Deprese

Mám nejspíš ty samý problémy co ostatní. Špatná nálada, strach, častá změna nálad, naprostý nezájem o cokoliv i o to co jsem dřív měla ráda. Je mi 17 a příjde mi divný aby někdo v mým věku mohl mít deprese, ale po roce těhle stavů jsem se rozhodla prtoi tomu bojovat, protože nechci zttratit lidi co mám ráda a na který jsem čím dál tím horší. Můžete mi nějak pomoct nebo poradit??

Jsem stárnoucí, unavená ženská. Rodina mě vykořisťuje, domů se příjdou akorát najíst a vzít čisté prádlo. Nikdo se o nic nestará, vše je na mně(a to nejvíc vydělávám). Už to prostě nezvládám. Co mám dělat?

Dajari, proč by ses měla ostýchat vstoupit na panickou poruchu? Vstup svobodný, dobrovolný a volný. Kdyby Tě to mělo aspoň trošinku osvěžit,pak to má smysl.Atd, je mi líto, že je Ti tak těžko...Inverze je těžká, obtížně únavná a navíc se cítím vyčerpaná z práce. Přepadá mne pocit marnosti...ale nevzdávám se hledat drobné střípky radosti a sbírat záblesky optimismu. Myslím na vás všechny a přeji zdraví, sílu a chuť přežít...

Milá atd.,moc na tebe myslím.Taky si čtu i ostatní rubriky.A všimla jsem si,že když jsi podávala pomocnou ruku mě,tak jsi byla i s PP.Je tam fajn,já nemám tu odvahu.Tolik bych chtěla pomoci.Prosím,opatruj se.Posílám ti kousek svého sluníčka,které mi zbylo z barevného podzimu.Vás ostatní také moc zdravím,myslím na vás všechny.Dajari

oprava: bylo... /asi to na mne zavylo/- další chyby už nechám tak... prsty mne neposlouchají...

Krásná Dajari, pročpak by se Ti tady někdo smál? Váhy a meč... i já volím váhy.Jen jsem si Kamelotky všimla i jinde a vylo to dost ošklivé. Nškdy naše snaha po "spravedlnosti" nedopadne... /je mi nedobře/Přeji krásné před Vánocemi Tobě, Ivanovi, všematd.

Milá Kamelotko,tvoj príspevok je taký ve?ký výkrik o pomoc, ktorú tu môžeš na tomto diskusnom fóre dostať od ?udí s podobnými problémami. Úzkosti a depresie každý prežívame inak, a je na nás ako sa s tým vyrovnať. Dnes ráno som vstával s pocitom absolútnej antipatie k životu a pesismistickými myšlienkami. Snažím sa tieto pocity nechať len tak prechádzať, nevšímať si ich pretože sú dôsledkom choroby. Dá sa to nacvičiť autogénnym tréningom aj keď to dlhšie trvá. No nikdy si nepripustím možnosť dobrovolne skoncovať so životom, pretože verím , že ma na tomto svete čaká ešte ve?a pekného za čo sa oplatí bojovať a žiť. Či už sú to priatelia, práca , rodina, záujmy, z každého rožka sa dá niečo nájsť, čo ma drží nad vodou. V stave depresií a pochmúrnych myšlienok sa s tým nedá ve?mi ve?a narobiť, ale prejde. Vždy to prejde a to ma posiluje. Musí to prejsť už kôli mne samému, mojej rodine, mojim priate?om a mojim zá?ubám, ktorým vždy prídem znova nachuť. Spáchať samovraždu je to najhoršie, pretože u?ava nepríde žiadna, príde už len nekonečná černota v ktorej už nebude existovať nič čo by si cítila, teda žiadna ú?ava. A nakoniec, čo ostatní ktorí ťa poznajú a majú radi? Ako sa s tým vyrovnajú? Idú Vianoce, aj keď by si bola sama, ešte je dosť možností ako sa zabaviť a stretnúť s ?uďmi, možno s tvojou rodinou a podobne. Zabudni na koniec a prijmi pomoc, či už na tomto diskusnom fóre alebo liečenie u psychiatra. Je z toho cesta von aj keď to netrvá krátko ako chrípka, stav si vyžaduje liečbu medikamentóznu doplnenú s psychoterapiou. A nezabudni si každý deň urobiť pre seba niečo pekné čo ťa poteší, urob aj neakú bláznovinu, napríklad pozdrav túlavého psa alebo sa vysmej neakému autu že je špinavé a čo robilo proti tomu. Samozrejme všetko v duchu aby si ťa náhodní okoloidúci nepomýlili s bláznom. Ak teraz čítaš tieto moje riadky, čo sa len tak zbaliť, obliecť sa a vykročiť k najbližššiemu lekárovi? Je to iba pár krokov čo musíš urobiť na začiatok.Držím ti palce Milan

Možná ano,možná ne.Pokud se někdo směje,že mě nachytal,tak je to pořád lepší,než nešťastného človíčka odmítnout.Beru věci příliš vážně,je to dost můj problém.Všechny vás zdravím.Dajari

Stejně jako atd si myslím, že u kamelotky jde o druh zvrácené zábavy. Na sebevraždu je na Doktorce zvláštní fórum (Sebevražda), kamelotko, nechceš se přesunout tam?Ivan

Když mi bylo13 odešel z tohoto světa mě nejbližšší člověk.Tehdy jsem se nedokázala s touto ztrátou vyrovnat a začala jsem věřit,že není možná neexistence duše.Kamelotko,podle tohoto pravidla,člověk,který odejde z nynějšího života se svých problémů nezbaví.Naopak,nese je s sebou dál.Jestli reikarnace-znovuzrození existuje,pak si do dalšího života poneseš jen větší bolest.Pokus se to vyřešit nyní a zde.Vyhledej odbornou pomoc.Vyhledej člověka,který ti může pomoci v reálu-nejlépe psychologa či psychiatra.Nevzdávej svůj život.Každý je jedinečný a neopakovatelný.Věř,že nikdy není pozdě!Dej svému životu naději.Myslím na tebe.Dajari

Plyn bohuzel nemam abych se otravila a take se nerada dusim - to znam ze svych predchozich pokusu. Skok z vysky se mi zda celkem prijatelny - chvilku si letis a pak zuch a je v mziku po vsem.Nikoho s sebou netaham, jen proste kdyby nekdo chtel to co ja ... , aby take vedel(a), ze na to neni sam(a). Tak se nezlobte, dlouho uz tady otravovat ten svet nebud ...

A vůbec - bavit se tímto způsobem !!! Atd.

Nepripada ti to sproste tahat nekoho s sebou?!?!

Ahoj ještě mě napadloNa rukou se také projektuje akupunkturní mikrosystém a také jsou tam reflexní zóny. Na celém bříšku palce je projekce mozku. Takže stačí prsty třít poslední článek palce a tak ovlivníme celý mozek... Účinek je znát za několik sekund či minut, každý reaguje trochu jinak.. Doba ošetření je od několika desítek sekund do 5 minut i několikrát denně. Přičemž když chceme psychiku uklidnit děláme pomalejší slabé masážní hmaty ( něco mezi masáží a hlazením ). Když harmonizovat tak středně rychlé, středně silné "LASKAVÉ" hmaty. A když chceme povzbudit, tak použijeme rychleší, silnější hmaty, v reflexce jim říkají "LASKAVO VLEZLÉ" což je slovo které na ně přesně sedne.Podobného o něco intenzivnějšího a účinku se dá docílit masáží ušních lalůčků ( Ne boltců jen lalůčků..)-to je také projekce mozku. Je vhodné ošetřovat vždy levý i pravý palec protože jinak bychom ovlivnili jen polovinu což by nám nemuselo pomoci... Tak jestli chcete tak to zkuste.. Není třeba něčemu věřit, stačí vyzkoušet a máte jasno jak to je No ne? Nebezpečí při troše rozvahy je minimální..Tak držim palce, ať je dobře.. Jirka

Ahoj VšichniNa mírné až středně těžké deprese se dá účinně pomoci reflexní terapií. Jeden z hlavních univerzálních bodů reflexní terapie nazvaný Bod "C" prokazatelně ovliňuje celý nervový systém. Dá se mačkat vícekrát denně dle libosti ( až např 20krát). Nebezpečí samoléčby při troše znalostí základních pravidel prakticky nehrozí. Je na třech místech na těle ( na břiše, na noze, i na ruce ) a počet zmáčknutí na jedno sezení je asi 15-20, to znamená že jedno ošetření Vám zabere tak minutu. Dá se mačkat sklidňujícím způsobem, povzbudivým a taky neutrálním.. Přesnou lokalizaci bych Vám rád prozradil , ale vyžaduje to obrázek protože se to moc nedá popsat... tak se radši podívejte např do knih pana Jiřího Janči - "Reflexní terapie" "Reflexní terpie rukou" nebo do knih manželů Patakyových ty mají své stránky na www.reflexniterapie.aktualne.cz Přeju hodně světlých chvilJirka

Ne ne, uz me nepremlouvejte. Pevne jsem se rozhodla odejjit z tohoto sveta. Udelam to 23. prosince, abych nemusela znovu prozivat smutne Vanoce. Asi pojedu do Prahy a skocim z nuselaku. Jsou tam pry ale nejake zabtany (site?). Nevim jestli je prekonam. Kdyz ne, tak na pod metro to neni daleko. Prida se nekdo, prosim!? At nejdu sam.

Taky se citim sam, pocit osameni me vicemene provazi celym zivotem...Kdyz clovek neni schopen komunikovat s ostatnima lidma, tak uz to tak dopada.Ne nadarmo se rika: "clovek je tvor spolecensky", samota je proti prirode. Co clovek znamena sam, bez ostatnich, bez porozumeni, bez moznosti rict nekomu svoje pocity. Umet se vyjadrit je jako radost z pekne naresleneho obrazku, rict svou myslenku presne a spravne, umet se nastvat, umet se uprimne smat...Ja se chovam hodne apaticky, oci vidi, usi slysi, ale dal se signaly z vnejsiho sveta dostavaji jen tezko. Chtel bych byt bystrej, vsimavej, ale vetsinou vsude vidim jen zmatek. Moje okoli nejspis nevi, co si ma o me myslet. Na jedne strane muj prazdny pohled, kdyz na me promluvi a zeptaji se na neco z "bezneho zivota", na druhe strane moje vysledky ve skole-cim vic se snazim, tim vetsi je rozdil tehle nerovnice. Pripadam si jako Forrest Gump, zda se mi, ze lidi se mnou mluvi jen ze soucitu. Trva mi dlouho nez si udelam nejakej ukol, proste se nesoustredim, myslenky sou porad jinde, po 5 minutach si vsimnu, ze mam pred sebou papir, kde jeste neco chybi. Je to jako kdyz mi mama rika, co bude v sobotu na obed, stejne se o vikednu jeste zeptam a az pak si vzpomenu, ze uz mi to bylo receno. Seda kura mozkova se asi musi pouzivat a trenovat, aby byla schopna spravne fungovat.Vsechno je porad dokola, az je mi z toho nanic. Je nejaky lek na nepozornost, nesoustredeni, na pomale mysleni?

Oprava:Jasně,že všechny problémy nejsou z dětství,to bych musela popřít genetiku aj. D.

Ahoj,Tvůj přízpěvek,Ivane,je velmi kvalitní a dobrý.Jen jsem si nyní,když se vracím k počátečním přízpěvkům,uvědomila,jak velký kus cesty jsi ušel.Jak pečlivě a citlivě volíš slova,která pomáhají.A tak nevím,jestli pouhé DÍKY je dostatečné ocenění.Ale přes klávesnici víc neumím.Moje teorie je,že vše,co se odehrává v dospělosti(problémy),má své kořeny v dětství.Mnohdy ještě když jsme byli miminky.Model našich rodičů je určujícím a je na nás,jak se s tím dokážeme vyrovnat.Protože však paměť nelze použít,je nutno hledat jinými způsoby.Už přes rok se snažím použít IMAGINACI.(pod odborným vedením svého lékaře).Můj odpor,byl tak silný,že nešlo překonat jisté hranice.Minulý týden se mi konečně podařilo imaginovat.Šlo o pár minut,ale bylo to úžasné.Možná je toto moje cesta.V každém případě věřím,že tato"metoda" mi dokáže hodně dát.A znovu se zde projevuje onen základ-Být NESTRANNÝM POZOROVATELEM !!A to je opravdu velmi těžké.Je třeba se to učit a stále opakovat.Každý tlak,který použiju,vyvolá jasnou reakci-odpor či protitlak.A toto je neslučitelné s vnitřním prostorem v sobě.Možná toto může pomoci ovlivnit vnitřní pocit samoty.Zřejmě je tento přízpěvek dost kostrbatý,tak prosím o trochu tolerance.Dajari

Deprese bývá zařazována mezi poruchy emočního ladění osobnosti. Nejsem psycholog ani psychiatr takže mi na nomenklatuře příliš nezáleží. Jsem jenom poučený pacient postižený bipolární afektivní poruchou s častějším výskytem deprese a tak vím z první ruky, jaké peklo na zemi dokáže nemocnému připravit.Psychické onemocnění má ještě jeden aspekt, na který nedávno narazila Dajari. Po každém záchvatu je postižený vyveden ze své obvyklé duševní rovnováhy. Znejistí a tápe. Začne pochybovat o sobě samotném. Zoufale se snaží vrátit se k předchozímu stavu, ale vzhledem k prožitým skutečnostem to už nejde. Prožitek deprese je příliš reálný na to, aby se dal považovat jenom za krátkodobé vybočení z normálu. Uvědomuje si mříže, které jsou najednou spuštěny mezi reálný vnější svět a jeho vnitřní svět. Někdy ty mříže zprůhlední jakoby byly ze skla, ale stále existují, působí, myšlení na ně naráží, osobnost je od působících vnějších vlivů izolována, informace jsou filtrovány a to jak informace, přicházející zvenčí, tak i veškeré neverbální informace, které pacient předává svým chováním okolí. Verbální do jisté míry také. Duše je uvězněna do jakési klece, která ji omezuje. A důsledek toho všeho? Samota, pocit velice intenzivního vnitřního osamocení.Osamělý je do určité míry každý člověk. Už jenom proto, že lidské charaktery jsou individuální. Samota depresivního pacienta je však hlubší. Jednak si chrání svoje vnitro před možnými nepříznivými vlivy, jednak je velice nejistý v poskytování informací, které je o sobě