Reklama

Deprese

Dajari (Ne, 19. 12. 2004 - 13:12)

...despoticky,...nepitvat,...vyhraněnost,...k normě,...................................Vím.A jak?Nevím!Ale pracuji na tom!Já si tady nestěžuji.To jsou témátka k zamyšlení.Nálada se začíná stabilizovat.Snad to vydrží.Dajari

Pajka (Ne, 19. 12. 2004 - 12:12)

Atd, každý Tvůj příspěvek je přece pozdrav. Cítím zvláštní propojení ani nevím proč a nepátrám. Máš v sobě nedefinovatelnou hloubku, za níž tuším obrovské utrpení...Dajari, z extrému do extrému, říkáš. Chce se mi říct, že ten první byl despoticky nesnesitelnější pro Tvé blízké okolí, téměř na hraně obsedatního jednání... Možná jde o to nepitvat se ve své vyhraněnosti a trpělivě s troškou dopomoci počkat až odezní směrem k normě. Mít protřednictvím sebe ráda své blízké... Napsala jsem asi strašné fráze, ale nenapadají mne jiná slova, útlum asi...

Dajari (Ne, 19. 12. 2004 - 10:12)

V první větě má být-PARDON a ne to co se tam objevilo.

Dajari (Ne, 19. 12. 2004 - 10:12)

Ahoj,zlatíčka moje(prdon,že si vás na chvilku přivlastním)."...je-li mnoho zanedbáno..."No tak to vážně je.Kdysi jsem nesnesla smítečko,3x denně vysávat celý byt-to byl můj normál.Bývalý manžel přišel domů z odpolední a nedovolil si posadit na gauč,aby nepokrčil potah-pečlivě vypnutý.Tak sedával na zemi.Byla jsem vážně děsná příšera!!!Jenže teď to není o moc lepší.jen je to v opačné polaritě.Díky psychoterapii jsem zvládla předchozí extrém,bohužel nedokážu zvládat normál.Takže se vlastně tady veřejně přiznávám k dalšímu problému-jsem EXTRÉMISTKA.Příšerné.Nechutné.Nedobré.Atd.-máš pravdu-jde o to najít míru.Celý svůj život ji hledám.Terapie už přinesla spoustu ovoce,za což jsem neskonale vděčná.Jen jsem pořád někde uprostřed,tak musím ještě hodně na sobě pracovat!!!!!A co ty?Jak tak koukám,problémy se spánkem jsou aktuální.Taky jsem měla strach se otevřít.Ale jsem idealistka,věřím v dobro.A tak jsem se rozhodla.Proto tolik soukromí předkládám.A taky věřím,že mnoho lidiček s problémy může něco najít.Může to-snad,být prospěšné pro druhé.Pajko,tak ty lázně jsou něco!Tolik ti to přeji!!!!Tušila jsem,že tvá zkušenost ohledně dětí bude podobná.Máš pravdu,oni už ví.A to je velmi důležité!S tím hledáním dárků,tak to znám.Taky nakupuji celý rok.A loni dostali poslední dárek v lednu.Prostě jsem ho dřív nenašla a zapoměla na něj.Je to docela legrace,být takto"sklerotická".Ivane,já tě s článečkem nehoním.Stačí když se ozýváš a vím,že je to dobrý.A to jistě podepíšou i ostatní tady.A kdepak jsou ostatní?Kdybych to mohla vzít,že je tak dobře,že nemáte potřebu ťukat do klávesnice,to by bylo fajn.Přeji všem pěknou zlatou neděli.Dajari

atd (Ne, 19. 12. 2004 - 03:12)

Dajari, Ivane, to já patrila k hodně rychlým, ba dokonce sprintové tempo na dlouhé trati... a dnes je ze mne hlemýžď, kterému se navíc nechce už ani milimetr. Opatrujte si své tempo, v cizím rytmu se tančí špatně. Dajari, uhlídáš-li vše, co hlídáš, není to málo. - Tak mne napadá, že jsem ještě tento týden nepozdravila Pajku - asi jedno, zda na PP2 či zde (ale tady je psavých méně, tak tady): Měj se lépe než v posledních dnech, mysli i na to, že se v lednu odměníš... Pozdravení, pozdravení, pozdravení atd.

Ivan Ast (So, 18. 12. 2004 - 17:12)

Dajari,máš vzácný talent psát velice jímavé a upřímné příspěvky. Materiálnu k zamyšlení je v nich dost a dost, jenom si to musím nechat projít hlavou. Také nepatřím k nejrychlejším. Za necelý týden budou Vánoce, snad konečně zmizí ten nekončící ruch a shon. Počasí by se také mohlo trošku umoudřit. Tak se všichni opatrujte a zachovávejte si alespoň trošku duševní rovnováhy.ZdravíIvan

Pajka (So, 18. 12. 2004 - 13:12)

Dajari, moc krásně napsané !!!Všechno, i ta část o dětech.Nemám deprsi, ale panickou poruchu, přesto svými radárky zachytávám každičký možný patologický příznáček odhodlaná okamžitě pomáhat. Doufám, že mé děti jsou informované a jako dnes už dospělé bytosti by měly dokázat řešit své problémy (tím mám na mysli i vyhledání odborné pomoci). Naštěstí se mi stále svěřují se svými emocemi.Vánoce mám ráda, nic nepřeháním, naopak, ráda obdarovávám, ale protože kupuju dárky po celý rok, mívám problém vzpomenout si, co kde a pro koho mám, často vybíhám od stromku do nějakého úkrytu pro zapomenutou radost a všichni se baví :) moje sklerotičnost vrcholí, když se vnoučat po čase zeptám odkud mají věc-dárek ode mne :))) jejich tázavý pohled se ptá, jestli opět žertuji anebo jsem se totálně zbláznila :) Okouzluje mne na tom fakt, že se mi ty věci pořád moc líbí a směju se sama sobě. Nobody is perfect :)Cukroví peču jen z tradice a pro vůni v domě, úklid nepřeháním vůbec. Unavuje mne spíš blázinec v práci a tak prchám i s přítelem hned na počátku ledna na týden do lázní, než začne zase nový kolotoč úkolů.Venku pofukující vítr trhá mraky a sem tam prosvitne sluníčko a tráva je lehounce pocukrovaná prvním sněhem...

atd (So, 18. 12. 2004 - 11:12)

Milá Dajari,Tak se vydáváš nejen svým nejbližším, ale i zde

Dajari (So, 18. 12. 2004 - 10:12)

Ahoj,tak ty se nám divíš,Ivane?Miluju tento"mužský"pohled na věc.Proto chodím k doktorovi a ne k doktorce.Možná to zní trochu ironicky,ale tak to není!(To aby nevznikla mýlka).Taky mě už před pár lety začal učit tyto pravidla,že se svět bez umytých oken nezboří a vánoce budou,bez ohledu na můj úžasný binec doma.A tak to spolu konzultujem rok co rok,no tak uznej-má svatou trpělivost.A já si připadám jak neskutečný blb(pardon)!!!no jasně,že to jde dál:pocity nemožnosti,neschopnosti,..ad absurdum.No tak tohle NE,říkám si.Jenže stejně to někde ve mě pořád sedí a jen to čeká až bude hůř,aby to mohlo jak příšera zaútočit.Ono se to nezdá,ale většina z vás zde dokáže chodit do práce.Já už ne.Jak už jsem kdysi psala,jsem v plném ID.Takže by se mohlo zdát,že mám hodně času.Jenže ČAS-to je taky mé bolavé místo!Od mala jsem hodně pomalá.Nejde o subjektivní pocit,ale o fakt!Geneticky je to tak 50%,zbytek závisí na stupni deprese.To,co druzí lidé mají jako odpočinkovou činnost,je pro mě námaha.Když druzí přidají na tempu a já se snažím držet krok,tak buď dojde v krátké době k vyčerpání nebo to nezvládnu vůbec.Průvodním projevem u mě je nauzea až zvracení.Psychicky jde o tvrdý ODPOR.Prostě nemůžu.Jenže je druhá strana této mince-mé děti.A ti jsou "zdraví",potřebují pohyb,mou účast na svých činnostech,můj doprovod,aj.A tak se vydávám...Příliš často musím volit,jestli půjdu tam či onam,tam kam to srdce mé dítě táhne,mezi lidi...Ale jdu proti sobě...Neexistuje řešení.Občas někdo vypomůže,ale hlavně dcerka moc stojí o to,abych to prožívala s ní já osobně.Je to těžké,ale není na to jiné řešení než to co dělám.Další aspekt-stále být ve sřehu!Nejen proto,abych nestahovala dolů děti,které mají obdivuhodnou schopnost tyto stavy vycítit.Také je pořád hlídám-jejich nálady,jejich kolísání.Podle toho,co vím o genetice,podle toho,co vím o spouštěcích faktorech,podle toho,co vím z jejich rozsáhlých lékař.zpráv...jsem často úzkostná.A úzkost-to je NAPĚTÍ.A napětí přináší únavu a vyčerpání....No Báječnej začarovanej kruh...Ještě bych mohla dlouho psát.Taky bych mohla psát do spousty rubrik zde.Mám vlastní zkušenost...I tak,je to dlouhý přízpěvek.Ivane,máš už své téma?Mám dojem,že jsem ti dala spousty podkladů.Moc se na tvůj pohled na věc těším.A co ostatní?Daří se či nedaří?Nedejte se stahovat dolů.A nezapomínejte na odpočinek.Já vás tady obdivuji,jak bojujete.A držím palečky.Jdu se pustit do práce.Snad se mi už bude dařit.Posílám vám trochu své dnešní energie.Dajari

Niky (So, 18. 12. 2004 - 07:12)

Ahoj vsichni,Pajko,Dijari,Ivan Ist, Milan a proste vsichni. Tak jak je to u vas venku? Doufam,ze uz moc neprsi a mate krasne okraslene snehove bile dny, nebo jeste ne? Mimo to myslim, ze zimni obdobi nas klame, jelikoz brzy je tma a clovek se zacne citit jako by byl uz konec dne. Bohuzel vetsina lidi dava prednost slunecnym dnum a ja take premyslim, si zaridit tu zvlastni svetelnou lampu, ktera ma podporovat dobre zdravi a pomaha lidem i z deprese. Take pozoruji ze lidi v teto dobe se honi a maji spoustu starosti ohledne vanoc. Ale je to vyborna doba pro lidi kteri maji plno energije a radi oslavuji. Jako moje dcera, minulou nedeli mela otevreny dum na cely den a tak mela party od 2 odpoledne do 1 rano a vzdy vytahovala nejake dobroty z trouby. A mimo to jeji kalendar je tak plny na ruzne oslavy, ze se az divim jak to staci, ale ona se v tom vyziva.Ja osobne si myslim, ze Vanoce by se meli vyuzit na zrekreovani a odpocinek. Samozrejme u me se take budou dit ruzne navstevy, ale vse bude lazo plazo. Dum bude hezky vyzdoben a uz se tesim jak si polehnu na gauci u stromecka ozaren svetylkama a budu popijet neco dobreho. Venku bude vse bile a doma bude hezky u krbu. Na vanoce tu napadne tolik snehu, ze to trva nekolik dnu nez se sem dostanou na kopec odstranit snih ze silnice a musime byt doma, ale je to tu okouzlujici, hlavne to ticho a stromy zasypane snehem a hory v daly. Jinak ja souhlasim s Ivanem a Dijary se zbytecne nehonit. Proste doba me i poucila ze nema cenu se schanet po darcich, jelikoz uz nemam ten talent vybrat to nejlepsi hlavne pro mou dcerku. Takze vcera jsme s dcerkou sly po obchodech a vybiraly darky, bylo to velmi prijemne a skoncily na veceri v hezke restauraci. Pod sromeckem si to najde zabaleny a nejakou malickost na prekvapeni. Pro ostatni uz take vim co si preji a dostanou penize si to vybrat ci pujdem spolecne. Na radosti to neubira, jelikoz den po vanocich jsou tu obrovske slevy. Ja osobne si nic nepreji - jen jednu vec aby na vanoce bylo vse krasne a kazdy v pohode. Dalsi vec me trochu udivuje, ze i lidi kteri neveri v Boha si mysli ze vse musi byt presne udelane podle tradice. Ale presto mam obdiv pro jejich snahu a myslim ze jsou velmi hodni.Take jsem rada ze Ivanovi se uz dari dobre, rada ctu poucne clanky od Milana, miloucke clanky od Dijary (co znamena jmeno Dijary?) a clanky od zkusene Pajky. A tak si rikam, jak asi vy obycejne prozivate vanoce? (napsala jsem toho zase moc?) Milane zkontroluj DNA nebo Quantum Healing. Ahoj

Ivan Ast (Pá, 17. 12. 2004 - 15:12)

Dajari, díky za otázku, teď jsem (na rozdíl od Tebe) v neutrální náladě. Období deprese skončilo přechodem do mírné mánie (ale to Ty znáš) no a teď mi už plně zabraly antidepresíva. Jenom nesmím zapomínat si je pravidelně brát.Ženské, já se vám divím, že tak blázníte s těmi Vánocemi. Gruntování, pečení, dárky, stromek - to je pořádná zátěž i na člověka, který je úplně v pohodě, neřku-li na někoho, kdo se plácá v podobných problémech, jako máme my. Tak zvolněte, ono se svět nezboří. Daleko výhodnější je mít klid v duši než čistá okna a horu napečených zákusků. Děti by to také více ocenily.Chci napsat ještě do Vánoc nějaké kratší zamyšlení, zatím nevím, o čem.Milane, skutečně sem chodí takové stálejší jádro diskutujících, časem poznáš všechny. Je tady fajn, protože nikomu nemusíš nic zdlouhavě vysvětlovat.Pokojné a slunné dny přejeIvan

Dajari (Pá, 17. 12. 2004 - 15:12)

Ahoj Milanemáš pravdu,taky jsem pátrala.Jmenuje se to heredita-genetická zátěž ve smyslu vlohy nebo zvýšené zranitelnosti nebo poruchy enzymů a poruchy vývoje neuronálních map CNS.Tak tolik učebnice,ale není to celé.Taky mám hereditální zátěž,ovšem ke spuštění deprese je třeba ještě něco více.Ne každý,čí rodič je diabetik(např.),diabetem onemocní.Je to jen jedna část.Takže někomu toto zjištění pomůže,ale jiného to může potopit.Byla bych v tomto opatrná.Nic není jen bílé nebo černé.Tak se taky opatruj.Pajko,tak to mám taky-nic není hotovo,vánoce se kvapem blíží a chvílemi propadám zoufalství.Strašně nechci své děti zklamat.Na depresi je jeden aspekt a to hrozná nerozhodnost.Pokud se podaří toto vyřešit,tak se uleví.A tak jsem se rozhodla,ať jdou do háje všechny tradice.Kašlu na vše,co nezvládnu.Hlavně stromek aby byl.Neumytá okna,špinavé záclony,nevyklizený kumbál a trochu toho prachu přece nemůže být důvodem,abych se složila.Vánoce přece nejsou o dokonalosti!!!Fakt je,že za cenu úlevy své bolesti jsem možná nerozhodla,ale prostě to vzdala.Dajari

Milan (Pá, 17. 12. 2004 - 12:12)

Ako sa tak pozerám toto pochmúrne počasie nikomu nadáva ve?a možností k veselosti a ani ja nie som vínimkou, rána sú ťažké, človek je celý deň ako oťapený ale večer je mi vždy fajn čo želám aj ostatným. Akosi som sa zamýš?al nad životom a čo nám niektorým prináša. Niekto potiaže vyrieši mávnutím ruky niekto má s tým väčšie problémy no a my vyvolený sa s tým pasujeme každý inak. Čierne myšlienky je najlepšie konzultovať s niekým kto nám rozumie, poprípade si v hlave urobiť poriadok sami. V stave ťažkej depresie je každá rada drahá a myšlienky na dobrovolný odchod z tohoto sveta sú tiež na mieste. Myslím že to dosť vyplýva aj z uzavretosti pováh, pretože mám napríklad dve sestry ktoré sa výzorom aj povahou podali na môjho otca a ja som podaný na matku. Optimuzmus do života by mohli rozdávať, takže to nebude len tak neakým vplyvom prostredia ale je to v človeku. Moja matka máva tiež depresie, nie sú takého rangu aby musela brať lieky ale neaká súvislosť tu asi bude. Moja babička je spomínaná ako osoba s melanchóliou, čo bol niekedy názov na depresiu, takže die dedičné sklony sú tu. Neviem či ste niekedy pátrali po podobných informáciách ako ja ale prinieslo mi to ďa?ší poh?ad na celú vec.Ešte zo školy, kde sme preberali dedičnú charakteristiku sa pojmy ako chromozómy a DNK k tomuto len prikláňajú a presviedčajú ma o tom že depresia nebude len výplodom mozgu ale vplyv majú určite aj gény. Moja lekárka mi súvislosť potvrdila, čím som ešte lepšie vysvetlil pre seba otázku "PREČO JA?" Ako sa to bude vyvíjať ťažko predpokladať, ale nemienim sa len prizerať a snažím sa každý deň niečo robiť. Niečo. čo mi prinesie radosť a stačí aj maličkosť. A keď mi nič neprináša radosť ponorím sa do dobrej relaxačnej hudby, čo je balzam na dušu. Dúfam že slnko zachví?u vyjde, myslím teraz to ozajstné nako?ko by sa to cez sviatky patrilo a aby prinieslo va?a radosti do duší. Všimol som si že dosť z Vás prispieva pravidelne je to super vec, nako?ko sa človek tu na tejto stránke cíti medzi svojimi, pretože ani rodina ani nikto kto neprežil depresiu nemôže pochopiť čo to je psychická bolesť. Prekonal som v živote aj nebezpečné choroby, mal som haváriu, ale nikdy som tak neďakoval medicíne za to že vynašla lieky na túto chorobu. Určite si tú vďačnosť viete všetci predstaviť.Prajem nové slnko všetkým a držte sa.Milan

Pajka (Pá, 17. 12. 2004 - 10:12)

Dajari, tady je pořád ta depresivně únavná deka, už aby zasvítilo sluníčko! Chviličku! Jsem unavená, ale je to taky nervozitou, že nezvládám přípravu vánoc, nestíhám, roztěkaná prchám na net, na doktorku a zjiěťuju, že je nás takových dost...

Pajka (Pá, 17. 12. 2004 - 10:12)

Kamelotko, krizi, která občas přijde na každého, lze překonat, pokud člověka ještě alespoň něco drží při životě. Skutečnost, že sem chodíš, mluví v prospěch Tvého bytí. Nepřestávej psát!Stárnoucí a unavená, mohla bych se ocitnout blízko Tvého pocitu, kdybych propadla sebelítosti. Jsem taky stárnoucí a unavená ženská, vařím, peru, vydělávám, děti přijedou a odjedou a ten čas spolu si užijeme, protože chceme. A když už nebudu vůbec chtít a ani moci jim vařit, prát a vyděkávat, tak přestanu a oni se zařídí. Propadáš sebelítosti. Ptáš se co máš dělat. Odpověděla bych stručně, nedělej to. Pokud Tě to vůbec ani trošičku netěší, tak to prostě nedělej a svět se nezboří, uvidíš.

Dajari (Pá, 17. 12. 2004 - 10:12)

Ahoj,tak je mi zas na chvíli líp.Poslední dobou v tom opravdu kvalitně lítám.Toto už dlouho nepamatuji-tak časté a prudké změny nálad.A jak ty,atd.? Zase v noci nehajáš.Tady už vítr rozfoukává tu deku,tak snad se to i na člověku v dobrém podepíše.Drž se.Pajko,díky,snad...Pocit marnosti...,ale nevzdávám se.Tak to má být.Přijde mi,že bys měla taky trochu odpočívat.Jsi vážně neskutečně vytížená,je obdivuhodné jak zvládáš.Unavená,stárnoucí-Ivan má pravdu!!!Nelze se nechat donekonečna vysávat.Co by pak zbylo? Pokud se ti podaří sehnat knihu

Ivan Ast (Pá, 17. 12. 2004 - 02:12)

To stárnoucí, unavená: Na Tvém místě bych větší péči než rodině začal věnovat sobě samotnému. Kadeřník, kosmetika, FIT centrum, návštěva společenských akcí. Máš-li pocit, že Tě rodina vykořisťuje, je čas začít být poněkud egoistická. Nejsi první ani poslední, které se to přihodilo

Niky (Pá, 17. 12. 2004 - 01:12)

Kmelotko jsi bobozna? Zlepsi si naladu a jdi pomoci lidem kteri te potrebuji, budou ti nesmirne vdecni a ty budes mit radost. Najdi si ktere organizace potrebuji pomoc- ohledne deti, starsich lidi ci nemocnych. Tolik lidi bude samo na Vanoce a ty by jsi mohla pomoci, takze jestli mas cas, zkus to a Vanoce budou hezke pro mnoho lidi. Udelas si mnoho vdecnych pratel. Ahoj

Vid (Pá, 17. 12. 2004 - 00:12)

!!!!

kamelotka (Čt, 16. 12. 2004 - 23:12)

Vsem spriznenym dusim dekuji za slova utechy. Dneska se mi nalada nejak zlepsila, ale myslenky na odchod me stale provazi. Myslim, ze s bilicim se Stedrym dnem to bude stale horsi ...Tem, kteri se na muj ucet bavi, to nezazlivam - vlastne jsem asi opravdu k smichu.

Reklama

Přidat komentář