvek pohladit, podporit a pochopit a v neposlednom rade i sexovat. Kto urobil chybu??? U mna bol nepochopeny a podlahol. Povedal, ze rodina je pre neho svata a ze by nevedel zit bez nas. Ako mam ja teraz zit?? Ako????? Neprajem nikomu prezit ten pocit zrady, bolesti a ponizenia. Ten ma prenasleduje rano i vecer. Je vsadepritomny a neutichajuci. Keby si kazda zena uvedomila, ze aj jej sa to raz moze tykat, urcite by to nerobila. Pytam sa, komu to pomohlo. Muz je obklopeny vycitkami, ako z mojej strany, tak z jej, ona vypisuje zufale a zalubene SMSky, ze si nieco urobi. A ja??? Asi vyhladam psychiatra, lebo to sama nezvladnem. A co deti? Tie sa museli vyrovnat z otcovou nepritomnostou a teraz mojim nevyrovnanym a neurotickym spravanim.

Taky jsem měla ženatého přítele. Ten vztah trval asi půl roku. Prostě jsme do toho spadli a nešlo to ovládnout. Já, která jsem odsuzovala ženy, které udržují takové vztahy, jsem najednou byla v té sitaci sama. Jednoho večera mi řekl, že se do mě zamiloval a neví co s tím, a opatrně zjišťoval, jestli bych s ním chtěla zůstat, uvažoval o tom, že odejde od rodiny. V té chvíli mi došlo, jaké to může mít následky. Má dvě děti a ženu, která asi nic netuší, nebo tuší a tolik ho miluje, že si takové věci nechce vůbec připustit. Mám ho pořád hodně ráda, přitažlivost mezi námi je pořád silná, navíc pracujeme ve stejné firmě, takže se denně potkáváme. On se rozejít se mnou nechtěl, komunikujeme spolu sice normálně, ale nějaké napětí tam pořád je. Proto radím holky, kašlete na ženatý chlapy, nestojí to za to, je to jen TRÁPENÍ, vážně.

jana-jak napsal natural-ne každá rodina dává dětem klid a ten správný vzor.Proč trvat na nějakém plnění čehosi,co nepřináší radost a spokojenost ani jednomu z páru,jen proto,aby nevybočoval z daných pravidel a ustrnulých tvrzení společnosti.Vždyť co se naučí děti v rodině,kde se manželé nemají rádi,hádají se,nectí se,zahýbají si(třeba tajně)případně nezahýbají,ale přesto se k sobě chovají lhostejně,bez úcty a tolerance??myslím,že pouze pokrytectví!A taky si odnesou názor,že je jedno s kým žiješ,protože manželství po x letech stejně všude stojí za H....!Má to pak cenu do nějakého vstupovat?V čem vidíš plus udržet takový mrtvý vztah za každou cenu?V tom,že si řeknou,hurá jsme dobrý,už jsme spolu dvacet let?A co z toho? Není život o něčem jiným?