Přecitlivělost

Ahojky, vždy jsem byla trošičku přecitlivělá, ale poslední dobou mi to roste přes hlavu. Podívám se z okna a brečím, jen tak sedím a pracuji a začnu brečet, dívám se na televizi a začnu brečet... Prostě během každodenních činností se mi chce brečet. Uroním pár slz, které se snažím zadržet nebo skrýt, ale mnohdy to nejde a musí, někam utéct a pak začnu řvát jako želva. Nevím co to se mnou je. Je pravda, že asi před rokem jsem vysadila HA, ale těhotná zatím nejsem a tyto stavy mám tak od začátku roku.

Mě jednoznačně pomáhá hudba, je jedno jestli agresivní a energická nebo pomalá,většinou podle nálady, ale jsou situace kdy to nejde, pak je potřeba se zklidnit jinak, někdy stačí si vzpomenout na nějaký vtip, slovní hříčku, jindy si říct " tak a dost já to zvládnu i bez slz" a usmát se nebo se zhluboka vydýchat.
PS:Měla jsem strašné problémy, když na mě někdo křičel, teď už je to lepší nebrečim, nefňukám a někdy jsem schopná se i hádat. ALe šlo to jen proto, že jsem si řekla, že slzy jsou známky slabosti. Přeju všem hodně štěstí v jejich vlastním boji ;-)

Také mám poslední dobou...Tak v tom případě jsme na tom ještě hůř než jsem si myslela, ty když tvuj přitel odcházíš máš na krajíčku, já řvu ještě hodinu potom co odejde :(

tak ty si slusnej dement...Ty jsi asi opravdu debil. Vypadá to, že už tě ze všech ostatních diskuzí vyhodili, co? Když chceš být tak zajímavý, a v osobním životě se ti to nedaří, co?

Páni. Jsem překvapená kolik lidí má stejný problém jako já. Sice mi teprve bude 18, ale přecitlivělost mě opravdu trápí. Babička říká, že to mám bohužel v genech po mamce - v těhotenství prý byla citlivá. Rozbrečí mě každá maličkost a nedokážu to kontrolovat.. občas se rozbrečím i mezi lidmi a to si pak připadám opravdu hrozně. Všichni mě mají za buhví koho, ale já to bohužel nemůžu ovlivnit. :/

Také mám poslední dobou problémy s přecitlivostí, mám pocit, že když jsem například se svým přítelem, tak nechci, aby ode mě odešel a mám jen tak tak na krajíčku, abych se nerozbrečela, nebo když se mi nedaří ve škole, taky mám sto chutí brečet, ja vim, že to zní možná trochu dětisnky ty příklady co jsem napsala, ale pro mě je to věc nová a ráda bych se s ní aspon trošičku vypořádala.. tak třeba kdyby někdo poradil, co mu pomáhá při těhle stavech, byla bych jen ráda;)

Čtu si tu tak příspěvky k tématu, protože mi samotné přijde, že poslední dobou reaguji přecitlivěle, ale co je tady schopno psat za individua ... pokud mate problem se svym pohlavim nebo nejaky komplex, doporucovala bych vam ho resit v nejake diskuzi typu
"chybi mi sex" popř. " sex je vše o co mi jde" ... každý není zvědavý na vaše hloupé řeči, přátelé! ;]

Já mám podobný problém. Od narození syna ho opravdu vnímám víc a víc a od té doby, co mě před dvěma lety opustil po 22 letech manžel je to úplně v háji ... chci se toho zbavit, ale nevím si rady. Rodiče mi kvůli tomu "nadávají", připadám celé rodině divná. A nejlepší je, že mi tahne na 50 let ... Asi je to daný, pár "psychologů" lidí, kteří se zabývají různými věcmi, jako numerologie, chiromantie, kyneziologie - už mi řeklo, že jsem přecitlivělá, že to mám na rukách, v číslech data narození ....

nj horsi je to u kluka to je pak uplne v pr***. podle me je to hodne tim jaky mel clovek detstvi kdyz vyrustal a taky je to o sebevedomi.. co s tim ale nevim :-/

Zkus se mu podívat mezi...tak ty si slusnej dement kriple

Takže Bohužel jsem tu svojí přecitlivělost musela po dnešku přehodnotit po hodině čekání mi 2x řekli,že nedostanu co chci a hned sem měla ukňouranej hlásek a přemáhala se abych se nerozbrečela,když jsem je přemlouvala-fakt trapný nevim co budu dělat ve 40 za pár let mi,už bude 30 a je to fakt ostuda.fakt nevim co s Tim obávám se že léčit to fakt nejde,říct si nějakej psycho kec by mi pomohlo,ale nenapadá mě co vás jo?

vždycky jsem byla citlivá tak normálně, ani ne moc, ani ne málo. Pak mě před 3 roky táta vydeptal (chtěl tak moc, abych byla nejlepší a sebemenší moje zaváhání nebo neúspěch nesl velmi těžce a velmi mi to dával najevo, co si o mě myslí)...a od té doby brečím velmi často. Ať už smutkem, ale i dojetím. Film, nemocný člověk, oopuštěné zvíře....a hezké chvilky s přítelem...to nejde zastavit, nemůžu si vůbec pomoct....a hrozně mě to obtěžuje a znepříjemňuje život...bohužel :-(

Zkus se mu podívat mezi nohy,jestli tam nemá šulina,tak se taháš s lesbou.

S přecitlivělostí má problém můj klučina. Občas spolu jdeme do kina a se mnou to třeba ani nehne, ale on se rozbrečí snad u každého dojáku, nebo třeba když mu jen něco trochu málo vytknu, třeba nějaký jeho nedostatek, tak má hned na krajíčku. Nedávno se nám stalo, že jsme se domluvili, že se sejdeme a on přišel, asi o dvacet minut dýl a začal zase brečet, že ho to mrzí, že přišel pozdě.
Mám ho moc ráda, protože jinak je to moc fajn kluk a líbí se mi na něm, že je citlivý a za nic na světě bych ho nevyměnila a tohle mi na něm taky nevadí... Ale vím, že to vadí jemu samotnému. Sám mi to už párkrát řekl. Tak si říkám, jestli byste mi náhodou neuměli nějak poradit, co pro něj můžu udělat, aby jsem mu nějak pomohla nebo poradila...

Já jsem taky moc přecitlivělej,jak mi nějaká šáhne na péro,hned mi stojí.

Já brečím jen ze soucitu nebo dojetí to mám z televize zprávy a seriály jsem přecitlivělá na tohle jinak vůbec.

Já brečím jen ze soucitu nebo dojetí to mám z televize zprávy a seriály jsem přecitlivělá na tohle jinak vůbec.

Myslim,že z takovoudle přecitlivělostí,když brečíte,že na vás někdo zvýšil hlas se dá v pohodě bojovat-nesmíte si to tak brát,já to mám horší normálně kvůli sobě nebrečim nikdy myslim pozitivně,ale jakmile vidim ve zprávách něco špatnýho nebo v seriálu,protože si říkám,že je to sice seriál,ale takovýdle situace se normálně stávaj,tak brečim automaticky pokaždý,předchvílí mě strašně rozbrečel videoklip Madonny oh father,nádherná písnička smutnej videoklip doporučuju!

malý dvůr a velký bič na vás citlivky. :)