Podle indické ajurvédy chuti přímo ovlivňují citové rozpoložení. Citový stav je výsledkem přijímání potravy a chutí v ní obsažených. Když člověk vytrvale sahá po specifické chuti, je potřeba pokládat to za důležitý prostředek diagnózy.

Byly proto založeny pokusné série, aby bylo možné jeho posouzení. Za tímto účelem se destilovaná voda vařila 20 minut ve zlatu, železe, cínu, mědi, hliníku, skle, porcelánu, emailu a kamenném nádobí. JakmiIe takto preparovaná voda zchladla na 17 stupňů, nechala se v ní vyklíčit pšeničná zrna. Po ukončení pokusu byla u rostlin změřena délka listů a kořenů a byly tak stanoveny vlivy růst podporující i brzdící.

Chřest roste planě po celé střední a jižní Evropě. Křehké špičky chřestu připravené v páře nebo krátce povařené v osolené vodě představují výživnou a zároveň zdravou pochoutku.

Jsou nejvýznamnějšími mořskými dary lidstvu. Jejich význam prudce roste zvláště v poslední době, kdy většina zemědělské půdy je zničena intenzívním hnojením, pesticidy, nedostatkem humusu a kyselými dešti. V mnoha krajích vypěstované plodiny neobsahují tabulková množství makro- a mikroprvků, a proto lidé trpí četnými poruchami a nemocemi z jejich nedostatku. Právě mořské řasy-obyčejná mořská tráva - mohou lidstvo zachránit od prudké zdravotní degenerace. Proč?

Z psychického, fyziologického ani kulturního hlediska není lhostejno, co jíme ani jak jíme. Už v roce 1924 napsal Karel Čapek (O české kuchyni) toto: "U nás se proti jiným zemím nepěkně jí; především se nepěkně servíruje. Ušetřte si polovičku práce s přípravou oběda, ale přidejte si čtvrtinu práce s úpravou stolu. Není třeba si k večeři oblékat zrovna smoking, ale také není třeba si k večeři zout boty a vyhrnout rukávy, jako by se měl v potu tváře kydat hnůj. U nás se z jídla nestala denní společenská událost rodiny; ale opět si myslím, že tady není tak vinen muž, který se prostě vrhá na předhozené jídlo, jako hospodyně, která si nedá práci se slavnostní úpravou stolu; co platno, tuhle válku o vyšší životní úroveň českého člověka může vyhrát jen regiment žen.

Když vás babička varovala, že slazené koláče před jídlem vám "zkazí" večeři, věděla, o čem mluví. Její vysvětlení by sice možná chemika neuspokojilo, avšak stejně jako v případě mnoha tradičních axiomů, počínaje Mojžíšovým zákonem o košer jídle a o oddělení při kuchyňském zpracování, jsou taková pravidla založena na letech pokusů a omylů a málokdy jsou neplatná. Většina moderních výzkumů opírajících se o kombinaci potravy je jen rozpracovanou verzí toho, co babička považovala za jisté.

Většina mužů se v hloubi duše se bojí impotence. Jelikož je potence obecně považována za známku mládí, vnímá muž selhání jako příznak celkového chátrání organismu a předčasného stárnutí. Existují čtyři hlavní příčiny impotence: onemocnění tepen, stres; psychické poruchy a onemocnění prostaty. Z těchto čtyř je právě zbytnění prostaty a její rakovina daleko nejčastější příčinou ztráty sexuální potence.

Jednoduchý cukr je velmi nežádoucí pro naše zdraví. U mnoha lidí je drogou se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Je zatěžující pro naši slinivku břišní, zbavuje organismus minerálů a vitaminů a hlavně je příčinou překyselení organismu. které má za následek mnoho dalších zdravotních problémů.

Komplexní uhlovodany (polysacharidy, složené cukry) jsou potraviny s vysokým obsahem kyslíku. Jsou to zelenina, celozrnné výrobky, semínka a ořechy. Ovoce splňuje klasickou definici komplexních uhlovodanů, ale obsah jednoduchých cukrů v ovoci je vysoký - velmi vysoký. Ovoce nemá stejnou hodnotu jako zelenina a celozrnné výrobky, které obsahují energii.

Podle pokusů, které provedl psycholog doktor James Penland z Centra pro výzkum lidské výživy při americkém ministerstvu zemědělství ve městě Grand Forks, ano. Je tomu tak proto, že ovoce a ořechy obsahují vysoké množství bóru, stopového prvku, který pravděpodobně ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku. Škudlením na bóru podle doktora Penlanda můžete utlumit svou duševní bdělost, což znamená, že pří provádění určitých úkolů byste mohli mít potíže.

Protože cukr do značné míry ničí naše střevní prostředí, je třeba šetřit i s tzv. zdravými sladidly jako je med, sušené plody, sušená cukrová třtina, javorový sirup apod. Cukr všeho druhu mění střevní prostředí na kyselé, takže se v něm rozmnožují cizí, patogenní bakterie.

Řepa obecná. Řepa obsahuje přes 50% sodíku a jen 5% vápníku. To je zvlášť výhodné pro udržení rozpustnosti vápníku, zvláště jestliže se nahromadil v anorganickém stavu v organismu, v krevním řečišti, játrech apod. Dr. Ferrison doporučuje pít šťávu z řepy dlouhodobě a tvrdí, že se tím postupně a bezbolestně rozpouštějí kameny žlučového měchýře.

Strava na cestě ke zdraví zřetelně pomáhá, avšak ani ona se nesmí stát pro nás dogmatem. Časté úvahy typu: To smím a tohle ne, poněvadž je to nezdravé a tělo oslabující, jsou známkou ještě jisté nezralosti člověka v chápání výživy.

Mnozí slavní lidé byli vegetariány, mnozí v současné době jsou. Připomeňme si alespoň některé: Pythagoras, Platon, Franz Kafka, Jan Tříska, Jana Kratochvílová,

John Robbins vydal před dvěma lety kontroverzní knihu Dieta pro novou Ameriku. Je svědectvím manipulace masného a mlékárenského průmyslu s lidským vědomím, zdravím a životním prostředím. Dále kniha popisuje, za jakých podmínek v USA žijí a jsou chována a porážena zvířata, jejichž masem se Američané tak zdatně krmí.

Podle dobrozdání výrobců sestavila ekologické organizace Greenpeace seznam potravin, které neobsahují geneticky modifikovanou sóju či kukuřici. Tyto dvě rostliny jsou často upraveny a jako suroviny jsou součástí mnohapotravin.

O konzumaci masa se zjistilo, že nepřispívá jen ke chronickým a degenerativním nemocem, ale i k akutním a infekčním nemocem. Proč? Především porážka zvířete zastavuje normální očistné funkce v těle, a zanechává zvíře nasycené všemi odpadovými látkami. Encyclopaedia Britannica stručně popisuje všechny tyto dodatky, čekající na jedlíky masa: Toxické odpadové látky, včetně kyseliny močové, se nacházejí v krvi a tkáních stejně jako usmrcené i virulentní bakterie, pocházející nejen z hnilobných procesů, ale i z nemocí zvířete.

Možnost, jak dát organismu šanci déle žít, spočívá ve snížení množství požívaného jídla. Četné průzkumy stále potvrzují, to, co v Německu dokázalo již válečné a poválečné období: Omezená výživa obsahující velmi málo masa a tuků skutečně vede ke zdravějšímu a delšímu životu. Že se podle statistických údajů život v uplynulých desetiletích v celkovém průměru podstatně prodloužil, je zásluhou medicíny, a zvláště pak snížení úmrtnosti kojenců, nikoliv však vlastním chováním lidí.

Maso a vajíčka mi zakázal doktor kvůli cholesterolu. Včera jsem se dočetl, že cukr a sůl jsou bílé jedy. Mé oblíbené buchty mi prý na zdraví nepřidají. Tak to by mě tedy zajímalo, co vlastně mám jíst ?! Takto lamentuje plno lidí. Vědí, co je nezdravé a čemu by se měli vyhnout. Často jde o téměř všechny potraviny, které dosud měli tak rádi. Čím je však nahradit?

Nadbytek soli škodí. Může způsobit zvýšení krevního tlaku, migrénu, zadržování tekutin v těle spojené se závratí a otoky nohou. Pokud chceme nadměrnou spotřebu soli snížit, nestačí vynechat pouze slané tyčinky a chipsy a odstranit ze stolu slánku. Je potřeba i omezit potraviny a polotovary, ve kterých se větší množství soli ukrývá. Při nákupu je užitečné sledovat obsah soli čili nátria (Na) na etiketách.