Extrakt z bílých fazolí je často uváděn na trh jako přírodní pomocník při hubnutí. Doplněk stravy z bílých fazolí Phaseolus vulgaris se obvykle prodává jako „blokátor sacharidů“ a je oblíben u lidí se začínající cukrovkou.

Nerovnováha způsobená přísnou dietou nakonec vyústí v potřebu jíst to, co vám dieta dlouho odpírala, ať jde o sacharidy, bílkoviny, tuky nebo cukry.

Zdravá váha pomáhá nejen v prevenci civilizačních nemocí, ale i v boji proti infekci koronaviru. Data několika studií, včetně metastudie 75 výzkumů provedených na 400 tisících pacientech z Evropy, Asie i Ameriky, ukázala, že obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů onemocnění covid-19. Čím vyšší má člověk BMI index, tím má vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění COVID-19.

Těžká obezita bere chuť do života, komplikuje vztahy a především ničí zdraví. Je hlavním rizikovým faktorem pro nákazu a těžký průběh infekcí včetně nového koronaviru. Vyprávět by o tom mohl 44letý Jiří, který několik let bojoval s morbidní obezitou, ale tento boj se mu podařilo vyhrát. Díky bariatrické operaci. Jeho příběh může být inspirací i návodem pro stovky dalších obézních osob.

S přibývajícím věkem se složení stravy stává zásadním, a to hned z několika důvodů. Dochází k zpomalení metabolismu a dalším změnám, proto je důležité přizpůsobit jídelníček aktuálnímu věku. Věděli jste například, že po třicítce přicházíme každé desetiletí zhruba o 5 % svalové hmoty? Zjistěte, které faktory ovlivňují zdraví žen ve dvaceti, třiceti nebo třeba šedesáti letech, a které potraviny jsou v jednotlivých fázích života pro tělo nejprospěšnější.

Ze studie u 400 tisíc pacientů vyplývá, že riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Vyšší je i riziko úmrtí. Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru.

Odborníci z řad lékařů i vědců, pacienti a jejich rodiny a další členové této komunity si společně připomínají, že v boji s psychiatrickými diagnózami, které spojuje problematický vztah k jídlu, si nemůžeme dovolit čekat.

V rámci redukce tělesné váhy existuje řada mýtů, které mohou zbytečně hatit vaši snahu i výsledný efekt. Požádali jsme proto zkušenou dietoložku a výživovou poradkyni Zuzanu Pavelkovou Šafářovou, aby nám pomohla tyto mýty uvést na pravou míru. Nemusíte se tak už trápit počítáním kalorií nebo hladovkou.

Trápí vás vánoční kila? Špatně se odolávalo spoustě dobrého jídla po návštěvách? Málo pohybu? Co s tím? Máme pro vás 4 jednoduché rady.

S přibývajícími lety se velmi často objevuje nějakých pár kilogramů navíc. Nezávisle na tom, jak jíme. Jak stárneme, je stále obtížnější udržet si svou váhu. Proč tomu tak je? Tuto otázku si položili vědci ze stockholmského Institutu Karolinska ve spolupráci s Uppsalskou a Lyonskou univerzitou.

Naši tři přední odborníci na operace žaludku odpovídají na dotazy týkající se chirurgických možností léčby obezity. V současnosti se nejčastěji provádí laparoskopicky gastrický bypass nebo tubulizace žaludku. Obě operace jsou hrazeny pojišťovnou a jejich výsledkem je zhubnutí o 30 kg v průběhu jednoho roku po operaci. 90 % diabetiků 2. typu se pak díky operaci do jednoho roku obejde bez užívání inzulinu.

 

Co tuk vlastně je, proč ho tělo tvoří a je vůbec zdravé se ho zbavovat? Na tyto otázky si dokáže odpovědět jen zlomek lidí. Jakých pět největších mýtů o tělesném tuku mezi lidmi koluje?

 

Žádné diety nejsou z dlouhodobého hlediska udržitelné. Vždy dochází k restrikci určité potraviny nebo živiny a především restrikci kalorií. Samozřejmě, pokud budeme konzumovat méně kalorií než doposud, půjde naše váha dolů, ale po určité době člověk dietu ukončí, vrátí se ke svým původním stravovacím návykům a váha jde zase pomalu nahoru. Mnohem lepší je zvolit dlouhodobý a udržitelný přístup, tedy změnit svůj životní styl.

Kdy touha po štíhlé postavě začíná  ohrožovat vaše zdraví?

 

Pokud jde o některé potraviny, jsme jimi posedlí, ať už jich konzumujeme příliš mnoho, nebo se jim vyhýbáme, jako by byly jedovaté. Ani snaha vyhledávat jídla, která prospívají našemu zdraví, nemusí být vždy "zdravá". A tak jsme pořád na dietě a tloustneme.

Ve městě Narón se tisíce lidí pustily do sportu a ze svého jídelníčku vyřadily uzeniny a smažené kalmary. Jejich město se totiž zavázalo, že do dvou let shodí celkem 100.000 kilogramů.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze v tiskové zprávě uvedla, že každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi 10 a 14 roky věku. Odborníci se proto snaží preventivně působit už na děti na základních školách.

Snažíte se shodit nadbytečné kilogramy a myslíte si, že se musíte zříci všech svých oblíbených jídel, dokonce i o dovolené? To není nejlepší nápad, neboť určitá výjimka z diety nejen že nenaruší výsledek, ale může být dokonce užitečná. Tvrdí to studie týmu nizozemských vědců, která byla zveřejněna na stránkách Personality and Social Psychology Bulletin.

Klíč ke snížení tělesné hmotnosti možná spočívá v tom, kdy jíme. Jedna britská studie založená na časově omezené konzumaci totiž ukazuje, že změníme-li hodinu, kdy snídáme a večeříme, můžeme odbourávat tělesný tuk. Přerušovaný půst, který navíc zlepšuje metabolismus, pomáhá imunitnímu systému a zpomaluje procesy stárnutí.

Večer nás přepadá hlad, protože se zvyšuje produkce hormonu, který stimuluje chuť k jídlu. Abychom večer odolali pokušení, je lépe nevynechávat oběd a svačinu. Ve večerních hodinách totiž klesá hladina peptidu YY a proteinu leptinu, které vyvolávají pocit sytosti. Proto nesmíme čelit večernímu pokušení vyhladovělí.