jak se odmilovat ?

Tak hele. Já ti dám Adélo jednu možná hloupou radu.Vykašli wse na jaký koliv kontakt s ním, vymaž ho z telefonu a pokus se na něj ani nemyslet. Vím, že to nejde, ale dočkej času, jako husa klasu. Nekontaktuj ho a najdi si někjakou činnost, nebo zábavu, která tě zaujme na tolik,vže při té činnosti na něj nemyslíš.Za čas tvé city k němu trochu uhasnou a ty se na to vše budeš moci podívat střízlivíma očima. Nebudu ti tu tvrdit, že se vrátí, protože ho neznámk, tak jako ty. Možná zjistíš, že je ti bez něj lépe. CHce to jen čas.

Dane, SpisovateliMyslite, ze je jeste nejaka sance ??? Behem poslednich 14 dnů se to tak spatne zvrtlo, pred tim to bylo krasny,nikdy me nechtel ztratit...Ted mam pocit,ze se v nem neco vzeprelo,jak sem do toho jeste zacla vrtat a hloupe se ptat,zacal byt neprijemny,chladny...Myslite pani,ze je mozne,ze se jeho city jeste obrati? Ze je ted jen nastvany,podrazdeny? Nebo uz je sance minimalni ???Může se do mě ještě zamilovat ??? Připadne,jak dlouho to může trvat ???

Dan-SpisovatelMám na vás takový dotaz. Vím, že se nedá říci, za jak dlouho se to srovná, např. jako u Adély. Ale jak dlouho může trvat, než se člověk vyrovná s rozchodem, nevěrou, úmrtím apod. respektive, co už je podle vás moc dlouho.

Adelo, Dan má pravdu. Vy to musíte vydržet. Myslete pořád na to, že jen takhle budete mít šanci, že se třeba někdy v budoucnu dáte zase dohromady. Může to trvat dlouho, nebo už se to taky nemusí povést. Ale to všechno ukáže čas. A naděje přece umírá poslední, ne?

DaneAsi je to tak jak pises,nevim,jak to vydrzim,kdyz doted jsme byli spolu,ja se na nej tesila,travili jsme spolecne chvilky,kruci ja to tak nechapu ... myslim,ze bude rozhodujici techto 14 dni,pak jede az do konce ledna pryc ... :{Kdyz se uvidime i s jinymi kamarady,kdyz schuzka bude zorganizovana hromadne,tak to nic neznamena a i kdyz se uvidime,tak to nebude,ze on me chtel videt ...Jezis me je tak smutno Dane ...I ja nemuzu jist,uz to trva chvili,co to je takto zkazene a za 14 dni sem zhubla 4 kila...Dobra dieta,ale dala bych prednost urcite chlapovi :}Pozvani na kafe asi nemam navrhovat ja nikdy vid ... ???Kruci,me je hrozne ...

Adelo - a máme to! Tys mi sama nahrála na odpověď. Pořád jsem se bál napsat Ti to tak příšerně stručně: CO DĚLAT? NIC!! Už jsem to i napsal a radši jsem to smazal. Teď už se nebojím, vždyť se budete pravidelně potkávat! Proto je odpověď jasná - nevolat, nepsat SMS ani nic jiného. Všechno bude soustředěno do toho jediného okamžiku setkání. Budeš ho přehlížet. TY si budeš určovat, kdy se s ním pozdravíš nebo se mu s úsměvem vyhneš. Nesmí v tom být žádná křeč, budeš nad věcí a svým ženským důvtipem po očku poznáš, jak se ctěný protějšek tváří. Jeho ješitnost to nevydrží, přinejmenším mu to bude divné. Nepůjde to rychle, i těch skoro 24 hodin bude pro Tebe dlouhých. Ale je to reálné a naprosto přirozené. Pak přijde i čas na Tvoje běžné otázky, které jsi mu posílala písemně - jak se má a tak. Bude-li to jen v chůzi nebo u stejného stolu, určuješ zase Ty. Ať se Ti to daří (já jsem při tom nemohl ani jíst). A jestli to nevyjde - nestál za to!Měj se hezky a už si nic nevyčítej.

DaneProsím Tě o názor chlapa, je lepší ted uplne nekontaktovat, nepsat SMS ani po ICQ,nevolat,nechtit ho videt (určitě se budeme vidat na obedech v praci) nebo je lepší občas napsat jen jak se máš, co je nového, co v praci.. doted jsem mu vzdycky psala .... nevim, jak ted dal, co je lepší...Ví, že ho nechci ztratit, ví, že ho miluju, tolik jsem mu to rikala ..Dekuju Ti Dane :-) Hezkou dobrou noc!

Adelo, konec to jistě nemusí být, ale to procento naděje není velké. Hlavně se okamžitě přestaň dál dotazovat, ať to nezkazíš úplně. On je teď strašně vysoko a dal ti to nevybíravým způsobem najevo. Neponižuj se a měj svou hrdost.jan: Některé věci jsou trochu jednodušší a není to úchylka. Při štědrovečerní večeři si také vzpomeneme třeba na rodiče, příbuzné nebo prostě jen tak jak to teď asi vypadá na Jeleních boudách v Krkonoších nebo nevím kde. A když je silvestrovská půlnoc a člověk není zrovna totálně mimo, probleskne mu i mezi partou kamarádů myšlenka, jak to asi tráví jiná osoba, která měla nedávno špatnou náladu a má-li si s kým připít na lepší dny. A ještě k připomínce těch poštovních známek: chtěl jsem se k tomu vrátit, ale nechtěl jsem tady budit dojem samolibosti. V době totální zamilovanosti bych takovou věc asi neudělal ze strachu před neúspěchem. Ale tehdy už na ničem nezáleželo, takže jsem to považoval za výborný test, jaký to může mít výsledek. I tady na našich diskusních stránkách byly reakce rozdílné (pomsta-láska-nesmysl). Kdyby se to stalo mně, bylo by mi to docela příjemné. Navíc tam byla bestie krásná, hezčí než ve skutečnosti. Bude v tom asi jiný rozdíl než jenom mezi myšlením ženským a mužským. Ale to už jsem se moc zapovídal. Dobrou noc a pěkný víkend všem.

SpisovateliJak myslíš, za jak dlouho je třeba možné,že si neco uvedomi, ze mu chybim,ze mu semnou bylo vazne hezky apod? Vcera/dnes jsem ho mymi dotazy vázne asi vytočila .... kruci, je mi to tak lito :( :( :(

Lidičky, vaše diskuse je celkem zajímavá...Katko, nemyslíte, že je to všechno jen a jen o vás? Jestli jste z toho všeho více nešťastná než šťastná, utněte to! Píšete, že se ozývá tak jednou za čtvrt roku, jinak ho nevídáte. To je docela dobrý předpoklad pro to, abyste ho ze svého života definitivně vyloučila. A jelikož píšete, že s vámi "mává a cloumá" a že kvůli němu ztrácíte svou hrdost, asi z jeho chování sama cítíte, že jeho city k vám nejsou takové,jaké jsou ty vaše k němu. Myslíte, že i on se kvůli vám trápí? Pochybuji...Taky by mě zajímalo, zda je ten pán zadaný. Na druhou stranu naprosto chápu, že vy se na to objektivně podívat nedokážete, protože ho milujete! Musíte zvážit, jestli je pro vás opravdu tak důležitý, že si bez těch občasných schůzek nedokážete svůj život představit, jestli je to pro vás takové štěstíčko, být s ním aspoň občas. Jestli je to tak, nepřemýšlejte nad hrdostí, nebo nad tím jestli s vámi někdo mává, a prostě si to jen užívejte. A taky si to v duchu obhajte a špatné svědomí vůči manželovi zažeňte někam do pryč. Otázkou je, jestli tohle všechno vůbec jde. A spíš si říkám, že těžko. Jestli toho pána milujete, stejně se trápit budete. Zatímco on si to bude dál užívat. To se vám líbí? Katko, jděte od toho!!!Adelo, nedělejte nic. Nevolejte mu, nepište. To je podle mě jediná cesta, na které je ještě nějaká naděje, že se třeba po čase něco změní. Máte kamarádky, rodinu, lidi ve kterých máte oporu? Pověste se jim na krk, hlavně nebuďte sama. To je to, co teď potřebujete ze všeho nejmíň.Dane, mám přečtené všechny vaše příspěvky a chci vás poprosit, zda byste sem nemohl uvést nějaký kontakt na vás. Opravdu se nemusíte bát, půjde o jednorázovou záležitost. Třeba si založte novou e-mailovou schránku, kterou pak už nebudete užívat. Moc prosím!Jinak se mějte všichni hezky. Nashledanou

IvoTy myslis, že je prostě naprostý konec? Ze už to nepůjde napravit? Tak moc si to přeju !!! Nevím, jak teď postupovat, jak se zachovat :(

Taky bych potřebovala poradit, jak se odmilovat... Jsem trochu jinde, než třeba Adéla. Miluju jednoho chlapa už 15 let, on mě taky. Někdy. Nijak se mu nevnucuju, nikdy jsem ani neškemrala, prostě to brala, jak to šlo, dokonce mám jiného chlapa, za něj jsem vdaná, mám ho hrozně ráda, ale ten druhý se mnou mává a cloumá... Napíše nebo zavolá jednou za čtvr roku, sejdu se s ním, jdu do hospody, opijeme se, někdy se spolu milujeme a pak zase dlouho nic... Prostě moje radost a chuť s ním být a vidět ho, mluvit s ním jde nad všechnu mojí hrdost... Jsem prostě úplně blbá a nejraději bych si nafackovala, pokaždé když přitakám a přijmu jeho pozvání... Trápí mě to kvůli mé samotné a hlavně kvůli mému muži, který si takovou mrchu jak jsem já nezaslouží... Říkám si, že ten druhej byl v mém životě dřív, že ho opouštět nechci, všechny svoje "nevěry" si vyžírám sama, nic mu neříkám, ba naopak jsem dost milá a tolerantní žena, jenom je mi někdy špatně ze sebe samý... Znáte to někdo? Umíte poradit?

...To ze konci vztah neznamena ze konci zivot...ja vim, lehce se to radi...skus si treba spomenout na jinou podobnou skusenost, vztah a co ti pomohlo to prekonat...nic vic snad nemuzu radit...hodne stesti

Tak jsem to vsechno totalne zkazila, muj pritel mi dal najevo,jak mu vadi, ze chci byt porad s nim, ze chce ted pauzu, co bude/nebude,ze se uvidi ... a ja trubka se jeste tak ponizila a prosila ho,at muzu byt s nim,ze s nim chci byt, ze mi chybi,ze ho miluju ... vcera jsme to spolu resili a to uz byl na me moc nastvany,rekl,at uz to proste konecne pochopim,ze me ted nechce,ja se furt ptala proc a proc, proc mi rikal tohle,proc jsme delali tohle, kdyz mu to vsechno vadilo... proste jsem ho jednoduse otazkovala, rekl,ze to takhle ženu do zahuby,že jestli pro mě bude přijatelnejší,když mi rekne,že má jinou holku, že jsou přeci i jiní chlapi,at si najdu nekoho jineho ... po tom vsem jsme se spolu ve stavu opilosti a zkouření vyspali, rano byl totalne chladny, odtazity,proste o me nestoji, ja ho prosila,rikala mu,ze ho miluju, ze je mi s nim krasne ... on ze ted me proste nechce .... odpoledne sem mu napsala, ze az bude chtit nejakou slečnu, že bych byla rada, kdybychom mohli byt spolu, kdybychom zase mohly vsechno krasne zazivat spolu....... napsal mi, prestan, uz dost, tohle mi posledni dobou rikas porad .... at už se na to vykašlu, že se to takhle vyvrbilo, ze budem kamaradi, bez milovani,objimani,pus ....Proste jsem se nechutne ponizila, jestli me mel rad, tak mam strach, ze posledni zbytky lasky jsem mu vzala mym otazkovanim a prosenim,ze bych rada byla s nim .... Nevim, co ted delat, mam strach, ze uz se to nikdy nemuze to krasne vratit :( :( :(

Dan. Nemysím si, že můj vzkaz byl k pobavení, ale jestli tě to pobavilo, tak jsem rád. Jestli máš kamarádku je přece úplně jedno. Alespoň mě. Ale jestli jsi první myšlenku věnoval Sabině, tak ti buď moc nezáleží na pěkném vztahu mezi váma dvěma,nebo máš raději lidi, které neznáš, a nebo to taky může být úchylka. To je mi jedno. K tomu, že si rozumíš se sabinou-taky si rozumím s tím, kdo mi říká, jak mě lituje, kdo se mě snaží jen písemným způsobem povzbudit a t d. Jakmile někomu budu říkat jak je silný, jak je moudrý, jak má dobré nápady, tak si taky získám jeho přízeň. PRoto si spolu rozumíte, protože se povzbuzujete navzájem.Ale od toho tu ta diskuze je, aby si lidi pomáhali a radili si. Nemyslím, že by jsi nebyl seriozbí, ale posuď sám, jak to vypadá, když někomu tady píšeš, že se těšíš na jeho vzkazy a jak na něj myslíš každý den.Kdyby tvá kamarádka četla co píšeš někomu jinému, tak by asi moc šťastná nebyla.Jinak musím podotknout, že nemáš špatné názory. Jen ty tvoje známky na dopis jsou trochu mimo mísu.

Ale stejne mam navod jak se odmilovat: Jit na 2 tydny daleko od nej, ziskat nadhled neboli objektivni kriticke mysleni a pak se vratit do blizkosti te osoby a KOUKAT kolem sebe. Takhle jsem se vyhla svadbe, ktera na mne cekala s clovekem, ktery nestal vubec za to. Hodne stesti!

myslim ze nemuzu poradit, protoze mam pocit, ze si to delate samy. Jsem presvedcena, ze neexistuje pratelstvi byvalych vztahu. Vzdy je to jen tak naoko pratelstvi, ale ve skutecnosti jeden toho druheho porad jeste nechce uplne stratit, chce o nem neco vedet, stykat se, telefonovat...mozna i radit do dalsich vztahu. Mnoho lidi dokonce chce vzbudit dojem, ze vsechny partneri PO uz nejsou tak bajecny jako byli oni...Ruce pryc odbyvalych! Jinak se jich nikdy nezbavime.

U posledních příspěvků jsem se místy i pobavil (jan). To, že se s někým (i neznámým) myšlenkově hodně shodnu, ještě nic neznamená. Kromě toho Sabina ví, že mám kamarádku. Ale abyste mi náhodou nevytkli, že tato diskuse je "jak se odmilovat" a ne "jak se zamilovat", budu příště věcný a serióóózní.

Ahojky, už jsem tady dlouho nebyla, tak teď jen pročítám, co nového. Jen bych chtěla napsat N., že má pravdu, protože u mě tohle docela zafungovalo. Ze svého "idolu" jsem byla na větvi, jak se říká, že nemůžeš jíst, spát, na nic myslet...:-) Ale poslední dobou, čím víc jsem ho viděla, dokázala jsem si uvědomit i jeho slabé stránky a nedostatky (když to přeženu, prostě "idolu" nikdy nesmrdí ponožky atd.:-))) a docela mi to pomohlo v tom hrozném pobláznění. Vždycky mě to sice trochu bere, když jsem v jeho přítomnosti, ale už se to nedá srovnat s tím, co bylo před tím. To jsem pak měsíc po "odloučení" truchlila. A když ho teď nevidím delší dobu, je mi skoro úplně volnej. Úplně volnej mi asi nebude nikdy, ale jsem ráda, že se mi podařilo to dostat do takový docela kamarádský úrovně.Jak jsem tady psala před časem Davovi, že 100% pobláznění je už jen asi 40%, tak teď bych řekla, že tak 15% :-))))Sabino a Dane, nechcete si dát rande? :-)

Internetové kontakty se vždycky musí brát s rezervou, za anonymitu lze skrýt leccos, ale s tím určitě každý počítá a není naivní?!