Agorafobie

To-Mich.B.co je víc hnusný žíly,nebo agora?

For Lenka+
Tobě dali na agoru invalidní důchod? Mě bylo řečeno, že se invalidní důchod na agorafobii nedává, respektive jen částečný, který nedělá ani 3000,-Kč. A tem mi nechtěli dát kvůli relativně nízkému věku, že by bylo škoda, kdybych zůstala doma. Já také nechci hnít až do smrti doma, ale jak se mám proboha dostávat do zaměstnání, když nemám auto ani řidičák a kdybych si řidičák udělala, nemám stejně peníze na auto, takže by mi to bylo na nic. Žádný zaměstnavatel mi tolerovat případné pozdní příchody do práce nebude, kdy bych se třeba cestou zasekla a nemohla udělat ani krok. Jak tu píšeš, zdravý člověk, který touto hnusnou nemocí netrpí si to nedokáže představit. Ani mí blízcí z rodiny to nechápou a jen kroutí hlavou, ale zatím se mi snaží vycházet vstříc, ale jak ještě dlouho? Uvažuju o tom, že jestlibudu mít agoru ještě za pár let, že to tady raději zabalím definitivně, tohle není život..

MichaeloB vím jak se cítiš píše ti Lenka+ mě taky posílali do lečebny ale já to odmítla protože jsem byla na mateřské s agorou už bojují 5 let mám 4 druhy léku nic nepomáhá je to jenom ns tobě mám dobrého psychiatra i psycholožku ted mi dali invalidní duchod mám 4letou dceru a nedokážu jít s ní na hřiště . Je to v mozku nejlepší by bylo vyměnit hlavu musíme se stím poprat i když to málokdy jde . Jsem moc vděčná za tyto stránky že my agorici si rozumíme mě tuto nemoci nedokáže pochopit nikdo a připadám si jako hypochondr bojuj jak muzeš jinak to bude horší držím palečky

Hani1 momentálně se nemužu dostat k počítači manžel má DPH. Tak píšu jen když si udělá pauzu .Pro malou už chodím sama jjsem na sebe pyšná ale jinak nic nedá se to překonat mužu se zeptat jaké to je jít na místo kde je ti tak zle a ustát to?

Hanko, právě že tady u nás je málo doktorů a terapeutů, kteří jsou navíc dost nekvalitní a pouze si "kapsujou", ale lidem vůbec nepomáhají... Kdybych jezdila někam jinam, musela bych mít sebou doprovod a to bohužel nejde. Takže mi nezbývá nic jiného,než se s tím prát sama. Letos na jaře jsem zkoušela i kinezioložku a docela mi to pomohlo, tak zkusím jí a když nepomůže ona, tak už nikdo a nic.

Michaelo ,,,,,,,nabízeli ti zřejmě stacinář na 6týdnů,ale nebylo by jednodušší dojíždět třeba 1x za měsíc k někomu jinému?
A jestli jsi mladá o to víc bych s tím bojovala a jsou lidé,že jezdí i dost daleko za doktorem,nějaký terapeunt u vás není?

Jo a ještě, mám jen tu agorafobii, ale od té doby co tímhletím trpím, si nepřipadám že žiju, ale že jenom přežívám silou vůle.. Jsem poměrně ještě dost mladá a hnít se mi doma celej život nechce..

Ahoj Hanko, psychiatr u nás je skutečně blbec, je "vyhlášenej". Problém je v tom, že tady na okrese už žádného jiného nemáme. Já k němu přestala chodit a pak jsme jezdila do Klatov, ale tam je to to samé v bleděmodrém... Teď už nechodím nikam a snažím se s tím prát sama bez léků. V Klatovech mi nabízeli, jestli nechci podstoupit intenzívnější terapii v nějakém centru v Praze, bylo by to asi na měsíc a stálo by to několik desítek tisíc korun, ro jsem odmítla, protože na to finančně nemám.

Jinak souhlasím ,musíme se spoléhat na sebe,i když je to někdy hodně,hodně dřina.

Michaelo..........probůh k jakému ses to dostala psychiatrovi?Jak ti mohl říct,že agora se vyléčí za měsíc,co je to za blbost?A kdybys byla z okolí Prahy poradila bych ti svého,hlavně to chce terapii.Ty máš jen agoru ,nebo i pp,a zřejmě jsi ještě mladá ,vid?Ty to zmákneš,je dobře ,že se nevzdáváš,držím palce

Tak já se po těch mých zkušenostech nespoléhám na nikoho, obzvláště ne na pány doktory, kteří si tam jen odsedí tu svou prac. dobu, buzerujou pacienty a pak jdou v klídku domů. Dost mě naše zdrav. zklamalo a od té doby mám na doktory jinej náhled, nejlepší je asi léčba šokem...

Michaelo, to máš pravdu, je to jenom na Tobě. MOhu tě ujistit, že můžeš zvitězit, ale opravdu si pamatuj, že nesmíš spoléhat na okolí. Ono to vypadá dobře, když se někdo stará, můžeš se spolehnout, ale není to cesta. A jsou lidé, kteří se uzdravili, i když na to byli sami. Máš na to!Musíš být k sobě tvrdá!Nevzdávej se

Už když jsem byla na příjmu, říkala jsem si, kam jsem to jen vlezla. Nejdřív si mě vzala paní doktorka k sobě do kanceláře na pohovor, kde jsem jí musela mahlásit různý údaje, předat papíry, pak se mi vyptávala na osobní otázky a nakonec určila diagnózu. Taky jsme se jí zeptala, jak dlouho tam budu a ona na to, že tak 14 dní a pak mě pustí. Nakonec z těch 14 dní, bylo 7 týdnů /max. délka pobytu/. Jinak za celou tu dobu "léčení" jsme jen zažívala dny buzerací, psych. manipulací, výhružek, posměchu atd., ostatně jako všichni ostatní pacienti. Zdrav. sestry měly víc rozumu a profesionálního chování, než jejich kolegové s VŠ titulem, což je dost smutný.. Zařízení psych. oddělení bylo asi tak z 50. let a to tady nebudu mluvit o hygienických podmínkách.. Z tohohle "očistce" mě propustili 20.12.07. Cítila jsme se ještě hůř, dost jsem se za tu dobu zhubla, byla totálně zelená, vyšťavená a vypadala jak oživlá mrtvola. příbuzný se mi po návratu docela zhrozili. Pak jsem nádále jezdila na kontroly do Klatov a na sezení k psycholožce, brala léky, který mi totálně rozhodily menses, takže jsem se na ně vykašlala a neberu nic. Aspoň se cítím po psych. i fyz. stránce líp než s těma lékama. Jinak agoru mám samozřejmě doteď, zjistila jsem, že léky na to nezabírají absolutně žádný, je to jen o tom, jak se s tím sama dokážu v sobě porvat.

Předepsali mi Parolex a ještě jedny prášky, teď si nevzpomenu na název, ale začínají na R, je to na uklidnění na cestu. Psychiatr mi říkal, že je to snadno léčitelný a že za tři týdny nebo za měsíc budu mít od toho pokoj. No tak jsme ty léky poctivě brala, venku se agoru snažila překonávat, ale bylo to horší a horší, můj stav se vůbec nelepšil, ba naopak. Několikrát se mi udělao tak špatně, že jsem málem omdlela.. Když jsem vždycky šla na kontrolu k psychiatrovi, tak jeduíný co uměl bylo, že na mě koukal, říkal, že to nechápe a jak je to možný, že tu agoru ještě pořád mám, že se s takovým případem ještě nesetkal. Nakonec mě začal obviňovat z toho, že léky urřitě neberu, jinak nych už byl dávno zdravá a to byl prosím konec července 07. Mimochodem po těch lécích nejenom, že mi bylo ještě fyz. i psych. hůř, ale vůbec nepomáhaly. Celý dny jsme jen prospala jako mědvěd a nevěděla o světě. Cítila jsem se strašně unavená, nic mě nebavilo a nebo zažívala abstinenční příznaky či vedlejší nežádoucí účinky. Nakonec v říjnu mi psychiatr oznámil, že si se mnou neví rady a že mi doporučuje léčebnu v Klatovech, že je to jen a jen moje rozhodnutí, jestli tam nastoupím nebo ne, ale že když tam nenastoupím, že mi seberou nemocenskou, tak jsem na to raději kývla. Do toho jsem měla plno problémů díky mé vedoucí z práce, která mi mou psych. chorobu nevěřila a od samého začátku mé prac. neschopnosti mě bombardovala sprostými telefonáty, což mi na mý psychický situaci taky nepřidalo... Byla jsem totálně vyřízená.. 2.11.07 jsme nastoupila do léčebny v Klatovech. Taky strašná zkušenost, to byl tzv. poslední hřebík do rakve tohleto zařízení!

Ahoj, taky mám agoru, začala mi tak plíživě od konce února 2007, dělalo se mi cestou do práce špatně, motalůa se mi hlava, závratě, jednou jsem se i zasekla a nemohla jít dál, ale po 5 min. jsme to zas rozešla. Tehdy jsme si myslela, že mi je prostě špatně od změny počasí, protože jsme od přírody citlivější na tlaky a tak a o nějaké agoře jsme neměla ani ponětí. Jenže jak šly týdny, můj stav se neustále zhoršoval, myslela jsem, že to mám od nervů, protože jsem měla problémy v práci. Tak od konce dubna mě musela doprovázet do práce mamka /štěstí bylo, že tehdy byla nezaměstnaná, jinak nevím/, z práce jsem buď šla s kolegyní nebo jsme to nějak tu cesru domů zpátky přetrpěla, i když týden od týdne to bylo horší a horší. V květnu už jsem na tom byla tak špatně, že jsem se sekala každou chvíli, dělalo se mi špatně od žaludku, bylo mi na omdlení nebo mě vždycky venku polil studenej pot a začala se dusit a to jsme měla doprovod. Na konci června 2007 jsme šla z práce z ranní směny /sama/, neušla jsem ani jednu třetinu cesty, zasekla se a nemohla dál, chytla mě panika, naštěstí kousek dál byl doktorka a ordinilovala naštěstí ten den déle, takže jsem se rozešla k prakt. doktorce, místo ní tam byl na záskok ale nějakej cizí doktor /psychiatr/, protože má praktická doktorka měla dovolenou. Tak jsem mu vylíčila svý problémy a on mě poslal k psychiatrovi. Ten mi diagnostikoval agorafobii a poslal ještě k psychologovi na testy. Takže od 3.7.07 jsem měla pracovní neschopenku.

Lenko+ expozice je ,když jdeš zkusit něco kam se např .bojíš,tedy třeba obchod atd.,a neutéct pokud to jde a když už uteču ,zase se tam vrátit,to mi včera radil doktor.Leni a co ty zvládneš uplně sama a co ne?Jestli nechceš neodpovídej.Jé ty jsi z Ostravy,já mám bráchu ve FM,je doktor i švagrová.

Hani1 omlouvám se včera jsem neměla přístup na internet . Jsem z Ostravy školku jsem opět zvládla i když trochu problém byl nevím co jsou ty expozice a stou vodou dobrý nápad zkusím to každá rada nad zlato držím Ti palečky at zvládneš co jsi nezvládla když pujdeš někam tak si vzpomen že jsem za zady a hlídám Tě a nejsi sama agora na Tebe nemuže protože ji kopnu do zadku nejsi na ní sama . Já si to taky říkám a trochu to pomáha .

Lenko+ tak já dnes odpoledne na kontrole,ted k večeru jsem ještě jela zase pro zakázku,udělala večeři a jsem dnes hrozně unavená,jakoby přetažená,takže jsem to sice zvládle,ale doktor mi dnes řekl at zvolním,a trochu odpočívám,a vynadal mi,že se mu pořád omlouvám,i když příjdu o 5 minut .pozdě,že on je tam pro mě ,a prostě to vyznělo,že se omlouvám,pomalu i za to ,že jsem.Tak jsem řekla,že se polepším,tak se smál,a také o expozicích at se vždy zkusím vrátit i tam,kde jsem to nezvládla.A co ty ,jak je?

Lenko+ svinský život vid,ale nedáme se.Držím palce vyzvedni malou v pohodě ,víš ono i to počasí nám ted nepřidá,já jsem barometr,jsi z Prahy?já jedu odpoledne k doktorovi,tak se tu objevím až večer,mám alergii a dnes mi parádně teče z nosu i očí,doktor si bude myslet,že bulím,vypadám tak.A nemáš také nízký tlak ,takhle jak to popisuješ přesně to mám já od tlaku,hučí mi v uších vidím rozmazaně a když to rychle nestihnu sednout si,jedu k zemi.Jo a ještě jedna rada nosím sebou stále vodu ,v malé lahičce na napití.Také ne z mé hlavy.

Hani1 záchvat probíhá tím zpusobem že začne tlak od páteře k hlavě přestanu slyšet všechno mi hučí v uších nejsem schopna se nadechnout nemužu udělat ani krok nejsem schopna se na nic soustředit parkrát jsem už omdlela ale snažím se bojovat moc mi pomáha když si o té potvoře mužeme psát tolerují tvou práci a budu rada když napíšeš až budeš mít čas já už končím jdu se pokusit vyzvednuti dcery ze školky